Nejmenovaný zdroj poskytl časopisu Aviation Week snímek neznámého letounu v blízkosti proslulé kalifornské základny amerického letectva. Jak se ukázalo, lovci zajímavých snímků se podařilo zachytit jeden z nejtajnějších letounů amerických ozbrojených sil: dron RQ-180.
Typ RQ-180 je utajovaný projekt výškového bezpilotního letadla s dlouhou výdrží HALE (High-Altitude, Long-Endurance). Podle amerických médií je flotila dronů RQ-180 v operačním nasazení od konce roku 2019. Vyrábí americká firma Northrop Grumman, stejně jako koncepčně podobný nový strategický bombardér B-21 Raider.
Oficiální místa o projektu mlčí, ale indicie naznačují, že RQ-180 je unikátní průzkumná a komunikační výšková platforma určená pro budovaný všeobjímající velitelský a řídicí systém ABMS (Advanced Battle Management System) amerického letectva. RQ-180 skrze ABMS umožní (podle některých dokonce revolučně) zlepšit situační povědomí o bojové scéně, „real-time“ řízení bojujících jednotek a zásadně zkrátí řetězec ničení (kill chain).
A mystery UAV — possibly RQ-180 — flew a racetrack pattern in daylight over Edwards in mid-October. Also, @AvWeekGuy reports an RQ-180 nickname is Shikaka, the great white bat from Ace Ventura 2. Story:
https://t.co/bB5xT3mFLX
Samokřídlo RQ-180 je poháněno dvojicí proudových motorů neznámého typu. Podle informací z otevřených zdrojů je rozpětí RQ-180 40 metrů. Pro porovnání – dron MQ-9 Reaper má rozpětí 20 metrů a strategický bombardér B-2 Spirit přes 52 metrů. RQ-180 se nápadně podobá tajnému dronu RQ-170 Sentinel, který má dvakrát menší rozpětí a pouze jeden motor.
V každém případě Northop Grumman má s drony a samokřídly bohaté zkušenosti. Kromě bombardérů Spirit a Raider firma postavila operačně používaný RQ-4 Global Hawk a demonstrátor X-47 Pegasus. Northop Grumman se rovněž podílí na výstavbě ABMS.
Podle portálu Aviation Week se letounu RQ-180 přezdívá, díky jeho neobvyklé bílé barvě, „bílý netopýr“ a podle všeho je zařazen k 74. průzkumné letce (74th Reconnaissance Squadron). Letka má ve znaku také bílého netopýra.
Štíhlá dlouhá křídla potvrzují příslušnost RQ-180 k dronům typu HALE. Díky použití stealth bude dron velmi obtížně zaměřitelný střeleckými a naváděcími radiolokátory pozemní i letecké protivzdušné obrany protivníka. Výškový dostup se odhaduje na 21 tisíc metrů (70 000 stop) nebo výše – z této výšky lze propojit pomocí přímé komunikace (line-of-sight) místa vzdálená na pevnině nebo mořské hladině zhruba tisíc kilometrů.
GMTI (Ground-Moving Target Indicator) umožňuje sledovat pohyb na zemi
Jak si všímá portál The Drive: War Zone, RQ-180 se tvarově nápadně podobá technologickému demonstrátoru P-175 Polecat od společnosti Lockheed Martin. Polecat prováděl testovací lety v roce 2005, ale nakonec havaroval. Další osud programu Polecat není znám. Jedním z cílů programu bylo prozkoumat nové inovativní technologie výroby a kompozitní struktury.
Co umí?
Otázkou jsou poslání a schopnosti RQ-180. Podle amerických médií je RQ-180 průzkumným a komunikačním dronem, a tedy v podstatě doplňuje, nebo nahrazuje špionážní letouny U-2 „Dragon Lady“, průzkumné drony Global Hawk či průzkumné a velitelské letouny E-8C JSTARS (Joint Surveillance Target Attack Radar System).
V případě RQ-180 se spekuluje o použití radiolokátorů pro odhalování pohybujících se cílů na zemi GMTI (Ground-Moving Target Indicator), pro vytváření věrných radarových snímků SAR (Synthetic Aperture Radar), nebo prostředků elektronického zpravodajství ELINT (ELectronic INTelligence).
Dalším úkolem, o čemž spekuluje portál The Drive: War Zone, je často skloňována schopnost „datového majáku a překladače“. Díky své vysoké výšce letu a výdrži může RQ-180 sloužit jako nízko letící komunikační satelit – dokáže tedy propojovat pod sebou letící letouny, ale i pozemní nebo námořní jednotky. Navíc RQ-180 může fungovat jako překladač mezi navzájem nekompatibilními datalinky MADL (Multifunction Advanced Data Link) letounů F-35 Lightning II a IFDL (Intra-Flight Data Link) F-22A Raptor.
Koncept využití výškového dronu jako průzkumné a komunikační platformy
Vysoko letící RQ-180 může obousměrně propojovat a překládat data z
F-35, F-22 nebo strategických bombardérů B-21 Raider (Raider získá datalink MADL), ale i nízko letících taktických dronů. Komunikace bude pochopitelně možná i přímo mezi RQ-180 nebo s komunikačními satelity – například s budovanou sítí Starlink.
Mateřská loď
Tímto způsobem každý taktický či strategický bojový letoun může získat „božský pohled“ na bojiště – díky vytvořené bojové síti každý letoun bude mít úplný přehled o pozici, stavu a úkolu všech jednotek na bojišti. Podobně lze přímo ovládat i ze vzdálenosti tisíce kilometrů hejna menších dronů, například vysazených z jiných větších dronů nebo bombardérů.
Ostatně před několika dny dron XQ-58A Valkyrie ze své vnitřní zbraňové šachty ze vzduchu vypustil malý dron ALTIUS-600. Dron může nést nejrůznější hlavice, včetně bojových, a má dolet přes 400 km.
Lze si tak představit situaci, kdy bombardéry vypustí nedaleko nepřátelského prostoru desítky nebo stovky těchto dronů, které budou přes výškový dron RQ-180 řízeny z mnoha tisíc kilometrů vzdáleného velitelství – například z dobře vybaveného velitelského stanoviště raketových křižníků Ticonderoga či nově budovaných Common Mission Control Center (CMCC).
Podle amerických médií má být RQ-180 klíčovým prvkem zmíněného systému velení a řízení ABMS. Ten je zase součástí sjednocené a navzájem propojené platformy pro velení a řízení napříč všemi složkami ozbrojených sil USA (tzv. JADC2, čili Joint All Domain Command and Control).
Common Mission Control Center (CMCC) je nové velitelské středisko nahrazující TACS (Theatre Air Control System). CMCC je součástí ABMS – shromažďuje a za pomocí umělé inteligence zpracovává průzkumné, sledovací a zpravodajské informace ze všech domén. Z toho centra se mají řídit operace RQ-180.
ABMS původně vznikl jako náhrada za komunikační a velitelské letouny E-8 Joint STARS. Letadla E-8 slouží ke sledování situace na bojišti a rozesílání informací jednotlivým velitelům. ABMS ale dalece přesahuje ambice a schopnosti letounu E-8.
Nejde o jeho přímo náhradu, výsledkem programu není jedno řídicí středisko v jednom letadle, ale systém různých zařízení a dílů, které dohromady mají propojit jednotlivé jednotlivá bojová zařízení i jejich velitele. ABMS má umožnit veškerým americkým a spojeneckým jednotkám na bojišti i mimo něj sdílet údaje z celé plejády senzorů (radarových, optických, elektronických) v reálném čase. S operačním nasazením ABMS se počítá letos nebo v roce 2022.
Ostatně letectvo již pro potřeby ABMS jako „datový maják a překladač“ otestovalo zmíněný letoun U-2. Stejně tak letectvo zkoušelo zprostředkovat přenos dat mezi F-22 a F-35 za pomocí dronu XQ-58A Valkyrie.
Text vznikl pro web Armádní noviny, která přináší novinky nejen z české armády. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
