Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Turecko zablokovalo celou Wikipedii kvůli „mezinárodní štvavé kampani“

  18:37aktualizováno  22:18
Turecká vláda se rozhodla zablokovat přístup občanů Turecka na stránky internetové encyklopedie Wikipedia. V oficiálním prohlášení svůj postup nejprve nijak nevysvětlila. Později údajně krok zdůvodnila „hrozbou terorismu“ a „štvavou kampaní proti Turecku“.

Turecko blokuje Wikipedii | foto: montáž: Pavel Kasík - Technet.czProfimedia.cz

V sobotu v 8:00 ráno přestaly být v Turecku přístupné stránky největší internetové encyklopedie Wikipedia.org, a to ve všech 295 jazykových verzích včetně té turecké. Upozornila na to turecká organizace TurkeyBlocks, která mapuje internetovou cenzuru v Turecku:

29.dubna 2017 v 07:22, příspěvek archivován: 29.dubna 2017 v 18:05

Confirmed: All editions of the #Wikipedia online encyclopedia blocked in #Turkey as of 8:00AM local time https://t.co/ybFolRmsOs https://t.co/hI9tn4bHe5

Turecký úřad pro regulaci telekomunikací (ICTA/BTK) na svých stránkách údajně uvedl, že jde o opatření z administrativních důvodů:

29.dubna 2017 v 08:19, příspěvek archivován: 29.dubna 2017 v 18:13

Update: #Wikipedia blocked in #Turkey under administrative measure No. 490.05.01.2017-182198 / 5651 (no court order) https://t.co/ybFolRmsOs https://t.co/djcMNsBUAr

Později vláda prostřednictvím státní tiskové agentury doplnila, že Wikipedia se účastnila štvavé pomlouvačné kampaně proti Turecku: „Místo aby byla místem koordinovaného boje proti terorismu, stala se (Wikipedia) zdrojem informací, který vede pomlouvačnou kampaň proti Turecku na mezinárodní úrovni,“ uvedl turecký ministr pro dopravu, námořnictvo a komunikaci. Turecká vláda údajně požádala o odstranění „závadných“ stránek, čemuž Wikipedia nevyhověla a byla proto v Turecku zablokována.

Opatření se podle agentury Reuters odvolává na zákon umožňující blokování jednotlivých internetových stránek nebo celých domén za účelem „ochrany veřejného pořádku, národní bezpečnosti a veřejného blaha“. Očekává se, že po tomto administrativní opatření přijde i žádost o soudní zablokování. Wikipedia prý nebude dostupná, dokud nevyhoví požadavkům turecké vlády na odstranění závadného obsahu.

Doposud byly v Turecku blokovány jen některé stránky Wikipedie (konkrétně turecky psané stránky věnované heslům vagína, vulva, penis, šourek, turecké volby 2015).

Turecko není v blokování internetu nováčkem

Lidé, kteří se na Wikipedii z Turecka pokusí připojit, se dočkají pouze chybové hlášky o „vypršení časového limitu na spojení“ (tzv. connection time-out). Turečtí uživatelé internetu jsou na podobné nepříjemnosti již zvyklí z minulosti. Koncem roku 2016 Turecko zintenzivnilo boj proti svobodnému přístupu k internetu, a to mimo jiné i zákazem populárních služeb VPN (tedy virtuální soukromé sítě, které umožní připojení soukromým šifrovaným „tunelem“) nebo anonymizační sítě Tor (open-source software pro anonymní procházení internetu).

Technicky sice není v silách vlády tyto praktiky pro anonymní či šifrovaný přístup zcela znemožnit, ale může je dostatečně znepříjemnit (například blokováním populárních VPN služeb nebo blokováním známých nodů Tor). To znamená, že pro naprostou většinu uživatelů jsou stránky, které turecká vláda zablokuje, skutečně nedostupnými.

Turecko v posledních pěti letech co do cenzury internetu výrazně přitvrdilo. Turecko opakovaně blokovalo sociální sítě, především Twitter, Facebook a YouTube. Selektivní blokování internetu bylo také součástí boje proti „pučistům“.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili vyjádření tureckého ministerstva ohledně důvodů zablokování Wikipedie.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Homepage bankovnictví Servis24.
Uživatelé Servis24 hlásí omezení dostupnosti, nebude to prý trvat dlouho

Elektronické bankovnictví České spořitelny se dnes potýká se zhoršenou dostupností služeb pro některé klienty.  celý článek

Russia Files na Wikileaks.org
Wikileaks začaly zveřejňovat data o ruské firmě, která prý pomáhá špehovat

Web Wikileaks.org zveřejnil první část uniklých dat, která ukazují, jakým způsobem Ruská federace masově sleduje provoz na síti internet. První část...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.