Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Tiskárnu můžete odposlouchávat, zjistili vědci, co si hrají na špióny

aktualizováno 
Jehličková tiskárna na celé kolo nahlas předříkává, co právě tiskne. Fotografie klíčů umožní zhotovit jejich přesný duplikát. A vědci dokonce umí rozluštit, co se vám odráží v očích.

Tisknutá čísla účtů nebo citlivé osobní informace lze odposlechnout přímo při jejich tisku na jehličkové tiskárně | foto: Profimedia.cz

Zvuk jehličkové tiskárny nám jistě není neznámý - slyšíme jej denně v obchodech, bankách i firmách. Přestože pro tisk dokumentů již obvykle používáme laser či inkoust, v jednoúčelových přístrojích nebo v nemocnicích jsou jehličkové tiskárny nadále běžné. Tým německých vědců ovšem ukázal, že jehličkové tiskárny mohou ohrožovat naše soukromí - doslova a do písmene totiž "křičí", co právě tisknou.

Používají se ještě jehličkové tiskárny?

Přestože jehličkové tiskárny mizejí z firem, v bankách nebo u lékařů jsou nadále používané.

Podle menšího průzkumu (n=541) používá v Německu jehličkové tiskárny přes 58 % lékařů a přes 30 % bank (n=524). V naprosté většině jsou tyto tiskárny "na doslech" klientům.

"Tyto tiskárny jsou obvykle umístěny tak, aby na ně nikdo neviděl, a zdají se tedy býti bezpečné... V naší studii [ale] demonstrujeme, že tištěný text může být rekonstruován ze zvukové nahrávky zvuku, který tiskárna při tisku vydávala," píší Michael Backes a kolektiv.

K rozpoznání textu použili metodu velmi podobnou počítačovému rozpoznávání mluveného slova (Speech Recognition), ovšem místo mluveného slova zde ječely jehličky. Vědci nejprve vytiskli celý slovník a každé ze slov nahráli a uložili do databáze pro pozdější analýzu. "V praxi se nám povedlo dosáhnout 72% úspěšnosti při rozpoznávání textu ze zvuku tiskáren," chlubí se. Navíc i zbytek slov lze v kontextu celkem dobře rozpoznat (podobně při tisku zní třeba "copy" a "body").

K upřesnění výsledné analýzy používá tým Hidden Markov Model (skrytý Markovův model), který na základě statistických dat nadále vylepšuje úspěšnost rozpoznávání textu, ovšem za cenu vyšší náročnosti na výpočetní výkon. To ale při následné (nikoli real-time) analýze nemusí být problém. Software se navíc může ze svých chyb učit a adaptovat se tak třeba na konkrétní tiskárnu.

Zvuk tisknutého písmene "H" dvakrát po sobě

Zvuk tisknutého písmene "H" (dvakrát po sobě). Tmavší barva značí vyšší intenzitu.

Tiskárny sleduje i americká tajná služba

Mnohé laserové tiskárny zanechávají mikrotečky, které umožní americkým tajným službám přesně vysledovat původ tiskárny. Odhalila to v roce 2005 organizace EFF.

Pohled do očí prozradí vše

Backes a jeho kolegové nejsou na poli špionáže žádní nováčci, alespoň co se teoretické roviny a demonstrací týče. Před rokem už publikovali studii zabývající se luštěním odrazů dokumentů ve zcela nevinných předmětech (oči, lžíce, konvice s kávou).

To ale potřebovali trochu méně skladné vybavení než jen pouhý diktafon. K pořízení dostatečně kvalitního snímku odrazné plochy sestavili teleskop o ne zrovna kapesních rozměrech. Lze si ovšem představit, že například ve spojení s dodávkou je tato metoda v praxi využitelná.

Vybavení

Při prohlížení tiskovin odražených v kávové konvici je kvalita velmi dobrá a text je čitelný i při sledování z 10 metrů. Překvapivě dobrých výsledků dosáhli vědci i při čtení dokumentů odražených v lidském oku.

Čtení odrazů

Vlevo papír A4 odražený v lidském oku, snímáno z 10 metrů. Vpravo pak po počítačovém zvýraznění.

Klíče sem, klíče tam

Považujete fyzický klíč za záruku jistoty, pokud se jej nikdo nedotkne? Parta výzkumníků z kalifornské univerzity UCSD Jacobs School of Engineering vás s potěšením vyvede z omylu. Na svůj projekt Sneakey jsou totiž patřičně hrdí a na stránkách shromažďují zmínky o svém vynálezu v tisku a populární kultuře - nedávno třeba v oblíbeném seriálu Numb3rs.

Vyrobit funkční kopii klíče jen na základě fotografie (a to ještě fotografie z velké vzdálenosti) skutečně zní jako sci-fi, ovšem profesor Stefan Savage, který studenty v jejich projektu vedl, na konferenci opakovaně demonstroval, že to je možné, a dokonce relativně rychlé. Metoda zatím funguje na "obyčejných" klíčích, ovšem v principu na ně není omezená.

Kopírování klíčů z fotografie

Kopírování klíčů je možné i u fotografie pořízené na vzdálenost 60 metrů.

Autoři nezveřejnili zdrojové kódy tohoto potenciálně velmi nebezpečného software, ovšem připomínají, že "pro někoho se základní znalostí MatLabu a počítačové analýzy obrazu není problém vytvořit podobný systém". Takže klíče raději nechávejte v kapse.

Přestože se tento a podobné pokusy dají přejít s pousmáním nad tím, "co ti vědci všechno nezkusí", není od věci si uvědomit, že technologie přístupné akademickým výzkumníkům mohou být právě tak přístupné i vládám, korporacím nebo zločineckým organizacím. Ve věku elektronické komunikace lze odposlouchávat mnohé, na první pohled bezpečné komunikační kanály, a věta "zastavte to tady, přibližte mi to a zaostřete", kterou slýcháme v kriminálních sci-fi seriálech, už dávno není tak nereálná.

Zdroje a odkazy:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

StreetDrone One s jedním ze svých tvůrců, Josephem Smithem.
Nejlepší auto na hraní, co jste kdy viděli. Cenou opravdu překvapí

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Na palubce má velké červené tlačítko, které v případě nouze okamžitě odpojí autonomní řízení. Projekt s názvem StreetDrone ONE je malý autonomní elektromobil,...  celý článek

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

Poškozený motor číslo 4 - Air France let číslo 66
Cestující zažili děsivé okamžiky, Airbusu se nad oceánem obnažil motor

V Kanadě nouzově přistál francouzský Airbus A380-800 s rozbitým motorem. Za letu nad Atlantickým oceánem se dopravnímu letadlu poškodil jeden z motorů. Nikdo z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.