náhledy
Trámek se musí řádně po stranách upevnit, aby během pokusu neuhnul. Jinak je ze smrkového dřeva, délka 3,5 metru. Vzdálenost podpěr jsou tři metry.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jde experiment simulující čtyřbodový ohyb. Síla je přenášena na roznášecí břemeno (ten bílý nosník).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Detektory přenášejí data do počítače. Vzít ho lze i ven přímo ke zkoumanému objektu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Trámek nebyl uříznutý symetricky. Když jej z konstrukce vytáhli, bylo na něm patrné příčné zvlnění. Lze proto usuzovat, že se bude chovat jinak, než jeho kolega uříznutý středem stromu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Než je vše na svém místě, trvá to v závislosti na náročnosti experimentu i týdny. Příprava pokusu s trámkem zabrala jeden den.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V pozadí lis, na kterém se provádějí tlakové zkoušky. Vyvine sílu odpovídající zatížení zhruba tří plně naložených vagonů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Trhlina se zpravidla (v případě dřeva) objeví v místě oslabení. V tomto případě trámek zradil suk. Zde základ ze statiky prvků namáhaných ohybem. Horní vlákna jsou tlačena, spodní tažena.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Všechna data, co "tečou" do počítače jsou zobrazena na displeji.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Propočet předpokládal, že by trámek měl vydržet nějakých 60 kN. Nakonec povolil už při padesáti, tedy pěti tunám.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Těžko říct, jak by si vedl mladší trámek. Studie, která by srovnávala vlastnosti napříč staletími neexistuje.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Schéma, které zachycuje zadání pokusu se sto let starým vazníkem.
Autor: Petr Topič, MAFRA