Digitální fotoaparát v mobilním telefonu nebo nově dokonce mobil s vestavěným televizním přijímačem už patří mezi současnou běžnou realitu. Stejně běžné jsou kapesní TV přijímače s LCD displejem, které se prodávají už mnoho let a můžete si je už dávno koupit i u nás. Také televize v hodinkách je myšlenka velmi stará, existuje však jen velmi málo jejích použitelných realizací. Prototyp je totiž jedna věc a finální výrobek s vlastnostmi vhodnými pro každodenní používání věc druhá. Pominu-li sci-fi, objevují se nejrůznější technické hračky často v akčních filmech. Nemyslím tím chudinku Jamese Bonda, který době svých filmových premiér používá buď počítačovými efekty nebo filmových střihem patřičně vylepšené mobilní telefony či kapesní počítače, ale reálné a na dostupném trhu existující produkty. Nebudeme si navíc namlouvat, že všechny exkluzivní technické novinky prodávané v Japonsku se objeví i v Evropě (často totiž ani v USA). V Japonsku nebo v USA se však už teď prodávají věci, o kterých si můžeme nechat opravdu jen zdát. A proč tak dlouhý úvod?
Protože v polovině dubna uvedla společnost NHJ Limited na americký trh jeden z prvních opravdu použitelných náramkových televizních přijímačů VTV-101. Ještě zajímavější je ovšem fakt, že se jedná o hodinky s přijatelnou velikostí a současně s adekvátní výdrží na baterie. První aplikací televize v náramkových hodinkách byl zřejmě model TV Watch společnosti Seiko, který však ke své funkci potřeboval speciální externí adaptér.
NHJ VTV-101 TV Wrist Watch samozřejmě nic takového nevyžaduje a jedná se tedy o kompaktní náramkové mobilní zařízení.
Jeden z prvních prototypů produktové řady TV Wrist Watch společnosti NHJ Limited používal nový TV tuner společnosti SONY, který obsahuje i komerčně nabízený model VTV-101. Právě díky tomuto novému televiznímu tuneru s rozměry cca 20 x 16 x 2 mm (viz obrázek) byl poté zkonstruován nový model náramkového TV přijímače s delší výdrží na baterie než jen pár minut.
Spotřeba miniaturního tuneru z dílny SONY je pouze 150 mW a jako napájení lze použít 1,5 a 2,8-3,3V zdroj - například v podobě běžného li-on či li-pol akumulátoru. Tuner ve VTV-101 umí s podporou externí antény přijímat a dekódovat digitální vysílání v normě MPEG-2, konkrétně se jedná o kanály 13-62 v pásmu UHF a kanály 1-12 v pásmu VHF.
Náramkový TV přijímač VTV-101 obsahuje TFT displej s úhlopříčkou 1,5 palce (cca 3,8 cm) s rozlišením 280 x 220 bodů. Celé zařízení včetně baterií váží 55 gramů a jeho rozměry jsou 45,7 x 49,4 mm při tloušťce necelé dva centimetry. Ladění kanálů PLL tuneru je buď manuální (tlačítky po stranách přijímače) nebo plně automatické. Zvukový výstup je zprostředkován formou sluchátek, ve kterých je vestavěná anténa pro TV tuner. Displej může zobrazovat i zbývající dobu provozu TV přijímače na baterie a údaje o aktuálním datu. Model VTV-101 má interní li-pol baterii s kapacitou 500 mAh, se kterou můžete sledovat televizní vysílání zhruba po dobu jedné hodiny. Dobíjení baterie pak trvá další hodinu a půl.
K přístroji je možné koupit i volitelnou externí "dokovací" stanici (viz další obrázek), do které se vkládají čtyři AAA baterie a která rozšiřuje dobu provozu na cca tři hodiny; pak je však lepší rovnou uvažovat o kapesním TV přijímači s větším TFT displejem.
Cena modelu VTV-101 by se měla pohybovat kolem hranice 20 000 jenů, což je v současné době něco málo přes 180 USD. První možné využití podobných náramkových televizních přijímačů v Evropě potažmo v ČR je sice teoreticky otázkou několika let, z praktického hlediska bude ale tato doba určitě výrazně delší. Přímo totiž souvisí s digitalizací pozemního vysílání (zmíněná norma MPEG-2), které se už testuje i v České republice.
A co nás v budoucnu ještě čeká? Tak třeba oboustranné LCD displeje. Nejedná se však o dvě jednoduše slepené zobrazovací jednotky, nýbrž o technologii průmyslového koncernu Mitsubishi Electric.
Z obou stran viditelný LCD displej by v budoucnu mohl například nahradit dva displeje ve véčkových mobilních telefonech nebo různých typech PDA zařízení a přitom nabídnout výrazně větší zobrazovací plochu druhého "vrchního" displeje.
O zrcadlové zobrazování se pochopitelně bude starat nejen firmware mobilního telefonu, ale především elektronika samotného displeje. Protože displej používá jen jeden reálný LCD panel, je výrazně tenčí, lehší, méně energeticky náročný a měl by též být levnější než dva spojené a na sobě nezávislé LCD panely.
Oboustranný LCD panel od Mitsubishi používá relativně běžný LCD displej s nově vyvinutým "transparentním" podsvícením konstruovaným ve třech samostatných vrstvách (zřejmě nějakým způsobem polarizovaných) a umožňuje tak zobrazení obrazu na obou stranách displeje. K dispozici jsou zatím tři varianty zobrazení. První dvě z nich produkují stejný obraz viditelný z obou stran displeje a z jedné ze stran je tedy vždy obraz zrcadlově převrácený. U třetí verze zobrazení je tento problém řešen rychlým střídavým zobrazováním grafických dat s pomocí v rámci podsvícení sendvičových vrstev displeje (celkem 120 krát za sekundu, tj. 60 snímků/s pro každou stranu displeje), takže oku pozorovatele se jeví obrazy promítané na obě strany displeje jako nezávislé a obrazově stálé.
Ještě výrazně později by se mohly dostat na trh komerční podoby holografických zobrazovacích zařízení. Jednu z prvních adaptací holografických zobrazovacích adaptérů představila japonská společnost HITACHI. Holografický projektor využívá dle firemních materiálů unikátní kombinace světel a jejich odrazů a produkuje obraz v reálném čase. Obraz není promítán na žádné médium, nýbrž je generován ve středové oblasti holografického "generátoru" a je tedy viditelný v celém rozsahu 360 stupňů. Maximální výška prostoru pro zobrazení je dva metry, obvod zobrazovaných objektů zatím může být jen asi 40 centimetrů. O barevnosti ani ostrosti tímto způsobem generovaného holografického obrazu se ovšem HITACHI taktně nezmiňuje.
