Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Můžeme oživit Mars? Inventura skleníkových plynů nevyznívá dobře

  1:41aktualizováno  1:41
Zatím navrhované plány na přeměnu Marsu nejsou jen „odvážné“, ale přímo neschůdné, říká nová studie, která se snažila spočítat zásoby dostupného materiálu pro oteplení planety.

Model obydlí pro MARS od týmu Team Kahn-Yates | foto: NASA

Všeobecně se předpokládá, že dalším velkým cílem pilotovaných letů do vesmíru by měl být Mars, Zemi nejbližší planeta. Je velkým cílem NASA, která i kvůli zvýšení veřejné podpory pořádá architektonické soutěže na planetární habitaty. Ale k Marsu míří také ambiciózní nováčci, jako jsou společnosti SpaceX či Blue Origin nejbohatšího muže planety Jeffa Bezose.

Všechny plány spojuje jedna naděje: že Mars by se mohl časem stát trvale obydlenou planetou, kterou by časem mohlo dokonce lidstvo změnit k obrazu svému (k této představě se veřejně hlásí Elon Musk, a předběžně zvažuje využití jaderných zbraní). Je to samozřejmě stále fantaskní, ale sílu jí upřít nelze.

Přitom má i tu výhodu, že Mars je suverénně nejlépe prozkoumanou planetou. O žádné jiné nevíme ani zdaleka tolik; druhá nejlbižší Venuše je proti němu prakticky neznámá (samozřejmě i proto, že je to velmi nehostinné prostředí). Nových údajů z Marsu proti tomu stále přibývá. A tak možná není překvapivé, že se někteří vědci rozhodli prověřit starou představu o proměně Marsu v obyvatelnou planetu optikou nejnovějších poznatků.

Základem všech plánů je vytvoření hustší atmosféry, bez které nebude na Marsu ani dýchatelno, ani bezpečno před ultrafialovým zářením. My víme, že Mars kdysi atmosféru měl, ale když před zhruba 3,8 miliardy let přišel z ne zcela jasných příčin o magnetické pole (možná v důsledku srážky s jiným velkým tělesem?), sluneční vítr velkou část plynné atmosféry postupně „odvál“ do kosmického prostoru.

Umělecká představa povrchu Marsu před přibližně čtyřmi miliardami let, kdy se...

Umělecká představa povrchu Marsu před přibližně čtyřmi miliardami let, kdy se možná na jeho povrchu nacházel oceán kapalné vody.

Základem jakékoliv snahy o terraformování Marsu je zvýšení teploty. Dnes má Mars slabounkou atmosféru, která nemá ani procento hustoty atmosféry zemské. Kdyby se ovšem podařilo dostat do atmosféry více skleníkových plynů, teplota planety by přirozeně začala růst. Dnes modely předpokládají, že pokud se podařilo dosáhnout na Marsu tlaku zhruba na stejného jako u zemské atmosféry (tj. 100 kilopascalů), tak by se průměrná teplota planety měla zvýšit na již přijatelných 0 °C. I když by nebyla pro člověka dýchatelná, už by bylo možné vysadit rostliny, které by postupně vyráběly kyslík.

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v historii Marsu v podobě rozsáhlých říčních koryt, ale i doklady přítomnosti vodního ledu uloženého pod povrchem. O jeho přítomnosti svědčí například zvláštní lem okolo některých impaktních kráterů (viz okolí největšího kráteru na obrázku). Předpokládáme totiž, že lem vzniká vlivem krátkodobého roztátí podpovrchového ledu v důsledku uvolnění tepla během dopadu. Výškový snímek v nepravých barvách, kdy barvy označují oblasti se stejnou výškou, ukazuje část oblasti Hephaestus Fossae nacházející se na severní polokouli Marsu. Průměr největšího kráteru je přibližně 20 kilometrů.

Nejlepším kandidátem na toto prvotní oteplení je oxid uhličitý. Vodní pára je také vhodný skleníkový plyn (na Zemi mnohem hojnější, a tedy důležitější než CO2), ale dokud budou teploty na Marsu hluboko pod bodem mrazu jako dnes, tak v ní vodní pára nezůstane. Výrobní materiál pro jiné skleníkové plyny se zatím ve smysluplném množství zatím na Marsu najít nepodařilo (nebo si to alespoň dnes neuvědomujeme).

Tým kolem Andrewa Coatese z University College London s kolegy v článku pro časopis Nature Astronomy se na základě údajů sond na povrchu i oběžné dráze pokusil vytvořit hrubou bilanci možných dostupných zásob oxidu uhličitého. A řečeno ve zkratce: zřejmě ho není ani zdaleka dost.

Autoři odhadují, že rozpuštění všech z povrchu jednoduše dostupných zásob by zvýšilo tlak atmosféry na zhruba dva kilopascaly, tedy padesátinu tlaku u hladiny moře na Zemi. Uvolnění takového množství plynu by teplotu planety mělo zvýšit zhruba o 10 stupňů místo zhruba 60 stupňů, které jsou zapotřebí. Zhruba tři čtvrtiny plynu v tomto scénáři by měly pocházet ze zásob v polárních ledovcích, další třeba ze zásob uvězněných v prachu a horninách.

Povrch Utopia Planitia na snímku sondy Viking 2 z 18. června 1979. Bílá vrstva...

Povrch Utopia Planitia na snímku sondy Viking 2 z 18. června 1979. Bílá vrstva na snímku je extrémně slabá (desetiny milimetru) vrstva vodního ledu, která ovšem v oblasti vydrží jenom menší část marsovského roku.

V hloubi planety se nepochybně budou nacházet hojnější zásoby, ale my si dnes nedokážeme představit způsob, jak bychom se k nim mohli dostat. Teoreticky by mohlo být i více dostupných zásob oxidu uhličitého u povrchu (podle autorů např. v hydrátech), ale jejich existence je jen teoretická - žádné důkazy o nich nemáme. Možná něco objeví další mise k planetě, jako třeba ruský ExoMars 2020 nebo americký Mars 2020 (obě samozřejmě s mezinárodní účastí).

Je tu ovšem také hypotetická možnost, že tyto a další lety k Marsu nakonec najdou něco, co snahy o terraformování jen dále zkomplikují - a tím myslíme stopy života, třeba v podzemních slaných zásobárnách vody pod povrchem. V takové situaci by totiž minimálně část odborníků požadovala, aby se představy o proměně Marsu přesunuly do říše sci-fi natrvalo a nevratně.

Autor:


Nejčtenější

„Tak mě zastřel!“ vykřikl ruský voják a zavraždil šestnáctiletého kluka

Vražedná zbraň. Touto pistolí Stečkin APS zastřelil opilý ruský voják Rudněv v...

„Teď v Československu platí sovětské zákony,“ řekl ruský generál vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti, když pátrali po...

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...



Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Připravte se na pád cen SSD disků. Mohou zlevnit na třetinu

SSD disky jsou stále levnější

Podle firmy Objective Analysis je na trhu tak velký převis nabídky NAND pamětí, které slouží k výrobě SSD disků, že...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Další z rubriky

Proč i v horku spíme pod dekou? I proto, že v noci jsme jako plazi

V posteli. Olejomalba Henri de Toulouse-Lautreca z roku 1893

I v létě stále platí, že v noci naše tělo potřebuje zahřát více než ve dne. Navíc nám pokrývka dává pocit bezpečí....

Hranice vesmíru by měla podle vědců být níže. Ale oni o tom nerozhodují

Ilustrace evropské sondy GOCE na oběžné dráze kolem Země. Šlo o specializovaný...

Hranici vesmíru by bylo lepší posunout o dvacet kilometrů níže, navrhuje americký astrofyzik. Jeho argumenty možná...

Záhada lidských lebek na rakvi velmože rozluštěna. Může za ně tajemný řád

Hrobka Jana Jiřího ze Švamberka. Detail nepravého madla v podobě dvou železných...

Nález nepoškozené hrobky a kovové rakve významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka byl sám o sám o sobě...

Najdete na iDNES.cz