„Všichni jsou v bezvadné formě,“ oznámil Ivanišin, který z lodi vystoupil jako první. Poté záchranáři navrátilce jako vždy po přistání ruských Sojuzů usadili do křesel, protože po dlouhodobém pobytu ve stavu beztíže mají zesláblé svaly.
Trojici nahradili na ISS před týdnem kosmonauti Sergej Ryžikov a Andrej Borisenko spolu s Američanem Shanem Kimbroughanem. Ti zůstanou na palubě stanice do února.
Ivanišin, Oniši a Rubinsová dorazili na stanici letos v červenci po dvoutýdenním odkladu startu kvůli dodatečným testům modernizované verze lodi Sojuz s označením MS. Do vesmíru letěli prvním strojem této řady (více čtěte zde). Lodě jsou vybavené dokonalejším navigačním a komunikačním systémem, mají účinnější ochranný plášť a také vylepšené solární panely dodávající energii.
K významným počinům posádky, která se v neděli vrátila, patřily na ISS vůbec první experimenty s testováním DNA v kosmu. Úspěšně je provedla americká astronautka se vzorky myši, virů a bakterií.
Rubinsová byla první ženou na orbitálním komplexu od návratu Italky Samanthy Cristoforettiové v červnu loňského roku. Astronautka Evropské kosmické agentury (ESA) se kvůli opožděnému návratu na Zemi stala rekordmankou v délce pobytu žen ve vesmíru, na ISS strávila 199 dnů.
Další tříčlenná posádka má na oběžnou dráhu letět z kazašského kosmodromu Bajkonur 17. listopadu. O dva dny později by měli ruský kosmonaut Oleg Novickij, astronautka NASA Američanka Peggy Whitsonová a zástupce ESA Francouz Thomas Pesquet dorazit na ISS.
Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž hodnota je 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), vznikla v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja na oběžnou dráhu. Kromě ruských a amerických modulů je ke stanici připojen evropský laboratorní modul Columbus a japonský laboratorní modul Kibó.
Na provozu a využívání ISS se podílí řada zemí. Životnost této vesmírné laboratoře 400 kilometrů nad zemským povrchem byla zatím stanovena do roku 2024.
Start rakety Sojuz letos v červenci:
7. července 2016 |
