Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Třináctiletý žák opravil výpočty NASA o střetu Země s asteroidem. Mýlil se

  15:04aktualizováno  15:04
Třináctiletý Němec na sebe upoutal pozornost kalkulací, kterou zpochybnil tvrzení vesmírného úřadu NASA. Chlapcovým výpočtům uvěřil nejen německý tisk a NASA byl nucen pravděpodobnost přepočítat. Podle všeho se však mladý vědec mýlil.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Senzační zprávy o tom, jak třináctiletý německý génius zostudil americký vesmírný úřad NASA, se tento týden objevily v německých i světových médiích. Školák Nico Marquardt totiž údajně výrazně poopravil výpočet pravděpodobnosti, že se asteroid Apophis střetne se Zemí, a díky tomu vyhrál i mládežnickou vědeckou soutěž. NASA však ve středu uvedl, že trvá na svých původních propočtech, a také další experti hochovo tvrzení zpochybnili.

Největší nebezpečí, jaké hrozí naší planetě. Tak označují milovníci katastrofických scénářů možnost, že Apophis narazí do Země. Tu by zahalil globální mrak prachu a popílku a sužovaly by ji kyselé deště. Velká část života by zřejmě zanikla.

Američtí vědci před čtyřmi lety oznámili, že asteroid proletí v "těsné blízkosti" kolem Země v pátek 13. dubna 2029 a poté znovu zkříží oběžnou dráhu modré planety přesně po sedmi letech, v neděli 13. dubna 2036.

Nevyloučili přitom, že za určitých okolností může planetka do Země narazit.

Původně pravděpodobnost kolize vyčíslili na 1:37, načež své výpočty posléze opravili na méně hrozivých 1:45 000.

Německému školákovi se zdály rozdíly mezi výpočty NASA podezřele velké a rozhodl se riziko srážky sám spočítat. Přitom prý vzal v úvahu faktor, který NASA opomněl: množství geostacionárních satelitů, jež by mohly při prvním průletu kolem Země vychýlit asteroid nežádoucím směrem, takže v roce 2036 by byla kolize pravděpodobnější. Německé listy uváděly pravděpodobnost 1:450.

Nico za svůj výzkum v březnu dostal zvláštní cenu za fyziku v braniborské soutěži pro mladé vědce Jugend Forscht a stal se málem mediální hvězdou.

Zprávu o mladém géniovi odvysílaly televizní stanice N24 a Sat1 a bulvárnímu Bildu se Nico pochlubil, že "spočítal zánik světa". Kromě toho tvrdil, že mu NASA dal zapravdu, což se ale nepodařilo prokázat a mladý vědec to ničím nedoložil.

Univerzitní experti sice uznávají mimořádné nadání chlapce, ale sám jeho výpočet záhy po senzačních informacích v médiích zpochybnili.

Frank Spahn z Postupimské univerzity, který se s chlapcem už před časem setkal, jej nyní pozval, aby mu omyl vysvětlil. Přitom prý "pomaloval celou tabuli", uvedl deník Süddeutsche Zeitung. Spahn rovněž uvedl, že dostal e-maily od zaskočených kolegů z NASA, neboť zpráva o Nikovi pronikla i do zahraničních médií.

Také Markus Landgraf z Evropské vesmírné agentury (ESA) uvedl, že vnímavému chlapci propočty pohybu vesmírných těles jednou vysvětloval, ale ten se pak už neozval. Jeho výpočty jsou podle vědce mylné.

Nakonec i Nico začal prezentované výsledky své studie zpochybňovat. Hodnota 1:450 je podle něj "typické přehánění Bildu". Stejný údaj však citovaly i další listy.

Dnešnímu Süddeutsche Zeitung už řekl, že pravděpodobnost kolize Země s asteroidem je 1:44 998, přičemž tato hodnota se neustále mění. Další podrobnosti sdělit odmítl, neboť prý jde i o patenty.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)
Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim...  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.