Novinka od Technicse ukazuje, kam se posunuly nároky na kompaktní hudební systémy. Jednoduchý design s minimem svítících prvků, co největší podíl hodnotných materiálů (zejména kovu), schopnost přehrávat lokální i online hudební zdroje a v neposlední řadě zvukový projev odpovídající rozměrově mnohem většímu zařízení.
Ottava SC-C70 vhodně kombinuje přístup ke „starým“ a novým zdrojům zvuku. Mezi ty nové patří přehrávání z online služby Spotify systémem Spotify Connect. V aplikaci si vyberete Technics jako cílové reprodukční zařízení, takže vše ovládáte ve Spotify jako kdykoli jindy - jen zvuk nehraje ze sluchátek, ale z Technicse. Ten přitom napřímo komunikuje se servery Spotify, telefon se stará jen a pouze o ovládání.
Trochu jinak je vyřešená integrace služby Tidal, která nabízí hudební streamování v bezztrátově komprimované podobě, tedy kvalitnější než Spotify a další konkurenti. K jejímu použití potřebujete aplikaci Technics Music App, ve které se ke svému Tidal účtu přihlásíte a ona pak plní roli prostředníka - vše ovládáte v jejím rozhraním, dostanete se tam i ke svým vybraným oblíbeným skladbám a playlistům. Ovládání je pomalejší než u nativní aplikace, ale vše poměrně spolehlivě funguje.
Máte-li zařízení Apple, můžete k přehrávání využít systém AirPlay. Spolehlivě fungovala vestavěná aplikace pro přehrávání internetových rádií, je možné mezi nimi vyhledávat dle žánrů i lokality vysílání.
Další možností je přehrávat hudbu z USB pamětí, což nás poněkud zklamalo. Systém si totiž nenačetl obrázek obalu ze složky alba a v aplikaci jej neukázal - což jsme v této kategorii očekávali. Naopak nás potěšilo, že přehrál FLAC soubory v běžném i vysokém rozlišení i DSF soubory se špičkovými DSD nahrávkami. Nepotěšilo nás, že zcela ignoruje „cue sheety“, takže pokud máte album nahrané jako jeden soubor a rozdělení na skladby řešíte přes CUE soubory, pak takové album testovaný systém vnímá jen jako jednu skladbu.
Co je však ještě větší problém, že u USB pamětí je podporováno pouze FAT32 formátování, takže pokud vložíte médium formátované v NTFS, systém nahlásí chybu. Pokud budete mít paměť/disk vyhrazený jen na hudbu, pak to nemusí tolik vadit, protože FAT32 není v takové situaci nijak zásadně omezující. Když na stejný disk ukládáte i filmy a koncerty v dobré kvalitě, pak jej máte nejspíše formátován právě v NTFS, protože jinak na něj neuložíte soubory větší než 4 GB, což videa často jsou.
K hudbě uložené na síťovém disku se dostanete jen prostřednictvím mediaserveru, samotné sdílené disky jsou pro systém neviditelné.
Hudební CD, rádio analogové i digitální
Mezi staré patří zejména CD přehrávač na vrchní straně přístroje. Mechanika je krytá podsvětleným otočným průhledným krytem. Je to velmi elegantní, během přehrávání vidíte rotující disk, nicméně pod pokličkou se do mechaniky práší, což její životnosti neprospěje.
Poté, co jsme nad víkem mechaniky chvíli mávali rukou, dotýkali a tiskli něco, co vypadá jako tlačítko, jsme došli ke správnému závěru, že s krytem musíte pohnout jednoduše ručně. Zaklopením zpět (respektive přejetím nulové polohy a drobným vrácením) dáte mechanice najevo, že je zavřená a má začíst číst CD. Pak funguje jako klasický CD přehrávač se všemi běžnými funkcemi, škoda jen, že chybí CD Text.
Dalším možným hudebním zdrojem je FM/DAB/DAB+ rádio. Testovali jsme na Nymbursku, přičemž s kusem drátu visícím z přijímače jsme za zavřenými okny s trojskly čistě naladili deset stanic, při zapojení do domovního rozvodu se střešní anténou nám pak třicet předvoleb tuneru došlo ani ne v polovině frekvenčního spektra - citlivost tuneru je tedy velmi dobrá, selektivita vynikající. Vyzkoušeli jsme i DAB rádio, na stejný kus drátu jako v předchozím testu (nebyl to ten přibalený výrobcem, ten v balení chyběl) a uvnitř budovy jsme naladili multiplex Teleco DAB a ČRO DAB+, což vzhledem k místě příjmu považujeme za výborný výsledek.
Vyjma tunerů vše uřídíte aplikací v telefonu
V aplikaci můžete celý systém ovládat až na jednu výjimku stejně jako dálkovým ovladačem, přičemž například u internetových rádií nebo USB zařízení je to mnohem pohodlnější. Výjimkou je příjem rozhlasu, ten z telefonu z nepochopitelných důvodů neobsloužíte.
Pro připojení k internetu můžete využít ethernetový port nebo vestavěnou wifi. Tu buď k routeru připojíte pomocí WPS, nebo klasicky prostřednictvím hesla. Škoda jen, že heslo nelze zadat přímo (v aplikaci, nebo na displeji), ale systém v tu chvíli vytvoří vlastní wifi síť, k té se připojíte, otevřete konfigurační stránku systému a tam buď zvolíte manuální (ručně vypíšete SSID i heslo), nebo automatické (vyberete si ze seznamu dostupných sítí a zadáte heslo). Automatická varianta se nám nikdy nepovedla, ruční jsme to zvládli, nicméně je to zbytečně komplikované.
Bluetooth se spáruje rychle, funguje a hraje dobře v rámci možností - kodek aptX nepodporuje, ale umí AAC. Při přehrávání zobrazuje jen název připojeného zařízení.
Důstojný zvuk, který spolehlivě naplní běžný obývák
Zvukový projev je rozhodně silnou stránkou systému, překvapí zejména mohutností, pevností a objemem basů. Ty zajišťuje měnič mířící na podložku pod systémem, měla by to být tedy podložka pevná, jinak se bude vlastní rezonancí na zvuku podílet. Množství basů lze upravit i volbou „volný prostor“ - „u stěny“ nebo „roh místnosti“ ve zvukovém nastavení (a podpořit mikrofonním měřením s iOS zařízením).
Zvuk je zábavný, živý, ale poměrně důstojný, vokál zní plně a pevně, výšky jsou spíše umírněnější, ale docela hezky prokreslené a například v jazzu zní velmi dobře. Systém zvládá i vysoké hlasitosti bez zásadní zkreslení, snad s výjimkou ztráty prostoru a mírného zahlcení. Běžnou místnost dokáže povedeným zvukem naplnit bez potíží.
Nejméně se nám líbil tvrdý rock, například Mettalica byla spíše uječená a v kytarách byl zmatek. Jinak jsme byli spokojeni, Lorde měla překvapivou kombinaci pevných basů a čistého vokálu, reggae bylo příjemně houpavé, běžný pop i klasický rock zněl jak má. Systém překvapivě zvládl i mohutné nástupy a v soundtracku The Braveheart.
Závěr: není to zadarmo
Uznáváme, že 24 990 Kč za malý mikrosystém není málo. Vytvořit malý dobře hrající systém však není snadné a výrobce k tomu použil docela zajímavé zbraně. Například pětici reproduktorů, kde každý je řízen vlastním zesilovačem, přičemž zvukový procesor hlídá optimální fázovou souhru měničů. Vzhledem k funkční nabídce (vlastně nás nenapadá mnoho hudebních zdrojů, které si timto systémkem nepřehrajete) a velmi slušnému zvuku považujeme CS-C70 za zajímavý zdroj hudby do moderního obýváku.