Český trh je doslova zaplaven levnými přehrávači obskurních značek, které tu ještě před rokem nebyly a za rok už po nich také pes neštěkne. Mimo nízké ceny zpravidla zaujmou bohatou funkční výbavou - v reálném provozu však rychle na povrch vyplave spousta nedostatků.
Těmi nejčastějšími bývají pomalé reakce, špatná kvalita reprodukce, případně chyby v některých funkcích. Další otazník se týká životnosti - výrobci volí nejlevnější komponenty, jejichž životnost bývá problematická. Jde však o věc, kterou při testu není možné ověřit.
Kdyby nebyl Ferguson v internetových diskuzích tak populární, pravděpodobně bychom jej na test ani nebrali. Pojďme se tedy podívat, co opravdu umí a jak dobře to umí.
Co přehraje?
Přehrávání DVD-Video a hudebních CD je naprostou samozřejmostí. Stejně tak i MP3, které přehraje z CD, DVD nebo USB paměti. Skladby vybíráte z adresářové struktury, navigace je snadná a reakce rychlé. Během přehrávání zobrazuje ID3 tagy - to všechno bohužel jen na OSD menu na připojeném televizoru, displej přístroje zvládne jen časové údaje.
Fotografie v JPG zobrazuje svižně a při propojení HDMI i ve vysokém rozlišení. Fotky z 10MPix zrcadlovky vypadají na FullHD panelu opravdu výborně. Nechybí rotace a zoom.
Přehrávání DivX filmů je nejsilnějším lákadlem přístroje. Přehrál praktivky jakýkoli DivX a XviD film (tedy MPEG4 SP), limitem je pouze PAL rozlišení 720x576. Přehraje tedy všechny DVD ripy, ale HD záznamy (např. Prison Break z HD satelitních stanic) nezobrazí.
Titulky u DivX - silná stránka přehrávače
Obraz roztahuje na celé stínítko obrazovky (v rámci možnosti zachování korektního poměru stran), soubory načítá rychle a využít lze například velmi plynulý rychloposuv – to je jedna z disciplín, kde mnoho přehrávačů končí zastavením obrazu, případně zamrznutím přístroje.
Největším plusem jsou možnosti přehrávání titulků z externích souborů (sub, srt, smi, txt ..). Disponuje jednak bezchybnou českou diakritikou a možností výběru z mnoha znakových sad, ale navíc si s jejich zobrazením můžete do podrobna vyhrát.
Písmu lze měnit velikost (malé, střední, velké), barvu, font, podbarevní, ohraničení, umístění v obraze, zalamování … lze je přizpůsobit zcela k obrazu svému, a tak s jejich čtením nemusí mít problém ani špatně vidící babička. Přebarvení však ocení i jedinec s perfektním zrakem – nebude mít problém se čtením titulků v bílých scénách, nebo pokud jsou kresleny přes jiné nápisy. Skvělá je možnost posunu časování titulků v rozsahu +- 9,9 sekund. Můžete je vybírat ručně, nebo nechat vybrat automaticky podle shody několika znaků (počet lze nastavit).
Možnosti připojení
Zadní panel je osazen zcela standardně, nic podstatného nechybí. Televizor můžete připojit digitálním rozhraním HDMI, nebo analogovým komponentním (YPrPb) výstupem, SCART s RGB a kompozitním výstupem. Pozor, chybí S-Video propojení.
Zvukový výstup je miltikanálový (5.1), dekodéry si poradí s DD i DTS. Při jednoduchém stereofonním propojení poslouží dvojice cinchů označených jako front. Prostorový zvuk v digitální podobě nabízí digitální elektrický výstup (SPDIF), optika bohužel chybí. V něm je obsažen DD, DTS a MPEG Multichannel.
Pod sklápěčkou na čelním panelu je USB 1.1 konektor pro připojení MP3 přehrávačů, flash pamětí a externích disků. Připojená paměť musí být formátovaná FAT32 a nepřekročit 300 adresářů a 648 souborů. zatímco počet adresářů je více než dostatečný, tak omezení počtem souborů je dost velké - snadno se přešvihne i s běžně naplněným MP3 přehrávačem, o externím disku s hudební knihovnou ani nemluvě.
Ani při splnění všech podmínek není úspěch stoprocentní - s některými disky a paměťmi prostě nekamarádí (a zatím se nepodařilo vysledovat konkrétní příčiny).
Optimálním partnerem je tedy cca 2 GB flash paměť, kam si vždy nahrajete film, fotky či muziku, které budete chtít v nejbližší době přehrávat - její pořízení je navíc nenákladné a v případě že nebude s přehrávačem kompatibilní se jí můžete pokusit vyměnit (nebo někomu darovat).
Kvalita obrazu a zvuku
Přehrávač jsme zapojili do 42" FullHD LCD televizoru Gogen 42783 TFT - primárně samozřejmě HDMI kabelem. Zvuk měl na sarosti AV receiver Ferguson AV-770 (podíváme se na něj jindy), zesilovač Yamaha AX-892 a reprosoustavy Xavian XN-185II.
Přehrávač nabídl výborný obraz, který je vždy spíše limitován jakostí záznamu, než přehrávačem samotným. Se zvukem to bylo trochu horší – zní poutavě a barevně, ale někdy příliš agresivně a uměle. Na levnějších sestavách D/A převodníky svoji službu odvedou, lepší kvalitu ale samozřejmě nabízí digitální výstup.
Jen pozor – po zapnutí přehrávače pošle někdy velmi nepříjemný vysokofrekvenční signál, což je pro reprosoustavy něco jako kopnutí do rozkroku - v případě vyšší hlasitosti by mohl odpálit výškové měniče.
Obsluha je jednoduchá, nepotěšil mne jen dálkový ovladač, se kterým musíte mířit přímo na čelo přístroje.
