Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přelomová transplantace čichových buněk postavila pobodaného na nohy

  23:25aktualizováno  22. října 12:41
Polský hasič Darek Fidyka je prvním pacientem, který začíná chodit po úspěšné transplantaci čichových buněk. Tzv. OEC buňky jsou jediné, které se u lidí rozvíjejí po celý život. Zlepšení stavu pacienta dává naději na uplatnění této metody i v dalších případech. Ale napřed musí proběhnout rozsáhlejší testy.

Polák Darek Fidyka, který byl po útoku nožem v roce 2010 od hrudi dolů paralyzován, může po unikátní transplantaci čichových buněk do postižené oblasti míchy znovu chodit. Operaci, která je u člověka podle všeho první svého druhu, provedli v Polsku polští a britští specialisté.

Fidyka se při chůzi musí zatím spoléhat na podpěrnou konstrukci a také se rychle unaví, ale podle stanice BBC je přesvědčen, že jednou se bude pohybovat opět zcela nezávisle.

Fotogalerie

„Zapsal jste se do historie. Pro mě je toto mnohem úchvatnější než člověk na Měsíci,“ řekl Fidykovi Geoff Raisman, který při operaci a následné rekonvalescenci vedl britský tým vědců. Ani polská strana neskrývá nadšení: „Je úžasné sledovat, jak se regenerace míchy, tedy něco po řadu let nemožného, stává realitou,“ prohlásil neurochirurg Pawel Tabakow z vratislavské univerzity, který stál v čele polského vědeckého týmu.

Je třeba dalších pokusů

V minulosti již Tabakowův tým na trojici pacientů ukázal, že je tento typ operace, tedy transplantace čichových buněk do míchy, bezpečný. Podrobnosti o přelomové operaci odborníci zveřejnili ve vědeckém časopise Cell Transplantation (PDF). Takto výrazné zlepšení ovšem zatím u ostatních pacientů nezaznamenali.

V Číně běžná věc

„V Pekingu léčbu pomocí OEC buněk provádějí již jedenáct let(!). Transplantují tam buňky z nosní sliznice nejen pacientům s poškozenou míchou, ale i těm, kterým mozek poškodila mrtvička, nebo si poškození hlavy uhnali jinak,“ píše Josef Pazdera pro Osel.cz. V roce 2009 měli za sebou těchto operací přes tisíc. „Z čínských zkušeností vyplývá, že při včasné léčbě touto metodou dochází ke zlepšení stavu u více než 88 % pacientů. Komplikace se vyskytly u 6,74 %  případů.“

Polsko-britský tým zvolil odlišný způsob extrakce podpůrných čichových buněk a také je využil pro pacienta, jehož narušení míchy je v lecčem netypické. I proto je potřeba dalších testů, než bude možné říci, zda má „přelomová“ operace skutečně i přelomové důsledky.

Nejde o zcela novou proceduru. Bezpečnost a nadějnost metody potvrdila i meta-studie čínských vědců. Podobná transplantace byla provedena již stovkám pacientů (souhrnná čínská studie porovnala 10 studií s celkem více než tisícovkou pacientů). Podle BBC jde však v případě Fidyky o světové prvenství - především díky pokrokům, které pacient po operaci vykazuje.

Zástupci polsko-britského týmu pro BBC uvedli, že chystají přísně kontrolovanou studii, ve které léčbu podstoupí dalších deset pacientů. Zatím totiž nelze jednoznačně říci, zda lze tento úspěch s jistotou zopakovat.

Čichové buňky do porušené míchy

Čtyřicetiletý bývalý hasič Fidyka byl v roce 2010 několikrát bodnut do zad. Čepel nože při útoku sice prořízla míchu, ale zcela ji nepřerušila. Fidykův stav se ani po dvou letech intenzivní fyzioterapie nijak nezlepšoval, proto lékaři přistoupili k experimentální transplantaci čichových buněk. Do nich vědci díky jejich regeneračním vlastnostem a schopnostem navazovat kontakty s neurony dlouhodobě vkládají velké naděje.

Transplantace byla rozdělena do dvou fází. Při první operaci lékaři pacientovi odebrali jeden z jeho dvou čichových kyjů (ofactory bulb), což je část mozku, do které přicházejí informace z čichových orgánů. Buňky z tohoto kyje pak nechali v kultivačním prostředí růst. Právě zdroj buněk je další odlišností od ostatních operací tohoto typu, Pawel Tabakow ostatně dlouhodobě studuje různé způsoby, jak tyto buňky získat, například přes řez v obočí.

Nervové buňky, které se vyvíjejí po celý život člověka (olfactory ensheathing...

Nervové buňky, které se vyvíjejí po celý život člověka (olfactory ensheathing cells - OEC), na 3D modelu lidského mozku (zvýrazněny zeleně)

Fotografie pořízené během biopsie, při které lékaři získali z mozku pacienta...

Fotografie pořízené během biopsie, při které lékaři získali z mozku pacienta čichové nervové buňky.

O dva týdny později přistoupili ke druhé operaci, kdy tyto buňky, někdy nazývané „čichové Schwannovy buňky“ (v angličtině označované zkratkou OEC - olfactory ensheathing cells) transplantovali do postižené míšní oblasti. Celkem byla provedena asi stovka mikroinjektáží nad a pod místo zranění.

Nadace NSIF a UKSCF

Experiment podpořily nadace Nicholls Spinal Injury Foundation a UK Stem Cell Foundation.

První jmenovanou založil šéfkuchař David Nicholls poté, co se jeho syn zranil při plavání a ochnul na dolní polovinu těla. „Pokud z výzkumu vyplynou nějaké patenty, zakoupíme je, aby byly výsledky bádání volně dostupné pro všechny,“ uvedl zakladatel nadace.

Pacientovi vedle zhruba 500 tisíc buněk vpravili do zranění čtyři proužky nervové tkáně z kotníku, které umístili přes asi osmimilimetrové přerušení levé části míchy. Podle vědců buňky za pomoci zmíněného nervového přemostění opět propojily přerušená nervová vlákna poškozené míšní oblasti.

První zlepšení Fidyka zaznamenal po třech měsících, když jeho levé stehno přibralo svalovou hmotu. Po šesti měsících od transplantace učinil s pomocí opěrné konstrukce první kroky. Nyní po dvou letech může vyjít z rehabilitačního střediska, ale stále se musí spoléhat na podpůrný rám. Podle vlastních slov je stále unavený i po krátké chůzi, ale zůstává optimistou: „Myslím, že je realistické, že jednoho dne budu chodit zcela sám.“

Aktualizace: Upřesněn název OEC buněk a odlišnosti konkrétní operace. Do článku jsme doplnili video.

.

Autor:


Nejčtenější

Termovize: podívejte se, jak se pečou turisté na Staroměstském náměstí

Záběry z termokamery na Staroměstském náměstí

Infračervené Slow TV se vrací. Na Staroměstské náměstí v Praze jsme umístili infrakameru, která v přímém přenosu...

Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...



Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Záhada lidských lebek na rakvi velmože rozluštěna. Může za ně tajemný řád

Hrobka Jana Jiřího ze Švamberka. Detail nepravého madla v podobě dvou železných...

Nález nepoškozené hrobky a kovové rakve významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka byl sám o sám o sobě...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Další z rubriky

Hranice vesmíru by měla podle vědců být níže. Ale oni o tom nerozhodují

Ilustrace evropské sondy GOCE na oběžné dráze kolem Země. Šlo o specializovaný...

Hranici vesmíru by bylo lepší posunout o dvacet kilometrů níže, navrhuje americký astrofyzik. Jeho argumenty možná...

Žádné kecy a rovnou k věci. Přečtěte si nejkratší vědecké studie všech dob

Nejkratší vědecké studie - ilustrační foto

Vědecké studie jsou charakteristické přesným vyjadřováním, pečlivým citováním, poznámkovým aparátem, argumentací...

Proč i v horku spíme pod dekou? I proto, že v noci jsme jako plazi

V posteli. Olejomalba Henri de Toulouse-Lautreca z roku 1893

I v létě stále platí, že v noci naše tělo potřebuje zahřát více než ve dne. Navíc nám pokrývka dává pocit bezpečí....

Najdete na iDNES.cz