Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zpět na Zemi. Trojice kosmonautů z ISS přistála v Kazachstánu

  11:08aktualizováno  11:08
Kosmonauti Anatolij Ivanišin z Ruska, Japonec Takuja Óniši a Američanka Kathleen Rubinsová se v sobotu vrátili z Mezinárodní vesmírné stanice na Zemi. Bezpečně přistáli v kazašské stepi ve 4:58 středoevropského času, informovala agentura AFP.

Americká kosmonautka Kathleen Rubinsová po návratu z ISS v kazašské stepi (30. října 2016) | foto: Reuters

„Všichni jsou v bezvadné formě,“ oznámil Ivanišin, který z lodi vystoupil jako první. Poté záchranáři navrátilce jako vždy po přistání ruských Sojuzů usadili do křesel, protože po dlouhodobém pobytu ve stavu beztíže mají zesláblé svaly.

Trojici nahradili na ISS před týdnem kosmonauti Sergej Ryžikov a Andrej Borisenko spolu s Američanem Shanem Kimbroughanem. Ti zůstanou na palubě stanice do února.

Ivanišin, Oniši a Rubinsová dorazili na stanici letos v červenci po dvoutýdenním odkladu startu kvůli dodatečným testům modernizované verze lodi Sojuz s označením MS. Do vesmíru letěli prvním strojem této řady (více čtěte zde). Lodě jsou vybavené dokonalejším navigačním a komunikačním systémem, mají účinnější ochranný plášť a také vylepšené solární panely dodávající energii.

Fotogalerie

K významným počinům posádky, která se v neděli vrátila, patřily na ISS vůbec první experimenty s testováním DNA v kosmu. Úspěšně je provedla americká astronautka se vzorky myši, virů a bakterií.

Rubinsová byla první ženou na orbitálním komplexu od návratu Italky Samanthy Cristoforettiové v červnu loňského roku. Astronautka Evropské kosmické agentury (ESA) se kvůli opožděnému návratu na Zemi stala rekordmankou v délce pobytu žen ve vesmíru, na ISS strávila 199 dnů.

Další tříčlenná posádka má na oběžnou dráhu letět z kazašského kosmodromu Bajkonur 17. listopadu. O dva dny později by měli ruský kosmonaut Oleg Novickij, astronautka NASA Američanka Peggy Whitsonová a zástupce ESA Francouz Thomas Pesquet dorazit na ISS.

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž hodnota je 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), vznikla v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja na oběžnou dráhu. Kromě ruských a amerických modulů je ke stanici připojen evropský laboratorní modul Columbus a japonský laboratorní modul Kibó.

Na provozu a využívání ISS se podílí řada zemí. Životnost této vesmírné laboratoře 400 kilometrů nad zemským povrchem byla zatím stanovena do roku 2024.

Start rakety Sojuz letos v červenci:

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Zážeh při stratu rakety Sojuz-FG na kazašském kosmodromu Bajkonur.
Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila za šest hodin nová posádka

Ve středu večer odstartovala z Bajkonuru kosmická loď Sojuz-FG, která za šest hodin dovezla novou posádku k ISS.  celý článek

Závěrečná exploze po dopadu prvního stupně rakety Falcon 9 na palubu přistávací...
Tak takhle ne! Musk ukázal havárie raket SpaceX v působivém videu

Není obvyklé, že by se jakákoliv společnost chlubila svými neúspěchy. SpaceX Elona Muska si to však může dovolit. V jejím případě totiž přehled havárií pouze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.