Ke každé ukryté schránce (keši) se váže popis jedné události, která se ve dnech invaze v dané lokalitě odehrála. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začala14. srpna 2018. Prvních sedm keší již bylo nalezeno (má své FTF). Více se o Tankocachingu dozvíte zde, pravidla najdete v rámečku.
Druhé kolo a dalších sedm lokalit odtajníme v úterý 21. 8. 2018 po poledni. Hra začíná, jakmile se jednotlivé keše objeví na mapách na serveru Geocaching.com (někdy jejich publikace trvá déle, což jako redakce nemůžeme ovlivnit). Poslední várku očekávejte 28. srpna.
Druhá sedmička míst, kde můžete odlovit kešky už 21. srpna:
- Praha - Staré Město - K čemu sloužily, se přesně neví. Rusové odtud asi chtěli vládnout ČSSR
- Rakovník - Zavražděný okupant: stopnul si fekální vůz, ale posádka dostala strach
- Praha - Vysočany - Tajná komunistická akce proběhla ruským okupantům přímo pod nosem
- Krašov - Nejdražší „zářez“ okupantů: škoda 75 milionů korun za pár minut střelby
- Liberec - Ukrytý hlasitý rozhlas. Liberecké studio okupanti nenašli
- Praha - Václavské náměstí - „Děla se otáčejí, není na co střílet. Václavské náměstí se vyprázdnilo“
- Milovice - Elitní vojáci z Milovic se bránili, tak je okupanti ponížili a odsunuli
První odkaz vždy směřuje na geocaching.com s podrobnými informacemi o lokaci keše. Dokud není keš publikována, je odkaz nefunkční. Odkazy na jednotlivé příběhy budou postupně přibývat tak, jak budou uveřejňovány články.
Reakce kačerů
Týden od spuštění má Tankocaching stovky hráčů a statisíce čtenářů na Technet.cz. Přilákal jak ostřílené geokačery (hráči geocachingu), tak i nováčky. „Podle ohlasů se nám podařilo oslovit i velmi mladé zájemce, pro které je výprava za odlovením keše i vítanou exkurzí do dějepisu. To nás v dnešní době těší dvojnásob,“ říká Naděžda Petrová, šéfredaktorka iDNES.cz
TankocachingJak na to Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začala 14.8.2018. Druhé kolo pak 21.8.2018. Seznam míst, kde jsou kešky druhého kola umístěny najdete v tomto článku. Souhrnné informace o Tankacachingu si pak můžete přečíst tady. Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme. Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí. Speciální odměna za selfie! Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení. Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.  |
Do redakce nám doputovaly desítky takzvaných logů, kde hráči sdělují své pocity z konkrétní keše. Tady jsou některé z nich.
„Jsem velice rád za celou tuto sérii, kdy si připomeneme to, co někteří nemůžou pamatovat a někteří jako já byli ještě malí, a tak se jim tanky líbily (za což jsem dostal od dědy pohlavek),“ napsal jeden z kačerů u kešky v Opletalově ulici.
„Geocaching je sranda, ale příběhy, jimž je série věnovaná, úsměvy rychle zchladí. Je neskutečné, kolik smrti a zkázy je s okupací spjato - a téměř vše se podařilo ututlat. Velmi si cením tohoto nápadu - ale nesmí zůstat jen u něj. Pomníčky obětem pražského povstání doplňují Stolpersteine (Kameny zmizelých) a doufám, že brzy přibudou i důstojné upomínky na ty, kteří nepřežili „bratrskou pomoc“. Díky za keš a ještě větší dík za vzpomínku na M. Beránka,“ čteme další záznam.
„Za větu, že v “osmašedesátým nás okupovaly ruský tanky” šla máma na kobereček k mé soudružce třídní. A tak jsem v osmi letech poprvé slyšela, že nesmím říkat to, o čem se mluví doma. Díky za keš a za Tankocaching.“
„Když jsem si ráno na Technetu přečetl článek o chystané sérii věnované roku 1968 a v poledne píply spuštěné kešky, bylo jasné, kam povedou odpoledne po práci mé kroky. U této kešky jsem musel chvilku hledat, něvěřil jsem že bude umístěna až tak „nadrzo“. Moc díky za zajímavou sérii - pro mě, člověka narozeného 27 let po tomto smutném roce, je to poučné čtení a až trochu absurdní, že se něco takového mohlo dít. Je také škoda, že jsme se o tomto období neučili ve škole - hlavně že se obšírně učíme o středověku, ale pak se horko těžko stíhá dobrat druhá světová a s moderními dějinami nás nikdy neseznámí.“
„Je třeba si občas připomenout tyto události, abychom si uvědomili, jak se vlastně máme dobře, a vážili si toho. Doufám, že už nic podobného v budoucnu nezažijeme. Já to znám jen z vyprávění, kdy strejda odešel ráno do obchodu pro rohlíky a vrátil se za čtyři hodiny. Pak někde vyšla fotka tanku a on na něm seděl. Babička tehdy netušila, kde je, a klepala se strachy. Díky za tohle smutné připomenutí. Přeji keši dlouhý život.“
„21. srpen 1968 mám ještě v živé paměti. S Miroslavem Beránkem jsem dokonce stejný ročník narození. Byla to velmi zlá doba, ale ještě horší časy přišly později, při takzvané normalizaci. Naštěstí je to už všechno za námi a můžeme doufat, že už bude jenom líp. Díky za keš.“
„Díky za kešku. To to uteklo, těch 50 let. Na rok 1968 si dobře pamatuji, i když mi bylo jen 10 let, ale ty ruský tanky s bílými pruhy si budu pamatovat pořád.“
„Prvních 25 let života jsem strávil na Vinohradech, takže tato část Prahy je mi důvěrně známa. Balbínovou ulicí jsem denně chodil na blízkou základku, takže v první řadě díky za cestu do vzpomínek a v druhé za výborný počin a připomenutí událostí srpnové okupace. Už se těším na další kamínky do mozaiky,“ napsal jeden z nálezců keše v Balbínově ulici.
„Tak jsme si vzpomněli, jak jsme zde tenkrát stáli, koukali na tank a čekali, jak to všechno dopadne. Dnes to bylo podstatně jednodušší. Tank nikde, mudlové nikde, a tak nám nezbylo nic jiného než se zapsat do logbooku. Díky za vzpomínkovou keš.“
„Je to skoro čtvrt století, co jsem tu ´válčil´, takže díky za kešku, flashku a připomenutí mé vojenské základní služby,“ podělil se o své pocity jeden z nálezců keše ve Stříbře.
„O této smutné události v roce 1968 jsem se dozvěděla teprve až loni na podzim, kdy jsem začala pracovat v jičínském muzeu. Na odlov jsem se vydala hned po práci, ale nakonec jsem musela jít dvakrát - poprvé jsem si zapomněla vzít tužku, tak jsem se musela vrátit později. Moc děkuji,“ píše málezkyně keše v Jičíně.
Na závěr ještě jeden zápis od zkušené geokačerky z Prostějova: „Uloveno ještě předpublikací, pardon (omluva hlavně pro Kote). Ale tak o tom nemají psát na Technetu a ještě dát i jasný místo, kde bude. Narozdíl od Jičína jsem jen věděla, že je v těchto místech pomník, ale vlastně jsem ani netušila, čemu je věnovanej. Takže díky za rozšíření obzorů. Nápad na pokus o brutnutí (nález keše bez znalosti přesných souřadnic, takzvaně za použití síly - z anglického: brutal force, poznámka redakce) přišel, ani nevím jak. Původně jsem myslela, že do těch míst nasměřuju polední venčení, a budu doufat, že by zrovna mohla pípnout (to znamená, že bude keš uveřejněna) a medvěd mě po telefonu odnaviguje. Nakonec se přidal a koukali jsme, jestli ji nenajdem. A našli. Zajímavá zkušenost - hledat krabku bez znalosti souřadnic, velikosti, terénu apod.“
