Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ticho po pěšině (Jak umlčet hlasitý počítač)

aktualizováno 
Pokud patříte mezi ty, které všudypřítomné hučení počítače nenechává klidnými, možná se dozvíte některé praktické informace v následujícím článku.

Hluk produkovaný aktivním chlazením bývá nedílnou součástí běhu PC. Tento nepřirozený zvuk, který se i za ideálních podmínek stěží dostane pod hranici 15 dB, jednak znesnadňuje schopnost rychlé koncentrace a rovněž ve stále obydlených místnostech znemožňuje noční stahování či jiné časově náročné aktivity.

Hlavních zdrojů hluku v PC bývá několik a nejhlasitějšího křiklouna nelze jednoznačně určit. I když největší a nejmasivnější bývá chladič procesoru, může se stát, že špatně konstruované chlazení zdroje, případně grafické karty, hladinu zvuku produkovaného tímto chladičem i několikanásobně předčí - vzpomeňte na první GeForce FX se 70dB. Dalším producentem hluku v počítačové skříni bývá aktivní chladič čipsetu, kterým je vybavena přibližně polovina základních desek a dnes již nezřídkakdy 1-3 chladiče standardně umístěné v casu (počítačové skříni) pro efektivnější cirkulaci vzduchu.

fanless_pc 

Začneme-li od konce, pak aktivní chlazení v podobě přídavných větráků v casu bývá s výjimkou extrémních overclockerů zbytečné a tepelné rezervy, které nabízí rozhodně nestojí za množství vytvářeného hluku. Ostatně odebráním takovýchto doplňkových chladičů se většinou nezvýší teplota žádných klíčových komponent, a pokud ano, tak pouze o několik málo stupňů Celsia.

fanless 

 

Rovněž chladič čipsetu lze považovat ze přežitek, který vznikl v době, kdy velké množství větráků bylo v módě a výrobci základních desek si namontováním aktivních chladičů mohli získat další zákazníky. V případě, že výrobce právě vaši desku vybavil aktivním chlazením, není problém ani ne za pár set korun dokoupit pasivní chlazení pro čipset a následně přemontovat. Ze značek snadno dostupných na českém trhu se jedná např. o Zalman (ZM-NB47J) nebo přilepovací CoolerMaster (SAC-P01-US či PAC-P01-US).

fanless_pc 

Co se týče nákupu nových grafických karet, pak v oblasti low-endu či střední třídy není se sehnáním kousků s pasivním chlazením problém. Horší situace panuje u hi-endu, tedy nVidia řady FX5900 a FX6800 a ATI Radeony 9800 a X800. Karty nVidia jsou konstruovány hlavně pro co nejvyšší výkon bez ohledů na ergonomii, proto množství produkovaného tepla musí chladit účinný pasivní chladič doplněný větrákem. Naproti tomu ATI dává výrobcům samotných karet více prostoru; jedna ze společností, která se ujala výroby hi-endových pasivně chlazených karet, je Sapphire, jejíž produkty není problém zakoupit na našem trhu - třebaže ne ty zcela nejvýkonnější modely (pasivní karty nesou označení Ultimate). Jestliže už grafickou kartu opatřenou aktivním chlazením vlastníte, pak by výměna chlazení za pasivní neměla být problémem. Ideální řešení nabídne opět firma Zalman, která má na trhu aktuálně čtyři účinné pasivní heatpipe chladiče, jedná se o ZM50-HP, ZM80A-HP, ZM80C-HP a nejvýkonnější ZM80D-HP (cenové rozpětí přibližně 300-1200 Kč); dva posledně jmenované sice mohou v závislosti na konkrétním balení obsahovat i větrák, ale jeho použití není vyžadováno. Pokud však nedisponujete právě jedním z nejvýkonnějších grafických čipů, v případě nVidia GeForce 5800 a výš a u ATI 9800 XT a výše.

fanless_pc 

Síťové zdroje začaly používat aktivní chlazení ještě dříve, než se stal větrák běžnou součástí chlazení procesoru. Hlavním důvodem bylo přeskočení kroku standardního pasivního chlazení. Navíc k uživatelovu neštěstí zdroje přes poměrně nízký počet otáček/min větráků vydávaly mnoho hluku, především kvůli ostrým hranám, na které rozprouděný vzduch narážel, a nekvalitním ložiskům. Mezeru v nabídce vytušili výrobci již před několika lety, kdy začali produkovat zdroje se sníženou hladinou hluku, obvykle pod 20-25 dB. Pro mnoho uživatelů je takto hlasitý zvuk stále nepřijatelný, a tak přibližně před rokem vznikl první sériově vyráběný zcela pasivní bezvětrákový zdroj. Šlo o dva zdroje řady proSilence značky Silentmaxx o výkonech 423 a 503 W, které se poslední dobou dostávají i do českých obchodů. K Silentmaxxu přibyli další výrobci a po delším hledání lze najít i levnější pasivní zdroje. Částky, za které se u nás zdroje Silentmaxx dají koupit, začínají totiž na 7 000 korunách včetně daně. Jiné, např. z nabídky německé firmy Yesico, se nechají pořídit už od cca 5 000 korun s daní za 350W zdroj a zhruba za 6 000 Kč za 420W, což už jsou částky, které odpovídají konvenčním prvotřídním zdrojům - zajímavostí je, že v zahraničí bývají zdroje Silentmaxx levnější než Yesico.

Existuje však ještě jedno, finančně méně náročné, řešení bezvětrákového zdroje: jedná se o zdroj s výkonem 150 W s označením EM-150 FLS od výrobce Emko za něco málo přes dva tisíce korun. Bohužel 150 W na provoz většiny sestav stačit nemůže a zdroje o výkonu 235 či 250 W v nabídkách nejsou. Použití dvou 150W zdrojů současně na jednom počítači kvůli zemnění důrazně nedoporučujeme!

fanless_pc 

Konečně se dostáváme k na chlazení nejnáročnější části PC, k samotnému procesoru. Na první pohled může 100W spotřeba vzbuzovat zdání, že aktivní chlazení je na procesoru naprostou nezbytností, ovšem i takto náročnou komponentu lze uchladit masivním pasivem s jemným žebrováním a perfektně koncipovaným rovnoměrným rozvodem tepla. Na výrobu takovýchto chladičů se zaměřuje firma Thermaltek nebo již jmenovaný Zalman, tentokrát se svým vějířovým chladičem CNPS6000-Cu. Z výrobků Thermaltek se jedná především rovněž o celoměděný chladič CL-P0024, který lze získat přibližně za tisícikorunu. K oběma zmiňovaným chladičům je doporučováno použití aktivního chladiče, ovšem při použití ‚slabšího‘, případně podtaktovaného procesoru, by mělo vše běžet bez potíží.

fanless 

 

 

Stále ale musíte mít na paměti, že pokud už tak rozpálený vzduch nebude mít ze skříně kudy ven, hrozí akutní přehřátí. V dnešní době sice okamžité zničení komponent téměř nepřipadá v úvahu, při nezajištění určitých zásad ale můžou některé náchylné součástky zkracovat svoji životnost. Rozhodně by nemělo být ve vašem zájmu podceňování výběru počítačové skříně, v ideálním případě by i ta měla mít zajištěny (externí) pasivní chladiče, které by přebíraly teplo z interních chladičů na komponentách.

Samozřejmě u některých výkonných sestav se může stát, že tepelná hladina bude při souvisle požadovaném výkonu neúnosná, tento problém lze vyřešit instalací zapínatelného větráku. Vzhledem k tomu, že takovýto typ výkonu je vyžadován nejčastěji při hrách, plných prostorových zvuků, nebude jistě už tak téměř neslyšitelný větrák vadit. Obecně nejtišší cenově dostupné větráky s hladinou hluku lehce nad 10 dB nabízí společnost Arctic Cooling.

Na závěr tipy na obchody, kde popisované zboží můžete zakoupit

www.tntrade.cz

www.czechcomputer.cz

www.alzasoft.cz

www.bostar.cz

www.emko.cz

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Brýle Google Glass
Amazon plánuje výrobu vlastních chytrých brýlí

Zákazníci Amazonu možná brzy budou mít chytrou asistentku Alexu neustále na očích. Firma chystá vlastní chytré brýle.  celý článek

Uniklý obrázek chytrého reproduktoru Google Home Mini.
Takto bude vypadat menší a levnější chytrý reproduktor Google Home

Chytrý reproduktor Google Home bude k dostání v menší a levnější verzi. Hraní muziky bude spíše nouzové, asistentka bude fungovat bez omezení.  celý článek

Nývlt Václav: online #6658
Místo, kde se řeší problémy se spánkem i alternativní vozítka. IFA 2017 on-line

Redaktoři Technet.cz a Mobil.iDNES.cz jsou na největším veletrhu spotřební elektroniky a výpočetní techniky v Evropě - IFA 2017. Buďte první, kdo uvidí novinky...  celý článek

Okurková limonáda v 7 minutách!
Okurková limonáda v 7 minutách!

Vyměňte kupované limonády za domácí.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.