náhledy
Hacker může být za určitých okolností vojenským cílem
Autor: Profimedia.cz
Talinský manuál, NATO CCD-COE, 2013
Manuál pamatuje i na oddálené důsledky útoku. Účastník útoku není povoleným cílem poté, co pomine jeho zapojení do útoku.
Autor: Talinský manuál
Mezi povolené cíle může civilistu zařadit napadání počítačových systémů pomocí např. malware, zranitelných míst nebo DDoS útoku. Samotný vývoj nástrojů k napadení neznamená přímé zapojení do útoků.
Autor: Talinský manuál
Civilisté požívají ochrany, pokud se ovšem přímo nepodílejí na útocích.
Autor: Talinský manuál
Civilisté jsou povoleným cílem pouze po dobu, po kterou jsou do operace zapojeni.
Autor: Talinský manuál
Hackeři jsou povoleným cílem kyberútoků.
Autor: Talinský manuál
Jednotlivci nebo civilní obyvatelstvo nesmí být cílem kyberútoku. Útokem se ale nerozumí případ, kdy není ohrožena fyzická bezpečnost osob či objektů.
Autor: Talinský manuál
Za kyberútok lze považovat operaci, která má za následek úmrtí, zranění nebo poškození fyzických objektů. Za útok lze někdy považovat i operaci namířenou proti datům či síti, na kterých záleží provoz fyzických objektů.
Autor: Talinský manuál
Ani definice kyberútoku není jednoznačná, často je použita definice na základě způsobené či hrozící škody.
Autor: Talinský manuál
Jednotliví hackeři jsou podle názoru odborníků odpovědní za své činy a mohou být stíháni podle civilního práva. Pokud se neúčastní organizovaného či masového odporu, nevztahuje se na ně v tomto případě vojenské právo.
Autor: Talinský manuál
Civilní obyvatelstvo se může zapojit do kyberválky. V takovém případě ale pozbývá ochrany, která civilistům jinak náleží.
Autor: Talinský manuál
Lidový ozbrojený odpor (leveé en masse) je v kyberprostoru obtížné definovat. Co dělat v případě, že se do kyberútoku zapojí velká část civilního obyvatelstva?
Autor: Talinský manuál
Moderní červený kříž byl založen v roce 1919 ve Švýcarsku.
Autor: Red Cross