Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Třicet let již letí vesmírem naše nejvzdálenější sondy

aktualizováno 
Zkoumání prostor, kam lidstvo zatím nijak nedosáhlo, a poselství případným vesmířanům. To jsou některé úkoly, které plní objekty, které lidé vypustili do vesmíru hluboko v minulém století.

Voyager - gramofonová deska

Tři desetiletí už putují mezihvězdným prostorem dvě sondy Voyager, které se dostaly miliardy kilometrů od Slunce.

Voyager 2 se na cestu vydal 20. srpna 1977, Voyager 1 ho následoval 5. září téhož roku. Obě sondy zasílají informace ze vzdálenosti více než třikrát větší, než je ze Země k Plutu, uvedl server Space.com.

"Mise Voyager je legendou v kronice zkoumání kosmu. Otevřela nám pohled na vědecké bohatství na okraji Sluneční soustavy a stala se průkopníkem nejhlubšího výzkumu, jaký byl kdy v oblasti kolem Slunce uskutečněn," řekl zástupce NASA Alan Stern. "Je dokladem umu konstruktérů, stavitelů a operátorů, že obě sondy pokračují v zasílání důležitých poznatků více než 25 let poté, co skončila jejich původní mise k Jupiteru a Saturnu," dodal.

Voyager 1 je v současné době nejvzdálenějším objektem vyrobeným člověkem ve vesmíru. Nyní se nachází ve vzdálenosti 15,6 miliardy kilometrů od Slunce.

Voyager 2 je teď vzdálený 12,6 miliardy kilometrů.

Neuvěřitelně dlouhá cesta

Původně byly sondy konstruovány pro čtyřletou misi k Jupiteru a Saturnu.

Jejich cesta ale byla prodloužena po úspěších, kterých dosáhly, a také díky vzácně příznivému rozestavení planet. Mise ke dvěma planetám se postupně rozšířila na cestu ke čtyřem planetám, a když dvojice sond dokončila i rozšířenou část mise, začala plnit vědecké úkoly na okraji heliosféry.

Během prvních 12 let ve vesmíru sondy probádaly Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a jejich měsíce. Tyto planety byly dříve neznámým světem. Obě sondy na Zemi zaslaly do té doby neviděné snímky a vědecká data, což pomohlo učinit základní objevy o těchto planetách a jejich měsících.

Sondy mimo jiné objevily rozbouřenou atmosféru na Jupiteru, v níž se navzájem ovlivňují desítky systémů s bouřemi podobnými hurikánům, a také soptící vulkány na Jupiterově měsíci Io. Ukázaly také vlny a jemné struktury v Saturnových ledových prstencích způsobené blízkými měsíci.

"Mise Voyager otevřela naši sluneční soustavu způsobem, který před 'kosmickým věkem' nebyl možný," řekl Edward Stone, vědec zabývající se projektem Voyager na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně.

"Odkryla naše sousedy na okraji sluneční soustavy a ukázala nám, kolik je toho na nich k poznání a jak rozdílná tělesa sdílejí Sluneční soustavu s naší planetou," dodal.

Za hranice

V prosinci 2004 Voyager 1 začal pronikat poslední hranicí sluneční soustavy, bouřlivou oblastí nazývanou rázová vlna, a v heliosféře se ocitl na dosud neprobádané hranici mezihvězdného prostoru ve vzdálenosti přibližně 14 miliard kilometrů od Slunce. Voyager 2 by mohl dosáhnout této hranice ke konci letošního roku.

Každá sonda nese pět plně funkčních vědeckých zařízení, která studují sluneční vítr, energetické částice, magnetická pole a rádiové vlny při své cestě neprobádanou oblastí hlubokého vesmíru. Sondy jsou příliš daleko od Slunce, aby mohly využívat sluneční energii, a proto využívají radioaktivní generátory, které vyrobí méně než 300 wattů energie, což je množství potřebné k rozsvícení žárovky.

Sondy vysílají informace na Zemi prostřednictvím Deep Space Network NASA, systému antén rozmístěných po celém světě. Sondy jsou tak daleko, že povelu ze Země, který letí rychlostí světla, trvá 14 hodin, než dosáhne Voyageru 1, a 12 hodin, než doletí k Voyageru 2. Každá sonda urazí přibližně 1,6 milionu kilometrů za den.

Voyager - gramofonová deska

Každá ze sond také nese zlatou desku s pozdravy, fotografiemi a zvukovými záznamy ze Země. Záznamy také obsahují instrukce o tom, kde se nachází Země, pokud by sondu někdo či něco objevilo.

Další misí NASA zaměřenou na zkoumání vzdálených planet je sonda Nové horizonty (New Horizons), která nyní minula Jupiter a míří k historickému průzkumu systému planety Pluto v červenci 2015.

duk dk mka

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Měsíc vychází u Sochy Svobody. 14.11.2016
Potvrzeno: Američané se vrátí na Měsíc

„Vrátíme americké astronauty na Měsíc. A to nikoli proto, aby tam zanechali stopy a vztyčili vlajku, ale proto, aby vytvořili základy pro vyslání Američanů na...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.