Při analýze jedněch z prvních snímků, které pořídil teleskop Jamese Webba, narazili astronomové na jednu záhadu. Podle serveru Space.com je šokovalo zjištění, že obří a vyspělé galaxie zjevně existovaly poměrně krátce po velkém třesku, tedy vzniku vesmíru. Je to nečekané zjištění a nikdo nedokáže vysvětlit, jak se takto velké galaxie s tak příliš starými hvězdami vytvořily. Zjištění neodpovídají ani dřívějším pozorováním méně výkonným Hubbleovým vesmírným dalekohledem.
Galaxie zhruba o velikosti naší Mléčné dráhy s velkými červenými hvězdami zachytily snímky vzdálených zákoutí vesmíru, pořízené během počátečních pozorování JWST. Galaxie popsané v nové studii jsou tak vzdálené, že se i výkonnému dalekohledu jeví jen jako načervenalé puntíky. Analýzou světla, které vyzařují, astronomové dospěli k závěru, že se jejich prostřednictvím dívají na „dětství“ vesmíru jen 500 až 700 milionů let po velkém třesku.
Takto rané galaxie samy o sobě nejsou překvapující. Astronomové očekávali, že první hvězdokupy se vyskytly krátce poté, co vesmír překonal takzvanou dobu temna, tedy zhruba prvních 400 milionů let své existence, kdy vesmír prostupovala jen mlha z atomů vodíku.
Místo mladých modrých, velké dospělé červené hvězdy
„Měli jsme konkrétní vysvětlení pro typ galaxií existujících v raném vesmíru: Jsou mladé a malé,“ sdělil Space.com astronom Joel Leja z Pensylvánské státní univerzity a jeden ze spoluautorů příslušné studie. Předchozí studie o raném vesmíru, založené na pozorováních Hubbleova teleskopu a dalších nástrojů, podle odborníka popisovaly spíše malé, modré, „dětské“ galaxie v raném období vesmíru. Šlo tedy o objekty, které vznikly teprve nedávno z původní „kosmické polévky“ a samy si utvořily své mladé hvězdy a struktury.
Mladé hvězdy obecně září modře. S postupem času červenají, tím jak spalují své palivo. V dávných galaxiích, ne něž se zaměřuje Webbův teleskop, astronomové staré červené hvězdy neočekávali. Nečekali ani to, že najdou galaxie masivnější než zhruba miliardu sluncí. Načervenalé body však nasvědčují tomu, že jsou padesátkrát masivnější.
Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od loňského ledna. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (223 miliard Kč) je projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.
25. prosince 2021 |
Oprava: V textu je opravili chybné údaje o stáří galaxií z řádu tisíců na miliony. Za zmatení se omlouváme.
