Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Optická iluze může opíjet. Tvar sklenice ovlivňuje rychlost pití

aktualizováno 
Britská studie tvrdí, že z dnes tak oblíbených zužujících se sklenic s prohnutými stěnami mizí pivo v pijácích rychleji než z nádob s rovnými stěnami. Testovalo se na možná až příliš ochotných dobrovolnících.

Vyberte si svou sklenici. Ale nezapomeňte, že volba má svoje následky při pití. | foto: Profimedia.cz

Sehnat dobrovolníky pro výzkum nebývá nic jednoduchého. Často jako subjekty poslouží posluchači vysokých škol za zápočet. Angela Attwoodová z univerzity v Bristolu ovšem potíže se sháněním dobrovolníků neměla. Prováděla výzkum pití alkoholu a, jak sama řekla časopisu Science, pivo nebo limonádu zdarma odmítne málokdo.

Před účastníky pokusu britská psycholožka postavila dva druhy sklenic: běžné se svislými stěnami a pak dnes stále oblíbenější sklenice s mírně prohnutými stěnami, které se zužují směrem dolů. I když pozornost subjektů odváděl přírodopisný film, na který se dívali a na jehož obsah byli dotazováni, tým ve skutečnosti zajímalo jenom to, za jak dlouho vypijí sklenici před sebou.

Srovnání sklenice používaných v experimentech

Srovnání sklenic používaných v experimentech

Statistika ukázala, že obsah mizel podstatně rychleji ze zužujících se prohnutých sklenic. Příčina podle Attwoodové tkví v optické iluzi, kterou takové sklenice vyvolávají. Lidé v nich těžko odhadují objem tekutiny. Intuitivně se domnívají, že když dopijí do poloviny výšky sklenic, vypili také polovinu objemu.

Hranici poloviny sklenice přitom podle autorů práce běžní pijáci alkoholu považují za jakýsi "mezičas", podle kterého určují své tempo. Pokud tedy chtějí například vypít jedno pivo za zhruba půl hodiny, po čtvrthodině by se rádi viděli v polovině sklenice a k tomuto cíli míří. U prohnuté sklenice ovšem po této době zmizí více než polovina. Zbytek tekutiny už vypijí snadno, a celkový čas konzumace jednoho nápoje se tak zkrátí.

V podmínkách pokusu bylo pití piva o dost rychlejší. U větší ze dvou používaných pivních sklenic (objem 354 ml) byly průměrné časy pro skupinu s rovnými stěnami přes 11 minut. Zužující se sklenice byla v průměru prázdná za necelých 8 minut. Když vědci nalili účastníkům jenom polovinu objemu sklenice, rozdíl v časech byl zcela nepatrný. V případě nealkoholických nápojů se odlišnosti také neprojevily.

Není také jisté, zda tento rozdíl vydrží i u druhého a dalších piv. Výzkumníci účastníky neopíjeli, to už by bylo eticky ožehavé. Podle Attwoodové by ovšem ani tak možná neškodilo donutit výrobce sklenic, aby na nich vyznačili rysku v místě, kde je přesně polovina objemu.

Kolem studie, kterou zveřejnil časopis PLoS ONE, se vznáší jisté metodické otázky, které mohly (ale nemusely) ovlivnit výsledek. I když autoři vyloučili z pokusu opravdové alkoholiky, studie se účastnili i jednotlivci, kteří pijí množství alkoholu odpovídající 25 pivům týdně, upozornila pro časopis Science britská experimentální psycholožka Jan Gillová. To je asi poměrně běžné mezi studenty, kteří tvořili velkou část pokusné skupiny, ale málo to tedy není.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V 92 letech zemřel zakladatel elektronové mikroskopie v Československu Armin...
Zemřel Armin Delong, světově známý zakladatel elektronové mikroskopie

Ve věku 92 let zemřel v Brně v noci ze čtvrtka na pátek Armin Delong, světově uznávaný vědec a zakladatel elektronové mikroskopie v někdejším Československu....  celý článek

Snímek pořízený Stanislavem Danišem v létě 2017 během zatmění Slunce v...
Perly a přilbice. Pohled na zatmění Slunce, jak jste ho ještě neviděli

Američané ho nazvali pro nás trochu velikášsky Velké americké zatmění. Astronomický úkaz letos 21. srpna vytáhl miliony Američanů na "venkov" a spolu s nimi...  celý článek

Neexistují žádné důkazy o tom, že by káva s mlékem byla nebezpečná kombinace
Otázka dne: Jak na nás působí káva s mlékem?

Spojení kávy s mlékem se podle některých zdrojů může zdát jako nešťastný způsob, jak si jinak zdravé potraviny zkombinovat do nebezpečné směsi. Jde ovšem jen o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.