Na zabezpečení svých domácností i firemních prostor vynakládají lidé stále více prostředků. Ne vždy se hodí jednoduché poplašné zařízení. Avšak vrcholem zabezpečení jsou kamerové dohledové systémy. Jejich největším nedostatkem ještě donedávna bylo, že se pohybovaly na cenově poměrně vysoké úrovni. S nástupem digitální technologie a přenosu dat po drátové i bezdrátové počítačové síti přes standardní IP protokol se začaly masivně rozšiřovat nejrůznější IP kamery.
Kdo někdy zkoušel využít webovou kamerku k hlídání okolí svého počítače, možná záhy zjistil, jaké jsou její limity. Právě je překonávají IP kamery. My jsme vyzkoušeli tři dohledové kamery, které jsou určeny právě pro hlídání objektů a prostor. Vybrali jsme levné i dražší, abychom ukázali, co umí a čím se liší ty za pár tisíc, od těch za více než 10 000 korun.
Za dva tisíce i desítky tisíc korun
V současné době využívá pro komunikaci IP protokol již celá řada kamer. Ty zcela obyčejné stojí pár stokorun, ale narazíme i na profesionální kamery schopné pořizovat tak kvalitní důkazový materiál, jako dobrý digitální fotoaparát.
A co je tak skvělé na IP kamerách? Oproti klasickým kamerovým (CCTV) systémům totiž umožňují s pořízeným materiálem velmi snadno disponovat. V reálném čase se tak dá například pořizovaný záznam ukládat na stovky kilometrů vzdálené lokalitě. Případný zloděj tak nemá možnost zničit záznam.
Stejnou výhodu systém přináší při obsluze. Je tak možno bez dodatečných nákladů sledovat online svůj dům například ze zaměstnání z druhého konce republiky. Jediné, co potřebujete, je internet.
Další nezanedbatelnou výhodou je náročnost na datové úložiště. IP kamery umožňují pořizovat záznam až na základě detekce pohybu, čímž se přenesený objem dat redukuje na zcela minimální množství (pokud si místo před kamerou neoblíbí vaše kočka).
Jak se osvědčily jednotlivé kamery
Otestovali jsme pro vás tři kamery vhodné pro domácí prostředí. Jako zástupce nejlevnějších modelů v kategorii okolo 2000 Kč jsme vybrali Edimax IC-1500WG. Ten poskytuje pouze základní funkce. V kategorii okolo 5 000 Kč přichází s nabídkou Ovislink WL-5460CAM poskytující rozsáhlé možnosti ovládání a ještě velice přijatelnou cenu. A nakonec ještě cenově únosná kategorie okolo 10 000 Kč, kde je nabízena poloprofesionální kamera IP7151 výrobce Vivotek. Samozřejmě existují i IP kamery za několik průměrných českých platů, ale jejich použití je spíše v profesionální oblasti.
Vzhledem k těmto kategoriím je jasné, že představené kamery nelze v žádném případě přímo porovnávat mezi sebou. Nejedná se o konkurenty na trhu a každá kamera představuje poněkud jiný segment.
Edimax IC-1500WG - nejlevnější umí bezdrátové spojení
Edimax IC-1500WG jsme vybrali jako zástupce nejlevnejšího segmentu. Jde o kameru s cenou kolem 2000,- Kč i s DPH. K dispozici je základní rozlišením 640x480 bodů, velmi jednoduchý objektiv připomínající ten z nejlevnějších mobilních telefonů. Uživatel také může zapomenout na zvuk. Kamera se do sítě připojuje buď přes klasický síťový ethernet konektor (POE není podporováno) nebo bezdrátově ve wi-fi pásmu 2,4GHz.
Kvalita zpracování je na přijatelné úrovni odpovídající cenové hladině. Plasty jsou na pohled sice poněkud odpudivé, nicméně díly sedí relativně dobře. Výtku si zaslouží nekvalitní zasazení stativových šroubení, které v plastu příliš nedrží. Spolu s přístrojem je v balení i anténa, napájecí adaptér, montážní stojánek na zeď nebo strop a CD se softwarem.
Kameru není potřeba nijak speciálně sestavovat, pouze ji připojit do sítě (pro první konfiguraci je potřeba využít síťový kabel) a k napájení. Přiložený software spustí průvodce, který uživateli pomůže nastavit všechny potřebné parametry pro připojení do sítě.
Nejdůležitější je, aby zadaná IP adresa i maska sítě odpovídala nastavení naší sítě – tedy pokud uživatel využívá rozsah 192.168.1.xxx, musí kameře přidělit adresu z tohoto rozsahu. Ostatní parametry mohou zůstat nastavené jak jsou.
Samotný ovládací software je velmi jednoduchý, takže jej snad ani nelze nazývat „pultem centrální ochrany. Lze s ním ovládat až 4 kamery. Neumí nic jiného, než zaznamenat snímek nebo videozáznam. Navíc musí být tento požadavek přímo zadán stiskem tlačítka.
Nicméně i u takto levné kamery lze nastavit detekci pohybu. Je potřeba však využít menu přístupné přímo v kameře. To se chová jako internetová stránka a je tak přístupné z internetového prohlížeče přes zadanou IP adresu.
Toto vnitřní menu umožní nastavit parametry pro snímání obrazu jako je expozice, rozlišení, kontrast, atd. Dále ze upravovat a upřesnit síťové parametry včetně bezdrátové sítě. Kamera podporuje funkce DHCP, DDNS, PPPoE a režim bezdrátového klienta včetně podpory bezpečnostních technologií WEP a WPA.
Praktickou možností je nechat nastavit zasílání pořízeného snímku či sekvence snímků na email nebo jej nechat nahrávat na FTP server. V obou případech je nastavení velmi jednoduché.
S tím souvisí i položka „motion detection“, ke lze nastavit jak citlivost na pohyb, tak akce, která se po pořízení snímku provede (zaslání záznamu na email nebo FTP). Kamera umí snímkovat po sekundě, neumí poslat pohyblivý záznam.
Závěr: práce s kamerou je velmi jednoduchá. Kvalita obrazu je spíše podprůměrná, ve špatných světelných podmínkách prakticky nepoužitelná (nutně potřebuje přisvícení) a bohužel stejně tak nesnáší „přebytek“ světla za jasného dne venku.
Ideálních podmínek se dosahuje ve světlých interiérech. Ovládací software je tak jednoduchý, že by se dalo polemizovat o jeho použitelnosti, nicméně základní požadavek na reakci na pohyb ve sledovaném prostoru je obsažen přímo ve firmwaru kamery a funguje obstojně. Vzhledem k charakteru ovládání kamery není potřeba při přístupu na kameru z internetu nic nastavovat v routerech – kamera při akci sama vytvoří spojení.
|
Podívejte se na obrazovou sekvenci z Edimaxu - ke stažení zde (avi, 38 MB) (Všechny videosekvence lze přehrát pomocí programu pro USB klicenku VLC media player, který není třeba instalovat) |
Ovislink WL-5460CAM - otáčení na vzdálený povel
Kamera Ovislink WL-5460CAM je typickým zástupcem nejvybavenější řady nejlevnějšího segmentu IP kamer. Lze ji pořídit kolem 5 000 korun včetně DPH. V poměrně velké krabici je samotný přístroj, CD se softwarem, anténa, adaptér a montážní úchyt na strop.
Také v tomto případě si bude muset uživatel vystačit se základním rozlišením 640x480 bodů a velmi jednoduchým objektivem. Videosekvence s rychlostí až 30 snímků za sekundu jsou komprimovány do formátu MPEG4. Tentokrát je součástí zařízení i mikrofon.
Připojení k síti je realizováno buď přes síťový ethernet konektor, nebo bezdrátově v pásmu 2,4GHz.
Kvalita zpracování je na odpovídající úrovni, plasty slušně sedí, nevržou, celkově budí kamera robustní dojem. Jedinou výtku k fyzickému zpracování si zaslouží nekvalitní aretační páska (slouží ke znehybnění mechanismu kamery při transportu), která při odstraňování zanechává stopy. Hlaví předností tohoto modelu je možnost vzdáleného natáčení kamery 360 stupňů vodorovně a 135 stupňů svisle.
Uvedení do provozu je podobné, jako u předchozího modelu. Stačí odstranit aretační pásku, zapojit do počítačové sítě a k napájení. Pro první konfiguraci musí být kamera připojena kabelem, bezdrátově ji pak lze používat až po nastavení bezdrátové sítě.
Také zde narazíme po vložení CD na jednoduchou nabídku, kdy nejdříve proběhne instalace průvodce nastavení do počítače. Ten po spuštění prohledá síť a zobrazí všechny nalezené kamery. Pak již pouze stačí stisknout tlačítko „Wizard“ a v jednoduchém průvodci provést základní nastavení kamery, tedy jméno a heslo, IP adresu nebo DHCP a bezdrátové připojení, pokud jej uživatel potřebuje.
Od této chvíle lze na kameru přistupovat i přes internetový prohlížeč. Kamera i přímo přes webové rozhraní umožňuje ovládat všechny své funkce, poskytnout obraz i zvuk a případně uložit záznam na disk.
Další položky menu kamery slouží k nastavení sítě, bezdrátové sítě, kvality obrazu, detektoru pohybu a možnostem ukládání. Kamera přímo umí poslat emailem jak statické obrázku tak videozáznam. Navíc zvládne nahrát video do sdílené složky po síti. Bohužel nepodporuje nahrání záznamu na FTP server. Kvalita záznamu je přijatelná i za horších světelných podmínek včetně slušného barevného podání.
Ke kameře je dodáván software pro ovládání až 16ti kamer. To již lze považovat za „pult centrální ochrany, který je poměrně slušně zpracován a umožňuje ovládat kamery najednou a opravdu pohodlně.
Jednou z mála výtek by mohlo být pouze to, že ovládání kamer přes tento software má menší zpoždění. Kamera se hýbe až s jednosekundovým zpožděním po stisku příslušného tlačítka.
Stejně jako u všech ostatních služeb poskytovaných ven na internet i zde platí, že pokud chce uživatel přistupovat na kameru z internetu, musí na routeru nastavit příslušný port na adresu kamery.
Pokud se uživatel spokojí pouze s lokálním nahráváním záznamu a/nebo s posláním emailu se záznamem, nemusí se nastavovat nic.
|
Podívejte se na obrazovou sekvenci z Edimaxu - ke stažení zde (avi, 7,7 MB) (Všechny videosekvence lze přehrát pomocí programu pro USB klicenku VLC media player, který není třeba instalovat) |
Vivotek IP7151 - kvalitní kamera s dobrým objektivem
Vivotek IP7151 je již profesionální kamera za cenu kolem 13 000 korun včetně DPH. Pracuje sice se základním rozlišením 640x480 bodů, ale nabízí všechny profesionální funkce včetně kvalitního objektivu.
Podporuje audio vstup i výstup, má robusní hliníkovou konstrukci a profesionální výměnný objektiv. Disponuje jak je již zvykem serverovým www rozhraním a v základní dodávce nechybí ani vcelku vydařený „pult centrální ochrany“ - software umožňující ovládat až 16 kamer.
Přiložený manuál je sice v několika jazycích, ale chybí čeština. V balení je dále CD se softwarem, samotné tělo kamery, objektiv, držák na stěnu, napájecí adaptér a ethernetový kablík.
Kameru je před uvedením do provozu nejprve potřeba sestavit, což není nic složitého. Místo ochranné ucpávky na čele kamery se připojí objektiv s odstraněnou krytkou. Objektiv jsme museli řádně přitáhnout, aby se nepovoloval při manipulaci s ostřícím kroužkem. Tím lze pohybovat poněkud ztuha, ale zase ne natolik, aby se poškodil závit objektivu, který je bohužel z plastu. Pak se již pouze připojí ovládací kabel objektivu ke kameře. Splést se naštěstí nelze, konektor má totiž polohovací zámek.
Dále je potřeba připojit datový kabel, který zvládne díky technologii (POE – power ower ethernet 802.3af) i kameru napájet. Nakonec se může připojit zdroj. Při instalaci software se základní průvodce nejdříve nainstaluje do PC.
Po jeho spuštění se objeví obrazovka s nalezenými kamerami v síti. Pokud v síti je DHCP server (ten automaticky přiděluje IP adresy), není potřeba v průvodci nic měnit a stačí jej pouze projít až do konce. Pokud DHCP server není k dispozici, je potřeba nastavit správnou IP adresu kameře ručně.
Po dokončení průvodce ukáže, na jaké adrese je kamera dostupná a sám si dokáže najít i veřejnou IP adresu, pod kterou síť vystupuje. Stejně jako u všech ostatních služeb poskytovaných ven na internet i zde platí, že pokud chce uživatel přistupovat na kameru z internetu, musí na vlastním routeru přesměrovat příslušný port na adresu kamery.
Další nastavení chování kamery se již děje přes ovládací software kamery, který se instaluje v podstatě automaticky. Toto programové vybavení umožní libovolně nastavit časovač nahrávání, reakci na pohyb, server, přes který bude kamera snímky či videa posílat emailem, ukládání na FTP server a mnoho dalšího.
Práce s kamerou je vcelku příjemná, bez neočekávaných potíží. Ve venkovním prostředí poněkud trpí horším barevným podáním, naopak ve vnitřním prostředí si poradí i se špatně osvětlenými prostory. Kvalita obrazu je i při nízkém rozlišení 640x480 bodů překvapivě dobrá (až na zmíněné horší barvy). Ve spojení s dodávaným softwarem může poskytnout kamerový systém z těchto kamer cenově velmi zajímavou alternativu k profesonálním zabezpečovacím systémům. I když kamera sama o sobě „umí“ základní úkony sama (např. poslaní záznamu při pohybu), naplno rozvine své možnosti až s dodaným softwarem.
|
Podívejte se na obrazovou sekvenci z Vivoteku - ke stažení zde (mp4, 0,8 MB) (Všechny videosekvence lze přehrát pomocí programu pro USB klicenku VLC media player, který není třeba instalovat) |
Závěr
Nejlevnější řadu kamer reprezentovanou Edimaxem IC-1500WG lze doporučit k ostraze objektů, kde nedochází k velkým světelným rozdílům a nejsou kladeny nároky na vysokou kvalitu obrazu. Kameru díky svým atypickým rozměrům také nelze umístit do venkovního „oblečení“, takže musí být umístěna v místnosti s teplotou korespondující s pracovní teplotou udávanou výrobcem. Vhodné umístění je například chodba, vytápěné garáže apod. Díky jednoduchosti ovládání a schopnosti práce bez dodaného softwaru lze kameru doporučit do malých prostor jako osamocenou instalaci.
Jakousi pomyslnou střední příčku reprezentuje v článku Ovislink WL-5460CAM. Jedná se o univerzální kameru pro hlídání čehokoli a kdekoli. Kameru lze zabudovat do ochranného obalu (tzv. vosího hnízda) a umístit ji vně budovy. Použitá technologie umožňuje zařízení provozovat jak samostatně bez dodaného softwaru, tak v systémech s větším množstvím kamer s ovládáním přes dodaný software.
Zástupce nejlepší techniky pro domácí nasazení Vivotek IP7151 bychom asi nejspíše doporučili majetnějším spoluobčanům. Jednak díky pořizovací ceně a také proto, že kameru prakticky nelze provozovat bez dodaného software. To znamená, že potřebuje trvale běžící kamerový server – tedy počítač s dodaným nebo kompatibilním softwarem. Výhodou jsou standardní rozměry kamery a možnost montáže do venkovních krytů a umístění vně budovy. Optimální je tak pro toho, kdo potřebuje svoji vilku hlídat více kamerami a vytvořit tak standardní dohledový systém.
Produkty do testu zapůjčily firmy Actebis, Koukaam a Ovislink.
