Tradiční čínská medicína se někdy považuje za studnici ověřených znalostí, které mohou pomoci při nejrůznějších problémech, s nimiž si běžní lékaři nevědí rady. Ale takové hodnocení zapomíná, že staří lékaři byli v porovnání s těmi dnešními slepí. Jejich metody jednoduše nesnesly srovnání s moderními, a o některých věcech tak jednoduše nemohli mít tušení.
Není tedy asi divu, že se jim na seznam "léků" dostaly i látky, které jsou ve skutečnosti naopak smrtelně nebezpečné. Značná část tradičních přípravků tak například obsahovala kyselinu aristolochovou. Ta se získává z rostlin zvaných podražce (lat. Aristolochia) a je to silnější karcinogen než tabákový kouř a UV záření.
Přípravek tradiční čínské medicíny na trhu v Si-anu. Společně se v něm macerují ženšen, gekon, kustovnice čínská a velmi pravděpodobně i další ingredience.
Tyto rostliny se používaly nejen v Číně, ale i v Evropě, a to na vše možné, včetně usnadnění porodu či hubnutí. Hojně se používaly ještě v nedávné minulosti. Podle tchajwanské studie obsahovala kyselinu aristolochovou třetina přípravků, které mezi lety 1997 a 2003 předepsal sledovaný lékař praktikující tradiční čínskou medicínu.
Škodlivé účinky ovšem byly objeveny ovšem až nedávno. V 90. letech došlo na soukromé klinice v Belgii k několika případům selhání jater u pacientek, které podstupovaly odtučňovací kůru (zpráva lékařů zde). Na vině byla patrně náhrada jiné byliny za podražec. Později se u nich také objevil abnormální růst v horních močových cestách.
Díky tomuto skandálu byla nakonec bylina spojena s výskytem rakoviny močového traktu. Ukázalo se například, že právě kontaminace obilí podražcem (rostl na polích jako plevel) byla s největší pravděpodobností příčinou záhadně zvýšeného výskytu rakoviny močových cest v některých oblastech Balkánu. V roce 2003 byly podražce prohlášeny za karcinogen s nejvyšším stupněm ohrožení a ve většině zemí světa je jeho používání zakázáno.
Ale výzkum hotový ještě není a odhalování mechanismu účinků rostliny stále pokračuje. V loňském roce zveřejněná studie tchajwanských vědců tvrdí, že léky s podražcem jsou nejspíše příčinou, proč má tato země nejvyšší výskyt nádorových onemocnění horních částí urinárního traktu na světě.
Vědci podrobně vyšetřili kolem 150 pacientů. U 60 procent z nich se objevily nádory se specifickými mutacemi, které způsobuje kyselina z podražců. Ta poškozuje pojistky, které mají bránit nekontrolovanému množení buněk, tedy vzniku rakoviny (práce zde).
Někdy to jdeV čínské medicíně se podařilo i v moderní době objevit nejen chyby, ale také skutečně zajímavé a účinné přípravky. Asi nejdůležitější je artemisin získávaný z pelyňku ročního (Artemisia annua), od kterého jsou odvozené hlavní léky proti malárii (vakcína zatím není). Jeho účinky pro moderní medicínu objevil za Kulturní revoluce zahájený tajný čínský program 523, který hledal nové léky proti malárii na základě receptů z tradiční čínské medicíny. Mnohé z nich doporučovaly pelyněk roční na vysoké horečky a artemisin po extrakci z rostliny ukázal jako nečekaně účinný proti malárii. Výsledek byl anonymně publikován v roce 1977. Jak zbytek světa zjistil zhruba o čtvrt století později, tým vedla dnes 83letá Tchu Jou-jou (anglický přepis Tu Youyou). Ona a členové jejího týmu byli prvními lidmi, kteří po úspěšných pokusech na myších vyzkoušeli i na sobě lék, který dnes zachraňuje zřejmě stovky tisíc životů ročně. V roce 2011 čínská vědkyně obdržela cenu Alberta Laskera, která se obvykle považuje za předstupeň k Nobelově ceně. Tu možná nezíská, protože o uznání svého podílu na objevu se hlásí i další účastníci tajného programu, a tak by kolem udělení ceny bylo možná až příliš mnoho kontroverzí, ale vyloučeno to rozhodně není. Méně významným, ale nám Středoevropanům bližším příkladem úspěšné inspirace v tradiční čínské medicíně by mohl být časem i vývoj léku proti opilosti z látky z plodů dužistopky sladké, o kterém jsme na Technetu psali před časem. |
Letos v létě nakonec vyšla práce, která ukazuje, jak "účinný" je podražec při vytváření podmínek pro vznik rakoviny. Dvě studie v časopise Science Translation Medicine zkoumaly nádory v tělech pacientů s rakovinou močových cest, kteří byli vystaveni přípravků z podražců.
První práce (dostupná zde) zjistila, že počet mutací v nádorových buňkách těchto pacientů byl v průměru o mnoho vyšší než u rakoviny plic kuřáků i než u rakoviny kůže (melanomů) vyvolané UV zářením. Melanomy přitom jsou známé velmi vysokou mírou mutací. Vědci u pacientů objevili změny v jednom případě v 1 500 genech pacienta. Pro srovnání: člověk má celkem 20 tisíc genů . Ne všechny změny vyvolané podražce byly škodlivé, řada se zřejmě vůbec nijak neprojevila, ale rozhodně je to neobvykle vysoký počet.
Podle druhé studie (je zde) se zdá přinejmenším možné, že kyselina aristolochová může působit nejen na močové cesty, ale i na jiné části těla. Vědci objevili stopy její činnosti i v DNA nádorů některých pacientů s rakovinou jater. Ale jde zatím pouze o hypotézu, kterou je nutné dále ověřit.
Co s tím?
Použití podražce v přípravcích a lécích je zhruba od přelomu 20. a 21. století v podstatě na celém světě zakázáno (včetně Číny a také České republiky). Odborníci však tvrdí, že v asijských zemích je stále poměrně běžně k dostání v řadě směsí a léků.
A možné to je i u nás. Kontrola skutečného obsahu doplňků stravy, kam přípravky tradiční čínské medicíny legislativně patří, se provádí pouze "na papíře" srovnáním jejich deklarovaného složení se seznamem zakázaných látek. Laboratorní testy se nedělají. Bez moderního vybavení se totiž složení podobných látek ověřit nedá. A i s ním to chce nějaký čas a peníze a přípravků je navíc tolik, že to úřady ani laboratoře nemohou stihnout.
Výskyt podražce v přípravcích je o to pravděpodobnější, že osobní zkušenost s ním je v tomto případě neprůkazná. Následky požívání podražce přicházejí pomalu a rakovina může vzniknout až po několika desetiletích od užívání. Příčinná souvislost se tedy (alespoň bez velmi podrobného a nadstandardního vyšetření) prokazuje jen těžko. Není divu, že lékařům a léčitelům unikala. Kdo nevěří vědeckým studiím, z první ruky se o škodlivosti přesvědčí těžko.
Odhalení účinků podražce také nedokazuje, že alternativní směry medicíny jsou zdraví škodlivé. Nikdo nemůže popřít, že placebo efekt a osobní přístup k pacientovi mohou mít příznivý vliv na zdraví. Ale ani pacienti, kteří takovou léčbu podstupují, by neměli ve vlastním zájmu na příklad podražce zapomenout. Tradice evidentně není záruka.
