Podívejte se, proč tanky nemají okna. A to ani z neprůstřelného skla

Co se stane, když zkusíte postavit tlusté okno z neprůstřelného skla proti „pancéřové pěsti“? Přesně to se rozhodl vyzkoušet jeden ruský pořad a zcela evidentně tak zdokumentoval, jak velký rozdíl je mezi sklem a ocelí.

Domnívali jsme se, že bizarní otázky jsou naše doména, ale ruská show Crash Zone nás vrátila na zem. Její „Otázka dne“ zněla: mohly by mít tanky okna z neprůstřelného skla?

Jednoduchá možnost by byla podívat se do materiálových tabulek, ale z toho se nedá udělat dobré video, a tak autoři zvolili trochu přímočařejší postup a odpověděli na ni pomocí 400 milimetrů neprůstřelného skla a protitankového granátometu RPG-7. Pokusná plocha měla rozměr metr na metr a tvořilo ji 45 vrstev neprůstřelného skla.

Dotaz čtenáře

Může vás zabít, když sníte sedm banánů?

Neprůstřelná skla bývají vyrobena buď z polykarbonátů, nebo z vrstveného laminovaného skla, mívají různé vlastnost, a my přesně nevíme, jaké sklo bylo využito v tomto případě. V každém případě hlavice RPG-7, která má průraznost zhruba 300 milimetrů ocelového pancíře (a na přední pancíře moderních tanků tak zdaleka nestačí), si s ním poradila snadno.

Pro opakování pokusu neměli autoři k dispozici další sklo, a tak si pomohli trikem. Postavili před původní okno ještě jedno, které sice tvořilo jen několika málo vrstev skla, ovšem postavili ho několik desítek centimetrů před původní okno. (Ještě mohli okno postavit šikmo, aby střela musela prorážet větší plochu, ale to by bylo technicky trochu náročnější.)

Má to jednoduchý důvod: hlavice RPG-7 proráží pancíř díky paprsku rozžhaveného kovu. Ten vzniká v hlavici po explozi připravené výbušniny při dopadu nebo těsně před dopadem hlavice na cíl. Je to dobrý způsob, jak soustředit velké množství energie na malou plochu, ale proud rozžhaveného kovu má samozřejmě poměrně omezený dosah. Poměrně rychle se začíná „rozpadat“ a jeho průraznost tedy výrazně klesá. Jak to dopadlo, se podívejte ve videu.