Podle dosavadní teorie Měsíc vznikl z pozůstatku obřího vesmírného tělesa, které narazilo do Země.

Podle dosavadní teorie Měsíc vznikl z pozůstatku obřího vesmírného tělesa, které narazilo do Země. | foto: Reuters

Když se narodil Měsíc, Země byla roztočená jako káča, tvrdí vědci

  • 53
V době, kdy vznikl náš Měsíc, mohla Země rotovat mnohem rychleji než dnes. Dříve nepřípustná myšlenka by mohla vysvětlovat některé otázky kolem složení naší oběžnice.

Nové pozornosti se dostalo letité hypotéze o vzniku našeho Měsíce před 4,5 miliardami let při srážce Země s dalším velkým tělesem. Myšlenka je to mezi odborníky oblíbená, protože například dobře předpovídá hmotnost Země a Měsíce či směr rotace obou těles.

Hypotézu starou několik desítek let nyní podpořily dvě nové studie. V žádném případě to není tak, že by se až nyní objevila nová teorie (jak nepřesně uvádí ČTK a jak jsme mylně uvedli i my), která by tvrdila, že Měsíc byl kdysi součástí Země. O tom totiž vědci mluví již desítky let.

Jejich teorie však má vady na kráse. Například z ní vyplývá, že většina hmoty dnešního Měsíce by měla pocházet z hypotetického tělesa Theia, se kterým se Země měla střetnout. Theia k nám však měla přiletět z jiné části sluneční soustavy, a tak by se na ní měly objevovat jiné varianty (izotopy) prvků než na Zemi. Měření však ukazují, že na Zemi i na Měsíci se objevují stejné izotopy ve stejném zastoupení (například zde). Svrchní vrstvy Měsíce jsou tedy podle všeho pouze z pozemského materiálu. Jak je to možné?

Řešení tohoto rozporu nabízejí hned dva vědecké články, uveřejněné on-line na stránkách časopisu Science.

Dvakrát jinak

Chyba je ve špatném odhadu rychlosti rotace naší planety, domnívají se Sarah Stewartová a Matija Źuk z Harvardovy univerzity (článek dostupný odsud po zaplacení). Předchůdce Země se v době srážky měl točit mnohem rychleji než dnes, na jedno otočení kolem vlastní osy jí mělo stačit jen 2,3 až 2,7 hodiny. Za takových podmínek se měl při nárazu do vesmíru vymrštit v podstatě pouze pozemský materiál a téměř žádné zbytky Theiy, která mimochodem měla mít hmotnost zhruba desetiny Země.

Myšlenku rychle rotující Země teoretikové už zvažovali a zavrhli, protože nikdo nedokázal vysvětlit, jak by se pohyb naší planety měl zpomalit na současné hodnoty. Autoři tohoto i druhého článku si ovšem všimli, že zpomalení by mohla vysvětlovat souhra gravitačních sil mezi Měsícem, Zemí a Sluncem. Postavení Měsíce vůči Zemi se v jejím důsledku postupně mělo měnit a tyto změny "odčerpaly" moment hybnosti Země. Jde o poměrně komplikovaný, ale za vhodných vstupních podmínek udržitelný nebeský tanec.

Představa se zalíbila i autorovi druhé práce v Science (dostupná zde), Robinu Canupovi z Coloradské univerzity v Boulderu. O dalších okolnostech srážky má však jiné představy.

Vychází z předpokladu, že Theia byla velmi hmotné těleso, zhruba o polovině hmotnosti současné Země a byla rovnocenným partnerem tehdejší "Protozemě". Při takové srážce by došlo k tak důkladnému promíchání materiálů, že by je nemělo být možné odlišit. Měsíc by tak skutečně měl mít stejné zastoupení izotopů jako Země. Při srážce by také mělo dojít ke zrychlení rotace Země a pak zpomalení výše popsanou souhrou gravitačního působení Země, Měsíce a Slunce.

Na přepisování učebnic je však brzy. Vědci budou hypotézy teprve rozebírat a tepat do nich, aby zjistili, která z nich je ukována z lepšího materiálu. Jisté je jen tolik, že definitivní odpovědi na okolnosti vzniku Měsíce jsme se stále nedočkali. Záhad kolem naší oběžnice je stále spousta (o jedné jsme psali zde). A nějakou dobu to tak ještě zůstane.