Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Test špičkových zrcadlovek: souboj odvěkých rivalů, canon proti nikonu

aktualizováno 
Nikon D800 a Canon 5D Mark III. Dva nové poloprofesionální fotoaparáty. Výbava i jejich cena z nich dělá ideální nástroj pro nadšené (a movitější) amatéry i profesionály. Oba přístroje jsme v ostrém provozu testovali dva týdny.

Test fotoaparátů Nikon D800 a Canon 5D Mark III. (8. května 2012, Praha) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Nikon i canon jsme vzali na ražbu tunelů, přehlídková mola, demonstraci, do studia i do povrchového dolu. Jak jsme s nimi byli spokojeni a co od nich může zákazník čekat?

Co do výbavy nabízejí oba dva aparáty téměř to samé. Čím však nikon nad canonem vyčnívá, je velikost nového snímače. Předpokládali jsme, že by přístroje mohly oslovit podobný typ zákazníků. Během testu se však ukázalo, že předpoklady jsou jedna věc a realita druhá.

Již na začátku také musíme zdůraznit, že toto srovnání si neklade za cíl poskytnout úplný výčet a popis všech funkcí, které aparáty nabízejí. Zaměřili jsme se hlavně na základní komponenty, funkce a vlastnosti, které jsou nezbytné, aby s nimi zákazník - a je jedno, jaké úrovně dosahují jeho schopnosti - dosáhl dobré fotografie. Dobrou fotografií míníme snímek, který co nejvěrněji zachytí realitu -tedy scénu tak, jak ji fotograf vidí okem. 

Úplné specifikace

Úplný výpis specifikací naleznete na stránkách výrobců: www.canon.czwww.nikon.cz.

Pro ty, komu se nechce číst víc jak pár prvních odstavců, můžeme předeslat: v obou dvou případech jde o špičkové full-frame fotoaparáty (nikon za full-frame považuje svůj FX formát). Potenciální kupci se však budou muset velmi dobře rozmýšlet a uvážit, co vlastně chtějí fotit.

Zatímco Canon 5D Mark III platí za univerzální přístroj, se kterým může fotit naprostý laik i profesionál (a oba z něj vymáčknou na jejich úrovni znalostí přiměřené maximum), u Nikonu D800 je to trochu komplikovanější. Profesionál, hračička nebo nekritický milovník značky jím bude nadšen.

Kritéria hodnocení

Jsme to my, kdo fotí, aparát je jen nástroj. Proto od něj očekáváme, že bude dělat to, co chceme a nebudeme se mu muset přizpůsobovat. Fotografie byla, je a bude o třech veličinách (času, cloně a citlivosti) a médiu, na který výsledný obraz zaznamenáme. Chytré funkce využíváme tehdy, když chceme a máme nad nimi 100% kontrolu

Ostatním nejspíš na začátku přichystá pár horkých chvilek nebo se přistihnou, že neví, proč aparát dělá něco, co vlastně nechtějí. Je však pravdou, že pokud vydrží, dostanou z něj i oni velmi dobré záběry. Aby však získali víceméně stejně kvalitní snímek jako z canonu, budou muset aparátu věnovat víc času před, při i po focení. Připravit se musí i na vyšší technické nároky při samotném zpracování snímků, to je však logické, protože nikon nabízí zásadně vyšší rozlišení. Předpokládáme také, že fotoaparát, který si zákazník vybalí z krabice, bude okamžitě podávat standardní výkon. I v továrním nastavení s ním uděláte "dobrý snímek".

Tyto dvě základní podmínky, které jsme si stanovili, splňuje Canon 5D Mark III. Nikon D800 uspokojí zejména profesionály, kteří mají dostatek času aparát připravit k použití a následně si vyhradí dostatek času pro zpracování (většího množství) dat (na výkonném zařízení). Anebo fotografy, kterým nevadí, že jim přístroj občas "šáhne" do výsledné podoby fotografie.

Co je nového?

Vylepšovalo se na obou stranách, a pořádně. Nikon D800 nastupuje po modelu D700. V porovnání s ním však má několikanásobně větší rozlišení obrazového snímače, rozuměj více obrazových bodů, i vyspělejší technologii zpracování obrazu. 36,3 milionu efektivních pixelů posouvá D800 daleko za běžný standard v této kategorii fotoaparátů. Hned se také v diskusích objevily pochybnosti, k čemu je takové množství obrazových bodů dobré a jestli vyšší počet pixelů nebude mít nepříznivý vliv na výsledný obraz při vyšších citlivostech. Nemá.

Neupravený snímek z Canon 5D mk. III (priorita clony, 1/640, f/7,1, ISO 400),
Neupravený snímek z Nikonu D800 (priorita clony 1/640, f/7,1, ISO 400), AWB,

Situace, se kterou si oba fotoaparáty poradily v podstatě stejně (vpravo nikon).

Snímač umí pořizovat záběry o maximální velikosti 7 360 × 4 912 bodů. O zpracování (opravdu velkého objemu) dat se stará procesor Expeed 3. Nikon je osazen novým RGB snímačem, jehož 91 tisíc bodů zaručí přesnější ostření (i za horších světelných podmínek téměř dokonalé), detekci obličeje a ve spolupráci s 3D Color Matrix měřením určení správné expozice. O ostrost snímků se, spolu s 91K RGB senzorem, stará 51 ostřicích bodů, z nichž je 15 křížových. Devět z nich umí pracovat i při f/8. 

Proč jsme neposuzovali RAW

Jsme si vědomi toho, že nejlepších výsledků lze dosáhnout při focení do RAW (NEF) formátu.

Záměrně jsme je však neposuzovali. Byla to jedna z podmínek firmy Canon, protože v době testu ještě nebyla dostupná plnohodnotná verze Camera RAW pluginu.

Pro náš test to však nevadí, zaměřili jsme se na kvalitu fotografií, které aparáty generují ve formátu jpg. Stále jde o nejběžnější obrazový formát. Navíc máme za to, že posuzování postprodukovaných souborů z RAW či NEF souborů vypovídá víc o fotografickém (editačním) umu autora než o schopnostech jeho aparátu. 

Nikon doporučuje pro zpracování jejich NEF formát vlastní program Capture NX2.

Canon udržel počet pixelů na uzdě: do novinky vsadil upravený čip s 22,3 megapixely, který pracuje s nejnovějším procesorem DIGIC 5+. Maximální velikost obrazu je
5 760 × 3 840 bodů. Oproti předchozímu modelu Canon 5D Mark II doznal zásadního vylepšení autofokus. Mark III ostří nově pomocí 61 bodů, z nichž je 41 křížových. Dodejme jen, že u předchozího modelu byl křížový senzor jeden. Rychleji než u předchozího modelu pracuje také sériové snímání, nově 6 snímků za sekundu.

Oba fotoaparáty mají vylepšenou citlivost ISO, rozumné maximum dosahuje hodnoty 6 400, nastavit lze i vyšší. Oba mají nově 100% pokrytí obrazu v hledáčku, oba dostaly druhý slot pro SD karty (v případě D800 je to vzhledem k objemu dat nutnost). Snímky mohou ukládat ve formátech RAW (NEF) a JPG. Nikon navíc umí i bezeztrátový TIFF, v případě canonu zase můžete zvolit i menší variantu RAW formátu. 

Oba fotoaparáty mají tělo z odolné slitiny, nikon váží 900 gramů, canon je o 50 gramů těžší. Oba dva umějí full HD video, které doznalo mnoha dílčích vylepšení - nebude předmětem této recenze.

Snímky z obou fotoaparátů jsme porovnávali ze souborů .jpg v běžné kvalitě - v obou případech velikost L, komprese fine nebo normal. U canonu se velikost uloženého souboru pohybovala od 5 do 9 MB, u nikonu jednou tolik. Vše v závislosti na použitém ISO, množství světla a barev ve scéně. Naše hodnocení začneme u té nejdůležitější věci, kterou digitální fotoaparát disponuje - snímače.

Fotografie z obou fotoaparátů na první pohled zaujmou jemným (ne)šumem. U obou aparátů není patrný ani u citlivostí kolem 800 až 1 000 ISO (u správně exponovaných fotek). U nikonu je "zrno" ještě o něco jemnější díky počtu snímacích buněk.

Upravený snímek z Nikonu D800 (manuál (1/100, f/4,5, ISO 4000, convertovaný
Upravený snímek z Nikon D800 (priorota času (1/60, f/2,8, ISO 4 000),

Z "velkého" čipu nikonu lze při fotografování do NEF formátu dostat špičkové snímky. Ideální na přehlídku. U snímku vlevo si autofocus poradil s pohybující se modelkou (ostrá je levá horní část snímku). Ze snímku je i v detailu patrný šikmý střih textilie.

Běžně je možné pořizovat snímky za snížených světelných podmínek okolo 4 000 ISO. Reportážní fotografové mohou posunout maximálku na 6 400 ISO. I pak budou snímky použitelné. Při vyšších citlivostech (25 600 ISO) je už šum patrný, ale překvapivě nepůsobí rušivým dojmem. Focení při vyšších citlivostech (51 200 a 102 400, canon) nemá reálný význam - v hledáčku nebylo nic nevidět nebo se nechytal autofokus.

U obou aparátů je možné využít jak plošné, částečné nebo bodové měření expozice, tak inteligentní - zónové. A u toho se zastavme poněkud obšírněji.
U canonu se o správnou expozici stará duální senzor, který měří v 63 zónách. Zpracovává informace z každého autofokusového bodu a vyhodnocuje jasy a barvy signálu. Výsledkem by měla být věrná expozice dosažitelná v široké škále situací.

Čím jsme fotili

S Canonem 5D Mk. III jsme používali objektivy Canon: EF 16-35 L mk. II, EF 24-70 L, EF 70-200 L mk. II a EF 50 1,4.

S Nikonem D800 jsme fotili s objektivy Nikon 14-24mm AFS f/2.8 G ED, Nikon 24-70 mm f/2.8G ED AF-S, Nikon 70-200 mm f/2.8 VR II a  Nikon 50 mm f/1.4G AF-S

Snímky jsou v těle článku i galerii nahrány v komprimované kvalitě. V plném rozlišení si je můžete stáhnout na www.idnes.cz/testfotaku (ZIP 200 MB). Prohlížení doporučujeme na kalibrovaném monitoru.

Nikon opatřil novinku novým RGB snímačem s rozlišením 91 tisíc pixelů. Jím získané informace se "následně využívají v různých automatických systémech fotoaparátu pro získání přirozeněji působících výsledků". Aparát by díky němu měl mít dostatek informací pro měření expozice v systému 3D Color Matrix III. Neměl by pro něj být problém určit správnou expozici tváře například v protisvětle nebo v kontrastním nasvícení. Tolik výčet z reklamních brožur obou přístrojů.

V úvodu recenze jsme naznačili, že vyšší užitnou hodnotu nacházíme u canonu. Je to dáno tím, že ke stejnému výsledku (dobrému snímku - definováno v úvodu) s ním dospějeme snadněji. Aby nás nikdo nemohl nařknout z toho, že je nám ovládání či nastavení jedné ze značek bližší, nechali jsme vše záměrně na fotoaparátech. Využívali jsme některý z automatických módů, k manuálnímu nastavení expozice jsme se uchylovali výjimečně, jen když jsme potřebovali dorovnat expozici druhému přístroji. Fotografovali jsme ve většině případů na automatické vyvážení bílé (AWB), Picture Contro (Style) jsme měli záměrně na továrním standardu.

A jak vypadal výsledek? Canon produkuje snímky "tradičně" vychýlené do červeno-purpurové části spektra, obrázky z nikonu mají obvyklé azurově
žluto-zlatavé podání. Potud vše v pořádku, záleží jen na tom, které z podání je komu bližší. To od canonu se víc hodí pro portrétování lidí - snímky mají (pro pleť) přirozenější vyznění, nikonové se bude víc hodit krajinářům a těm, co fotografují architekturu či makro.

Neupravený snímek z Nikonu D800 (priorita clony (1/320, f/5,6, ISO 400), AWB,
Neupravený snímek z Canon 5D mk. III (priorita clony (1/500, f/5,6, ISO 400),

Během focení jsme se však setkali se situacemi, kdy oba aparáty i při stejném nastavení pořizovaly odlišné snímky. Fotografie z canonu má podle nás blíž k realitě. Automatika kvůli světlé ploše snímek mírně podexponovala. Nikon ze scény "vytáhl" světlé a střední tóny. (Vpravo canon).

Stejná scéna focená oběma aparáty (a stejným typem objektivu), vypadala jinak. Canon měl tendenci spíš k mírné podexpozici (odhadem maximálně o jednu třetinu EV), nikon ve scéně "viděl" a zaznamenal víc světel a méně stínů - využívali jsme inteligentní zónové měření expozice. Neznamená to však, že by vypaloval světla. Scéna vyfocená "5déčkem" vypadala ve většině případů přirozeněji, podobněji realitě. Nikon (i při stejně zadaných veličinách) měl tendenci zesvětlovat tmavé (plné stíny dokonce vypouštěl) a střední tóny, zároveň desaturoval barvy.

Čím to? Na posunu do středních a světlých tónů se může podílet velké množství pixelů čipu a s tím spojený vysoký dynamický rozsah. Společnost DxOMark mu naměřila rekordní hodnotu 14,4 EV. Je možné, že takto enormně pružný senzor nasbírá velké množství dat a (z nějakého důvodu) ořeže ty nejtemnější.

Verdikt Davida Neffa

Co si o nikonu a canonu myslí fotograf MF DNES

Svůj díl na zesvětlování snímku může mít i sofistikovaný 3D Color Matrix III systém či procesor Expeed 3. Buď jak buď, nikon bude mít podle techniků společnosti Nikon tendenci v některém z automatických módů dorovnávat stíny a střední tóny. Například: fotíte při západu slunce, scéna plná světel a stínů, nechybí odlesky v listí. Expozičně složitá situace, rozhodnete se proto spolehnout na chytré maticové (matrix) měření. Od canonu se dočkáte snímku víceméně odpovídajícího realitě, nikon však rozhodne za vás a výsledný obraz posune víc do desaturovaného světlejšího vyznění.

Ano, můžete osmistovku (jako i ostatní aparáty od Nikonu) nastavit tak, aby výsledný obraz odpovídal vaší realitě. Musíte však opustit tovární nastavení a zabrousit do nastavení Picture Control. V podstatě fotoaparátu nadiktujete, co fotí - např. krajinu, nebo portrét - tím se předefinuje nastavení kontrastů, barev, doostření a podobně. Chcete-li však mít 100% jistotu, budete muset ještě jednotlivé hodnoty vždy podle momentální situace dorovnat. Ovšem podle zkušenosti. V praxi to vypadá tak, že si - minimálně pro běžné focení - budete muset přenastavit u profilu Standard ostrost ze 3 na 6 a také přidat kontrast o jeden dílek.

Neupravený snímek z Nikonu D800 (priorita clony (1/160, f/8, ISO 400), AWB,
Neupravený snímek z Canon 5D mk. III (priorita clony (1/800, f/8, ISO 400),

Podle nás exemplární příklad svévolného chování nikonu. Ze snímku od canonu (vpravo) každý pozná, kdy byl pořízen. Dramatická atmosféra zapadajícího slunce je na něm zachována. Nikon opět osekal stíny a polostíny.

I tak se občas dočkáte snímku, ze kterého budete mít pocit, že je dokonalejší než realita. Nevadilo by to, kdyby šlo o funkci, kterou lze nastavit nebo vypnout. Bohužel D800 tak fotí už v továrním nastavení.

Fotografie pořízená nikonem vypadá na první pohled živěji, všechno je prozářené. Reálnější záznam scény však přináší snímek od canonu. Na rozdíl od nikonu (správně) zaznamenal a zachoval stíny ve spodní části snímku. Informace pro ty, kdo by si chtěli scénu zkontrolovat. Snímek vznikl v polojasném pozdním odpoledni na piazzettě Národního divadla v Praze (viz boxík Kontrolní focení s nikonem).

Podobné menu (Picture Style) nabízí i canon. V případě mk. III to však není při běžném focení nutné. Do PS zabrousíte až v okamžiku, kdy se budete chtít kreativně vyřádit. 

Nejde však jen o posun. Některé snímky od nikonu překvapivě postrádají jemné detaily v kresbě, které byste u tak velkého čipu očekávali. V některých případech působí, jako by byl snímek (jemně) retušován, chybí například detaily na kůži či povrchu předmětů. Možná vysvětlení mohou být opět dvě.

Neupravený snímek z Nikonu D800 (priorita clony (1/200, f/2,2, ISO 400,
Neupravený snímek z Canon 5D mk. III (priorita clony (1/320, f/2,5, ISO 640,

Snímky vznikly v krátkém sledu po sobě. Na obou, určitě na tom od canonu (vpravo), jsou mírně pohybově neostré. Přesto na snímku z 5D vidíme strukturu pleti. Kůže na snímku pořízeném D800 je vyhlazená. Firma komentář neposkytla, usuzujeme proto, že za to může pohyb obrazu na jemném čipu fotoaparátu.

Tím, jak nikon (v matrixovém měření) preferuje střední a světlejší tóny, vytrácí se i kontrast v detailech. Možnou příčinou může být i vysoká citlivost D800 na precizní zaostření. V jedné z brožur určené pro americký trh, které jsou na internetu k nalezení, se totiž píše: Při focení s Nikonem "D800/D800E se vám může zdát, že snímky mají nižší hloubku ostrosti, než fotky pořízené jiným přístrojem za stejných podmínek. Z toho důvodu musíte věnovat zvýšenou pozornost tomu, kam ostříte." Více najdete na stránkách amerického Nikonu. 

Kreativní funkce

Oba aparáty nabízejí paletu volitelných funkcí, které vylepšují výsledný obraz. Jde o funkce, kterými můžete kontrolovat například zachování kresby ve světlech a stínech.  U nikonu to je (skvěle fungující) Active D-Lighting, canon využívá obdobnou funkci Automatická optimalizace jasu

U obou aparátů je možné kontrolovat šum při vysokých citlivostech, dlouhé expozici či ty, které (softwarově) opraví optické vady objektivů. Vždy však musíte tyto funkce užívat uměřeně, protože mohou způsobit např. zploštění obrazu.

Tato vlastnost čipu, byť firma už nijak nevysvětluje její důvod, vás v praxi nutí používat rychlejší časy závěrky. Což vzhledem k vysokým citlivostem ISO není problém.

Nesmíte však na tuto vlastnost zapomenout, jinak dostanete snímky, které nebudou ostré v celé ploše obrazu. Vysvětlujeme si to tak, že i při minimálním pohybu subjektu nebo kamery se obraz posune na jemném rastru čipu. Dojde tím k překrytí sousedních pixelů a vyhlazení jemných detailů povrchu či kůže. Výsledek se podobá účinku nástroje Záplata ve Photoshopu. Precizní fotografové se pak - například ve studiu či krajině - spolehnou raději na stativ nebo na přímou kontrolu snímku na monitoru počítače.

Jinak to byl spíš canon, kdo doháněl nikon v užitých technologiích. Zásadního vylepšení se (konečně) dočkal autofokus. Jde v podstatě o nový systém. Místo devíti ostřicích bodů nově používá 61, z toho 41 křížových. Fungují v režimech jednosnímkového automatického zaostřovacího, inteligentního automatického zaostřování či jejich inteligentního přeostřování. Výběr ostřicích bodů tvoří samostatnou kapitolu jak v návodu, tak v menu aparátu. Pro naši recenzi je důležité říct, že systém výběru bodů prostřednictvím ostřicích zón je efektivní, ale poněkud překombinovaný. I tak patří autofocus nového canonu k tomu nejlepšímu, co firma vytvořila.

Kontrolní focení s Nikonem

Neupravený snímek z Nikonu D800 (priorita clony, 1/125, f/5,6, ISO 800, AWB,

Neupravený snímek z Nikonu D800 (priorita clony, 1/125, f/5,6, ISO 800, AWB, Matrix, ostrost 6, kontrast +1).

Neupravený snímek z Canonu 5D Mk. III (manuál 1/125, f/5,6, ISO 800, AWB,

Neupravený snímek z Canonu 5D Mk. III (manuál 1/125, f/5,6, ISO 800, AWB, Matrix).

Snímky z nikonu, u kterých jsme si nedokázali vysvětlit, proč je fotoaparát vyfotil jinak, než podle nás měl, jsme poslali k posouzení pracovníkům Nikonu.

Dohodli jsme se na kontrolním focení přímo s technikem firmy. Požádali jsme ho, aby fotoaparát vrátil do továrního nastavení, abychom mohli snímky srovnat s canonem.

Odevzdané fotografie vypadaly na první pohled lépe než ty, které jsme pořídili během prvního testu. Z exifových dat však vyplývá, že ve fotoaparátu nebylo použito tovární nastavení. Byla nastavena ostrost na stupeň 6 a o jeden dílek přidán kontrast.

Společnost jsme požádali, aby vysvětlila, proč jsou například některé snímky při stejném nastavení světlejší či bez stínů (u obou fotoaparátů byla vypnuta funkce D-Lighting).

Firma původně chtěla k testu přidat vyjádření techniků, nakonec je její stanovisko ve zkrácené podobě následující: "Se způsobem testování a prezentace D800 se neztotožňujeme, přestože jej respektujeme".

Ovládání a ostření u nikonu je podobné, ale mnohem jednodušší na ovládání. Pro statické objekty si vyberete jedno z 51 polí (bodů), nebo necháte volbu na fotoaparátu. Pro pohybující se objekty zapínáte podle potřeby a charakteru pohybu 9, 21 či 51 polí, aktivovat můžete 3D přeostřování, kdy AF pomocí dat z 91K RGB senzoru chytí a udržuje stále zaostřený vámi zvolený bod, nebo můžete vše nechat na automatu. Jednoduché, efektivní a účinné. Při horších světelných podmínkách o něco lepší než u canonu. Samozřejmostí v obou případech je ostření při Live View s detekcí obličeje.

Neupravený snímek z Nikonu D800 (priorota clony (1/20, f/2,2, ISO 25 600,

Neupravený snímek z Nikonu D800 (priorota clony (1/20, f/2,2, ISO 25 600, -0,3EV), AWB, Matrix, High ISO NR normal)

Neupravený snímek z Nikonu D800 (priorota clony (1/8, f/2,2, ISO 10 159,

Neupravený snímek z Nikonu D800 (priorota clony (1/8, f/2,2, ISO 10 159, -0,3EV), AWB, Matrix, High ISO NR normal)

Neupravený snímek z Canon 5D mk. III (priorota clony (1/13, f/2,2, ISO 25 600,

Neupravený snímek z Canon 5D Mk. III (priorota clony (1/13, f/2,2, ISO 25 600, +0,3EV), AWB, Matrix)

Neupravený snímek z Canon 5D mk. III (priorota clony (1/5, f/2,2, ISO 12 800,

Neupravený snímek z Canon 5D Mk. III (priorota clony (1/5, f/2,2, ISO 12 800, +0,3EV), AWB, Matrix)

Canon také vylepšoval automatické ISO. Funkce, kterou Nikon vybavil už své starší modely. Je užitečná například v okamžiku, kdy nestíháte adjustovat čas závěrky či clonu, případně obojí. Nastavíte si, co potřebujete, a foťáky dopočítají adekvátní citlivost. Přístroji pouze musíte určit, v jakém rozmezí citlivosti se má pohybovat, případně nastavíte minimální (nebo maximální) rychlost závěrky. Funkční a užitečné.

Rozdíl mezi D800 a D800E

Upravený model D800E přijde na trh v červenci. Na rozdíl od konvenčního bratříčka bude mít optický filtr bez funkce tzv. anti-aliasingu. Díky tomu by měl poskytovat dokonale ostré snímky, které najdou uplatnění ve studiové a krajinářské fotografii. Výměnou za ni však u těchto snímků hrozí větší moiré a barevný posun.

Nové jsou u obou foťáků i hledáčky. Oba s pokrytím 100 %. Je radost se jimi dívat. Ten u canonu je světlejší, u nikonu je jemně matovaný, samozřejmostí je u obou dioptrická korekce, každý - i když jinak - naznačuje umělý horizont. Pro jistotu při ostření příjemnější "problikávání" ostřícího bodu je u obou aparátů možné, jde však o volitelnou funkci. U canonu navíc nefunguje v AI Servo módu (škoda).

Pár slov se hodí zmínit i k nastavování bílé. Možná je to subjektivní dojem, ale zdá se, že canon umí líp AWB, respektive si poradí s některými (složitějšími) světelnými situacemi. Nicméně jsou chvíle, kdy si ani sebelepší automatika neví rady a na řadu přichází ruční nastavení. Oba aparáty nabízejí širokou škálu předvoleb, které je možné doladit přímo v barevném prostoru. Nikon má víc možností pro nastavení zákaznické bílé.

Snímky je možné kontrolovat přímo na displejích. Ten u canonu je velký 3,2 palce a má 1 040 000 bodů, nikon má na displeji o stejné úhlopříčce "jen" 921 tisíc bodů. Oba poskytují brilantní obraz.

Fotogalerie

Jak již bylo řečeno na začátku, canon zvýšil rychlost snímání na 6 snímků za sekundu, nikon umí jen čtyři za sekundu. Canon konečně dohnal nikon a začal do této kategorie fotoaparátu montovat tichý mód závěrky.

V případě, že nikon přepnete do DX módu, zvládne pět a s přídavným MB-D12 battery gripem umí v tomtéž módu šest za sekundu. Při přepnutí do DX (pouze nikon) foťák snímá jen políčko o rozměrech 23,4 x 15,6 mm. Tím se ovšem zhruba 1,5krát prodlouží ohnisková vzdálenost a rázem je ze 200 objektivu třístovka. Příjemné, když se vám nechce tahat s dalším objektivem. Nikon umí pracovat i v profesionálním poměru stran 5 ku 4.

Hodnocení

Rozhodnutí, který z fotoaparátů je ve výsledku lepší, necháváme na čtenářích. Pokud má zaznít názor recenzenta, pak je univerzálnějším aparátem i pro náročné focení Canon 5D Mk. III. Už při standardním nastavení z něj vycházejí přirozeně syté, přiměřeně ostré (míněno v detailech) snímky.

Nikon D800 by díky jemnosti a velikosti čipu mohl najít své místo v módní fotografii, architektuře a krajinářské fotografii. Uživatel však musí mít stále na paměti, že právě jemnost čipu z něj dělá delikátní nástroj, se kterým bude muset pečlivě komponovat a ostřit. Jedině pak budou výsledky špičkové.

Cenově se pohybují v podstatě nastejno. Nikon vyjde na necelých 68 tisíc, v případě, že si k němu objednáte doporučený software Capture NX2, přiblížíte se o tisícovku na dosah 76 tisícům, co stojí Canon 5D Mk. III.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fotografický kinofilm
Karel Cudlín: Jak se fotilo za komunistů na kinofilm

Focení na film sice není úplně mrtvé, ale je na okraji zájmu, byť s ním někteří fotografové znovu začínají experimentovat. Jak se fotilo ve zlaté éře filmu...  celý článek

Nejnovější Canon EOS 6D Mark II a předchozí model 6D.
V čem jsou nové zrcadlovky Canon lepší nebo horší než vlastní konkurence

Canon představil dlouho očekávaný fotoaparát EOS 6D Mark II, který v nabídce nahrazuje nejlevnější full-frame zrcadlovku EOS 6D. Zároveň na trh přichází model...  celý článek

Průběh fotografování na zahradě
Do 18 let nepřístupno. Fotograf předělal obývák na erotickou ulici

Za jediný rok musel nafotit 500 snímků, které by vyhověly přísným požadavkům prestižního nakladatelství Taschen. Proto Vlastimil Kula přeměnil svůj byt na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.