Raketoplány odchází do důchodu v okamžiku, kdy i nejstarší z nich vykonal pouze třetinu z plánované stovky letů do vesmíru.
Fantazie: až 50 startů za rok
"Raketoplány byly technický zázrak, ale ekonomický propadák," řekl nedávno jeden z našich největších odborníků na raketovou techniku Bedřich Růžička. Americké kosmické raketoplány vznikaly v sedmdesátých letech minulého století.
Jejich konstruktéři využívali maximálních možností tehdejší vědy a techniky, zejména v oblasti materiálů pro mnohonásobně použitelnou tepelnou ochranu potřebnou při vstupu okřídlených strojů do zemské atmosféry.
Pro dosažení oběžné dráhy musel stroj spálit téměř 2 000 tun pohonných látek |
Když si uvědomíme, že pro dosažení oběžné dráhy musel stroj spálit téměř 2 000 tun pohonných látek, tak srovnatelné množství by potřeboval ke svému zabrzdění. A prakticky stejné energie se musel raketoplán zbavit "třením" o atmosféru. Přitom se tato energie mění na teplo, které zahřívá okolní vzduch i samotné letadlo.
Hned z počátku bylo jasné, že náklady na vývoj a stavbu raketoplánů budou ohromné. Jen díky tomu, že na jejich uvedení do provozu měli zájem vojáci (diskutovalo se tehdy o vývoji zbraní pro "kosmické války"), uvolnil americký Kongres nezbytné finanční prostředky.
Raketoplán Endeavour připojený k ISS - Unikátní snímek byl pořízený členem posádky Expedice 27 Paolo Nespolim při jeho návratu na Zem v lodi Sojuz TMA-20
Druhým argumentem bylo tvrzení, že každý stroj bude možné až stokrát použít, což rapidně sníží finanční náklady na dopravu nákladu do vesmíru. Předpokládalo se, že čtyřčlenná flotila raketoplánů uskuteční za rok přibližně 50 startů.
Přednost: z vesmíru na Zem uveze náklad 10 tun
Požadavek jednoduchosti a rychlosti přípravy byl v rozporu se složitostí samotných strojů. I když nakonec létaly čtyři, tak v roce 1985, před havárií Challengeru, dosáhlo množství expedic historického maxima, a to pouze devíti startů za rok.
Potom už jich nikdy tolik nelétalo. Předstartovní kontroly se zpřísnily, což prodlužovalo dobu potřebnou k přípravě každého vypuštění. O raketoplány muselo pečovat na 18 tisíc lidí. Provozní náklady tedy byly vysoké.
Na druhou stranu měl tento stroj užitné vlastnosti, které jiný kosmický dopravní prostředek neměl a také žádný z těch, které se v dohledné době připravují, mít nebude. Raketoplán mohl teoreticky dopravovat na oběžnou dráhu až 27,5 tuny.
Provozní náklady byly vysoké, o raketoplány muselo pečovat na 18 tisíc lidí. |
Konstrukční změny uskutečněné po havárii Challengeru však způsobily, že se muselo počítat s menšími náklady okolo 20 tun. Náklady se dopravují šetrně, přetížení během startu činí maximálně 3G (tedy trojnásobek zemské tíže), zatímco u většiny nosných raket nejméně 5G, mnohdy ještě víc.
Zásadním plusem byl u raketoplánů objemný nákladový prostor o délce 18 metrů a průměru 3,5 metru. Tam se vozily jednotlivé moduly a další zařízení pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Bez toho by ji nebylo možno postavit.
Nenahraditelná byla schopnost raketoplánů dopravovat až desetitunový náklad zpět z oběžné dráhy na Zemi. To nynější kosmické lodě neumějí. Ruské Sojuzy dovezou zpátky pouhých 50 kilogramů.
Připravované nákladní lodi Dragon přivezou maximálně 3 tuny. Možnost dopravy objemného a těžkého nákladu na Zemi mohly raketoplány využít při záchraně porouchaných družic v hodnotě stovek milionů dolarů.
Loď Sojuz kotvící u vesmírné stanice ISS
Spolehlivost: vysoká, i když dvě havárie
Hodně se hovoří o spolehlivosti raketoplánů. Jestliže se povede i poslední start, pak jejich spolehlivost byla 98,5 %, což je v souladu s neskonale jednoduššími klasickými nosnými raketami.
SPECIÁLVše o letech raketoplánů do vesmíru. |
Podíváme-li se na dnes nejvíce využívané typy, u ruského Sojuzu činí spolehlivost 97,9 %, u americké rakety Delta 98,5 % a u evropského nosiče Ariane 96,0 %.
Raketoplány by sice mohly létat ještě mnoho let, ale jejich provoz je neudržitelně ekonomicky náročný. Navíc dvě havárie, při nichž zahynulo 14 astronautů, změnily mezi lidmi představu o jejich bezpečnosti. Z toho pak pramenil i tlak na politiky, aby jejich lety zakázali. A politik vždy myslí na nejbližší volby.
