Zajimavy clanek. Je ale potreba zminit, ze i v teto oblasti bylo Nemecko daleko pred nami. Ve druhe polovine 30. let uz vyrabeli FLAK 88mm.

Flak byl svým způsobem tak trochu podvod Němců na zbrojírenská omezení Německa dané kapitulací Německa po porážce ve Velké válce. Takovou zbraň nemohli vyvíjet a přuipravovat v Německu, proto zadali vývoj Flaku do zahraničí, tuším do švédské firmy Bofors. Až teprve když se dostal k moci Hitler a německo přestalo tyto dohody dodržovat, byla výroba Flaku přenesena do Německa.

Co kdyby? Kdyby se Nemcum v roce '39 postavili Cesi, Polaci, Belgicane, Holandane, o Englicanech ani nemluve - tak by si hajzlove ani ne uprd li. Nemlich stejna situace je nam pred ocima mezi EU a Ruskem - nikdo si nechce spinit prsty az kdyz rusti vojaci, zblbnuti vodkou, budou pred branama! Mockba ante portas - a co ted?!

Poláci byli v té době spojenci hitlera (měli s nimi podobnou smlouvu jako později sověti), takže ti by se postavili těžko a francouzi a angličané se snažili válce vyhnout jak to šlo (až na to doplatili).

Ty menší kola na velitelském náklaďáku, to bylo asi šetření na nepravém místě..

Pane Folprechte, k názvům karoserií. Typů karoserií existovalo mezi válkami velké množství a samozřejmě každá měla svůj specifický název. Bylo to proto, že tehdy se automobily prodávaly také jen jako podvozky, na které si zákazníci nechávali stavět karoserie vlastní. To tehdy nebylo nic neobvyklého. Já jsem si dokonce typy karoserií vytáhl jako téma u jedné ze zkoušek. Určitě bych k tomu našel poznámky a nákresy v sešitě, teď jen najít ten sešit :-)))

Proti tomu současnost je v názvosloví opačný extrém kdy automobilky typy karoserií svých modelů označují podle diktátu svých marketingových oddělení viz. např. Škoda Octavia limuzína apod.

To je samozřejmé a řada lidí to ví, ale poznámka v článku "označení karoserií je převzato z dobových dokumentů" je vložena záměrně z důvodu zcela prozaičtějšího. Protože dnes bychom takové vozy běžně označili jako velitelský otevřený automobil, velitelský vůz s otevřenou karoserií, otevřený terénní vůz atd., dal jsem tam tu poznámku, aby se čtenáři o automobily tolik nezajímající nedivili operováním s výrazy phaeton a break.

227 kusů těchto 20 mm kanonů a 263 kanonů ráží 75mm - 90mm. To byla veškerá protiletadlová výzbroj kterou armáda v září 1938 disponovala.

Těch větších děl bylo dokonce ještě o něco méně. Vy tam pravděpodobně počítáte celou objednávku v objemu 96 kusů 8cm kanonu proti letadlům vz. 37, která měla být v té době již zrealizována. Ale výroba těchto kanonů se kvůli vytíženosti Škodovky trochu protáhla, tak je potřeba ten počet větších kanonů v září 1938 trochu ponížit (o více než 20 kusů?)

Ty auta maji zajimavy detail - zasterku mezi koly 2. a 3. napravy. To jsem nikde zatim nevidel. Melo to tam nejak funkcni vyznam?

Ochrana proti hřebíkům a drátům, které by byly kolem 2. nápravy postaveny na svislo a obvykle by tak propíchly kolo 3. nápravy. Montovalo se to ještě počátkem 60. let.

Co v dnešní armádě patří k “tomu lepšímu” ?

Možná by bylo dobré poznamenat, že s Mnichovem 1938 jsme továrnu Tatry v Kopřivnici pozbyli, protože Kopřivnice byla zařazena a zabrána Německem jako Sudety.

Zřejmě právě kvůli továrně Tatra, protože obyvatel německého původu bylo v blízkém okolí Kopřivnice jen mizivé množství.

Jestli to převzetí nesouvisí s tím, že zakladatel továrny i její vlastníci areagovat provozovatelé po celou dobu do 2. SV byli sudetští Němci.