Za poslední rok spadly ceny paměťových USB flash disků (jinak také USB klíčenek, flešek, flašek, úesbéček a podobně) s kapacitou 16 GB na polovinu. Velice slušné modely tak nyní koupíte již za 1000 korun i s DPH. Pokud chcete ty zcela nejrychlejší, musíte si připlatit zhruba o dvacet procent více. Ale ne vždy. I ty s nálepkou "200x" mohou být pokořeny disky, kde se s touto rychlostí výrobce nechlubí.
To platí například pro disk od firmy TDK, který se z pohledu rychlosti dělí o první místo, ale nápis 200x na něm přitom nenajdete. Tím druhým spoluvýhercem je model od Verbatimu, který tuto rychlost uvádí.
Překvapivě různá kapacita
Jak jsme již u pevných disků zvyklí, udávaná hodnota v GB se kvůli dvojkové soustavě trošku liší od té reálné. A protože jeden kilobajt je 1024 bajtů, zobrazí se ve Windows dostupná kapacita kolem 15 GB.
Když jsme se však podívali na opravdovou kapacitu, zjistili jsme, že rozdíl mezi jednotlivými USB disky je více než 268 milionů bajtů. Nejvíce volného místa nabízel disk od firmy Imation, naopak zdaleka nejméně dat uložíte na Corsair.
Giga není vždy miliarda Výrobci paměťových zařízení již od nepaměti pletou dohromady desítkovou a dvojkovou soustavu. Vede je k tomu možnost zobrazovat větší číslo, než by se správně podle dvojkové soustavy mělo. Zatímco předpona kilo v desítkové soustavě znamená 103, to jest 1 000 základních jednotek, ve dvojkové je to ale 1024, tedy 210. Giga ve dvojkové soustavě pak značilo 230 a tedy Od roku 2000 je navíc situace ještě komplikovanější (i když výsledkem by měla nakonec být větší přehlednost), protože IEEE přešlo na doporučené metrické označení GB = miliarda bajtů. Zmatky působí nejen výrobci hardware, ale také výrobci software, kteří velikost hardware nadále zobrazují v původních, binárních jednotkách. Na discích se obvykle udává kapacita v "metrických GB", zatímco na RAM často v "binárních GB".
Z toho vyplývá určitý nepoměr kapacity, kterou výrobce udává a systém Windows následně zobrazí. V případě našeho testu se tedy objeví, že se jedná o kapacitu 14,9 GB (případně paměti s kapacitou 16 mld. bajtů). Pokud totiž 14,9 vynásobíte 230, pak dostanete reálnou hodnotu, jež se pohybuje na úrovni 16 miliard bajtů |
Jak jsme testovali
Hlavním úkolem paměťového disku je rychle přesunout požadovaná data. Rychlost jsme otestovali na speciálně připraveném souboru dat o objemu 16 miliard bajtů, který jsme složili z kilobajtových, megabajtových a gigabajtových souborů. Právě malé soubory s kapacitou v řádech kilobajtů výrazně zpomalují průměrnou rychlost přenosu. Disky jich musely přenést 1 700.
Podívali jsme se i na maximální kapacitu, která se dá využít.
Hodnotili jsme design zařízení včetně rozměrů a možnosti připnutí případné krytky konektoru, aby se neztratila.
Určitým kritériem byla také cena. V průběhu testu výrobci některé modely zlevnili. Z původní maximální hranice 1 000 Kč s DPH klesly ceny až o několik stokorun.
Proč jsou některé disky pomalé a jiné rychlejší Rozdíl v rychlosti zápisu je dán typem použitých paměťových čipů. Ty jsou dvojího druhu. Novější víceúrovňové (MLC) jsou náročnější na ovládání, a proto jsou pomalejší. Jsou však levnější, protože jedna paměťová buňka pojme 2 bity informací. Naproti tomu klasická a rychlejší jednoúrovňová flash paměť (SLC) pojme jen jeden bit a je tak dražší. Svou roli hrají i řadiče a kontrolery, které mají vliv na přístupovou dobu. Případná vyšší rychlost flash disku se uvádí jako násobek základní rychlosti čtení u CD-ROM, což je hodnota 150 kB/s. |
Co můžete čekat od flashdisků
Pokud vybíráte paměťový čip s určitou kapacitou, určitě vás bude zajímat jeho cena v poměru k rychlosti. Jak jsme zjistili, rozdíl můžete najít i v reálné kapacitě.
Je třeba také počítat s tím, že životnost jednotlivých paměťových buněk se udává mezi 100 000 - 1 000 000 cykly nahrání a vymazání. Starší paměti se tak mohou zpomalovat, když budou kontrolery hledat funkční buňky.
V případě, že budete chtít obsah disku chránit, musíte použít nějaký šifrovací program. Na většině námi testovaných disků byl nějaký přidaný přímo výrobcem a tak můžete zamezit neoprávněnému přístupu k datům velmi snadno. Kdo by jej tam však nenalezl, může se s důvěrou obrátit na internet, kde je řada šifrovacích prográmků k dispozici. Více se dočtete v článku Zamkněte svá soukromá data do trezoru.
Jinou kapitolou jsou systémy s hardwarovým šifrováním. Tyto USB paměti však stojí až několikanásobně více než ty standardní. Některé jsou vybaveny i čtečkou otisku prstů. V testu díky vysoké ceně zastoupeny nejsou.
Další zajímavou možností jak rozšířit schopnosti flash disku jsou speciální aplikace, které lze spouštět přímo z klíčenky, bez nutnosti instalace na počítač. Je jich stále více a nabízejí software ze všech různých oblastí. Internetem počínaje přes grafické, audio a video programy a třeba hrami konče. - čtěte Nejlepší programy do kapsy, které nepotřebují instalaci
Speciálním formátem je pak systém U3, který propaguje firma SanDisk. Ten se po vložení USB flash paměti do PC automaticky spustí a vytvoří nezávislé startovací menu s nabídkou programů v něm uložených.
A-DATA PD9
Jeden z nejužších disků v testu má částečně průhledné plastové pouzdro, takže si můžete prohlédnout, jak vypadá takový flash disk uvnitř. Vadila nám průhledná lehká krytka, kterou nelze po sundání nijak přichytit a lehce se tak ztratí.
Kontrolka ukazující práci s diskem je umístěna na konci disku a viditelná ze všech stran.
Disk patřil mezi nejpomalejší v našem testu. Zápis probíhal při rychlostech 3-7 MB/s a výrazně zpomaloval například při přesunu videosouborů. Nejčastěji disk zapisoval rychlostí 5,5 MB/s. U malých kilobajtových souborů pak rychlost klesla na 2-3 kB/s. V poměru k nejrychlejším modelům trval zápis dat zhruba trojnásobek.
Čtení z disku bylo naopak poměrně svižné s rychlostí 18-31 MB/s. Tato disciplína řadila USB paměť A-Data k těm nejlepším.
Dostupná kapacita řadí tento disk na druhé místo s nepatrným rozdílem za nejlepším.
USB flash disk A-DATA PD9 lze pořídit už za méně než 900 korun i s DPH ve výjimečných případech pak již mírně nad 800 Kč s DPH. Do testu jej zapůjčila firma ED System.
Corsair Voyager
Na první pohled zaujme tato USB klíčenka gumovým obalem. Ten chrání vnitřnosti před nepřízní počasí i nešikovností uživatele, který jej může bez obav upustit na zem. Tvarem trochu připomíná legendární nožík "rybička".
V důsledku pryžové ochrany je Corsair poněkud širší. Do sousedících USB portů třeba na notebooku by se tak dva vedle sebe vešly velice těžko. Krycí čepičku USB konektoru nelze při sundání nijak přichytit k samotnému tělu, hrozí tak ztracení.
Kontrolka umístěná v zadní části navrchu nijak nevyčnívá a tak může být zboku hůře viditelná.
Disk byl třetí nejrychlejší ve čtení dat, ale jen průměrný při zápisu, když za nejrychlejší dvojicí zaostával o více než třetinu. Ukládání dat rychlostí od 5,8 do 10,2 MB/s, u malých souborů pak kleslo až k 4 kB/s. Při čtení se udávaná rychlost pohybovala na úrovni 20-29,5 MB/s.
Nejvíce nás ale zarazila kapacita disku, která patřila zdaleka k nejmenším a nabízela k zaplnění zhruba 15 890 mil. bajtů namísto 16 000 mil bajtů.
Nejnižší ceny 16GB disku Corsair Voyager se v e-shopech prodejců s kamennými prodejnami pohybovaly pod 900 Kč. Do testu jej zapůjčila firma ED System.
Imation swivel
První zástupce výklopných USB disků nabízí malé plastové tělo, pozlacený konektor a jako jeden z mála i zámek bránící nechtěnému smazání či přepisu dat. Elegantní USB flash paměť patřila k nejmenším v našem testu a její šířka i výška jen o milimetry přesahovala rozměry samotného konektoru.
Malá LED dioda na levém boku nedává příliš velkou jistotu v kontrole práce flašky a může tak hrozit její předčasné vytažení.
Průměrné hodnoty čtení i zápisu možná potencionálního kupce nezaujmou. Rychlost zápisu kolísala mezi 4,5 – 10 MB/s, u malých souborů spadla k 3 kB/s. I když čtení nabízelo slušné rychlosti 20 – 31 MB/s, klesalo například u avi a mpeg souborů až na polovinu a v celkovém součtu nabídl disk průměrnou hodnotu.
Kapacita disku naopak zájem vzbudit může. Prostor pro data na úrovni 16 157,6 mil bajtů je velice příjemný.
Firma si však za to nechá dostatečně zaplatit, protože 16GB Imation swivel byl zároveň s cenou kolem 1 000 Kč nejdražší za všech. Do testu jej zapůjčila firma Diskus.
Kingston DataTraveler 410
Druhé zařízení s otočným krytem je poněkud robustnější, ale samotný USB disk je téměř stejně široký a vysoký jako Imation a má jen zhruba o čtvrtinu větší délku.
Kontrolka je tentokrát praktičtěji umístěna na horní "palubě".
Třetí nejrychlejší disk našeho testu zaostal v zápisu jen o pár minut. Velice slušné hodnoty zápisu 11 – 19 MB/s, podpořilo nahrávání malých souborů s rychlostí 1,8 MB/s. Čtení nabízí poměrně konstantní hodnotu kolem 22 MB/s.
Kapacita disku se pohybuje kolem 15 992 milionů bajtů, což tuto flash paměť řadí k průměru.
Zájemce o tento disk musí vytáhnout z peněženky minimálně 930 korun.
Lexar JumpDrive Secure II Plus
Ukazatel procentuálního zaplnění kapacity disku je velice praktickým doplňkem na černém plastovém těle této flash paměti. Kdo někdy hledal volnou kapacitu na přenos většího či menšího množství dat, musí mi dát za pravdu.
Úzké tělo nezabere příliš místa. Výtku však máme ke krytce konektoru, kterou si jako u řady konkurenčních modelů uložit na místo, kde se neztratí.
Dioda pod nápisem Lexar dává znamená při práci s diskem a zpravidla je dobře viditelná.
Podprůměrná rychlost zápisu dosahovala hodnot 6,5-11,5 MB/s u malých souborů pak 5 kB/s. Rychlost čtení patřila vůbec k nejhorším a pohybovala se na úrovni mezi 15 – 18,7 Mb/s.
Na disk se vejde zhruba o 23 milionů bajtů informací více než je uváděná 16 miliardová hranice.
Nejlevnější nabídky s flash pamětí Lexar JumpDrive Secure II Plus se pohybují nad hranicí 950 korun s DPH. USB flash paměť do testu zapůjčila firma Setos
Pretec i-Disk Tango
Patrně jediný model tohoto testu s kovovým pouzdrem vyrobila firma Pretec. Elegantní červená varianta patřila také k nejužším a nejtenčím. Jako jediný model s odnímatelným předním krytem umožňuje jeho připnutí ke zbytku těla a zamezuje tak jeho případné ztrátě.
Bohužel však tímto krokem zároveň uživatel ztrácí možnost kontrolovat práci disku prostřednictvím diody, která je umístěna na zadní části.
Rychlostí zápisu se tento disk řadí zhruba doprostřed pelotonu, když nabízí hodnoty 6,5-14, 3 MB/s a u malých souborů pak kolem 3 kB/s. I přes poměrně velikou maximální rychlost čtení je celkový čas spíše zklamáním.
Chlubit se disk může kapacitou přes 16 157 milionů bajtů, která je vysoce nadprůměrná.
Pretec i-Disk Tango lze sehnat již za zhruba 930 Kč. Do testu jej zapůjčila firma Comdis .
SanDisk Cruzer
Zbytek testovaných modelů představuje vysouvací design. Jejich prvním zástupcem je černý nadprůměrně široký a plastový SanDisk. Při vysouvání prostřednictvím horního bílého dílu nedrhne, jen při vracení je třeba zmáčknout klíčenku poněkud více, aby se konektor uvolnil a zajel zpátky do pouzdra.
Právě pod bílou částí je umístěna světelná kontrolka, která ukazuje práci s diskem.
Rychlost disku patřila jak při čtení, tak při zápisu k jedněm z nejhorších. Data se do paměti nahrávala rychlostí kolem 3,6 - 6 MB/s, při malých souborech jsme pak viděli hodnoty kolem 3 kB/s. Při čtení se disk dostal přes hranici 15 MB/s, ale často padal až k 9 MB/s.
Kapacita o 13 mil. bajtů přesahující 16 miliardovou hranici také není žádným zázrakem, patří k průměru.
Mnohem zajímavější je ale aktuální cena, která se pohybuje na spodní hranici již kolem 700 Kč s DPH. SanDisk Cruzer zapůjčila do testu firma HAMA.
TDK TRANS-IT EDGE a Verbatim High Speed Executive
Poslední dva disky toho testu lze od sebe oddělit v podstatě jen podle designu a možná ještě ceny. Většina ostatních hodnost je v podstatě stejná a to se týká i barvy. Verbatim řeší vysouvání USB konektoru úzkým horním členem, TDK po postranní částí.
Kontrolka stavu u TDK zabírá celou zadní část, u Verbatimu pak pouze "bliká" horní posuvník.
Oba modely patřily na vrchol našeho testu, co rychlosti týká. Uložení připravených dat jim trvalo necelých 18 minut při maximální rychlosti 16,5 MB/s. Jejich přesun do počítače pak zvládly pod deset minut a dosahovaly přitom hodnot mírně překračujících 31 MB/s.
S mírným výkyvem dostály i předepsané kapacitě.
Z cenového srovnání lépe vychází model od Verbatimu, který se nyní prodává již za o něco málo více než 900 korun. Za TDK uživatel zaplatí zhruba o 50 Kč více. Oba disky do testu zapůjčila firma Diskus.
Rychlost nebo kapacita
A právě mezi USB flash paměťmi TDK a Verbatim je třeba hledat i vítěze. Vzhledem k mírně nižší ceně jím bude Verbatim, který nabízí to hlavní, co si od disku s nálepkou 16 GB přát. A to i přes mírně větší rozměry a ne vždy dostatečně odolný zasouvací design, kdy není samotný USB konektor zcela chráněn.
Kdo však počítá každý bajt, měl by patrně sáhnout po disku Imation. Ten sice nenabízí absolutně nejvíce, ale zase není příliš pomalý a ani nevypadá špatně.
Fleška nebo klíčenka?Poraďte nám Na našem redakčním Facebooku jsme se vás ptali, jak byste "hezky česky" nazvali USB flash disk? USB klíčenka, flashka, fleška, přenosný USB flash disk, usbéčko... Jednoznačně u vás zatím zvítězil výraz fleška. Máte jiný nápad? Podělte se o něj s námi v diskusi nebo na našem Facebooku. |