Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ten "ošklivý" oxid uhličitý může být užitečný. Vyrábí z něj diamanty

aktualizováno 
Kanadští vědci objevili nový, levnější a ekologicky šetrný způsob výroby syntetických diamantů. Jejich nanodiamanty by mohly nalézt využití v mnoha odvětvích.

Diamanty, Ilustrační foto | foto: Profimedia

Oxid uhličitý (CO2) je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu. Tvoří přirozenou součást zemské atmosféry.

Poslední dobou se o něm povětšinou mluví v souvislosti s globálním oteplováním, neboť CO2 se významně podílí na vzniku skleníkového efektu. Tento jev zřejmě umožnil vznik života na Zemi, na druhé straně ale může přivodit i jeho zkázu.

Diamanty z CO2

Oxid uhličitý ovšem může být i užitečný. Poněkud překvapivý způsob jeho využití k výrobě syntetických diamantů nedávno objevili kanadští vědci. Možnost výroby diamantů z CO2 byla v minulosti mnohokrát diskutována a mnozí specialisté ji až donedávna považovali za nesmysl.

Chemik Daren Swanson po třech letech práce prokázal, že lze využít oxid uhličitý k výrobě diamantů.

Kanadský chemik Daren Swanson se nenechal názory svých kolegů nijak ovlivnit a tvrdošíjně šel za svým cílem. Po třech letech práce experimentálně prokázal, že lze využít oxid uhličitý k výrobě diamantů. Výsledkem jsou sice jen diamantová zrníčka miniaturních rozměrů, ale ani to nijak nesnižuje význam objevu.

Fyzika studené detonace

Swansonovi se podařilo vyrobit diamanty z CO2 metodou zvanou "fyzika studené detonace". Při ní se smíchá suchý led, což není nic jiného než pevná fáze CO2, s dalšími přísadami (jejichž složení je zřejmě tajné) tak, aby vznikla výbušnina.

Výsledná výbušná směs o teplotě -78.5 °C se poté prudce stlačí v ocelovém válci a dojde k jejímu výbuchu. Exploze vytvoří uvnitř válce na zlomky vteřiny obrovský tlak, který způsobí krystalizaci uhlíku ve formě diamantu.

Získaný jemný diamantový prach, kterému jeho objevitelé říkají nanodiamanty, jistě brzy najde široké uplatnění, především ve strojírenských a kovodělných oborech.

Získaný diamantový prach najde široké uplatnění například ve strojírenství a kovodělní výrobě.

Průmyslové podniky ho mohou využít například při výrobě povlaků a obložení nejrůznějších nástrojů, brusných kotoučů či leštících přípravků. Hovoří se i o tom, že by nanodiamanty mohly hrát roli i při dopravě léčivých chemických látek uvnitř lidského organismu.

Ekologicky i ekonomicky výhodná výroba

Výroba syntetických diamantů z oxidu uhličitého by měla být ve srovnání s jinými, v současnosti užívanými metodami levnější a také, což je neméně důležité, i ekologicky šetrnější.

Zajímavé možnosti však skýtá i samotná výbušnina, která se používá k produkci nanodiamantů. Vzhledem k tomu, že nepředstavuje tak vysokou zátěž pro životní prostředí jako například dynamit, mohla by se uplatnit třeba při těžbě nerostů.

Zdroj: www.envirodiamond.com, www.newmaterials.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rick Doblin se směje velmi často, ale na této fotografii má spoustu důvodů....
Terapie s pomocí drog funguje. A je jedno proč, říká tahoun výzkumu

Stále ilegální droga „extáze“ by se mohla během několika let stát lékem. Do značné míry je to zásluha jediného muže, Ricka Doblina, kterého v tuto chvíli...  celý článek

Kojenec s mikrocefalií během fyzioterapie
Stačila tři písmena. Jak jednoduše se zika „naučila“ napadat mozek

Tým čínských vědců popsal, jak virus zika získal schopnost způsobovat u novorozenců výrazné zmenšování lebky, mikrocefalii. Stačila malá změna před necelými...  celý článek

Studentka karlovarského gymnázia Karina Movsesjan dosáhla ve Spojených státech...
Česká studentka získala prestižní cenu Evropské unie pro mladé vědce

Po ocenění v USA získala česká studentka Karina Movsesjan také cenu Evropské unie.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.