Ve svém vyjádření k zákazu politické reklamy na Twitteru Dorsey uvedl, že sociální média poskytují inzerentům nespravedlivou výhodu, pokud jde o šíření cílených, zavádějících zpráv. Jak poznamenala britská BBC, politická reklama na sociálních sítích je pod drobnohledem zejména kvůli blížícím se prezidentským volbám v USA v roce 2020.
„Internetová reklama je pro komerční inzerenty neuvěřitelně mocná a velmi účinná, tato moc však představuje významná rizika, pokud jde o politiku, kde ji lze použít k ovlivnění hlasování, které bude mít dopad na miliony životů,“ uvedl šéf Twitteru Dorsey. Pokud jde o pozornost případných voličů, politici by si ji měli svými vzkazy „zasloužit, nikoli koupit“, dodal.
Krok Twitteru vzápětí nepřímo kritizoval jeden z nejsledovanějších uživatelů služby, americký prezident Donald Trump. Jeho volební tým ho označil za „velmi hloupé rozhodnutí“. Twitterový účet šéfa Bílého domu sleduje přes 66 milionů uživatelů.
Twitter bans political ads in yet another attempt by the left to silence Trump and conservatives. Wouldn’t be surprised if @twitter lifted the ban after 2020.
Statement: https://t.co/4ZdHGJw3js
Ihned se ozval i Kreml prostřednictvím serveru RT. Podle něj Twitter podlehl šiřitelům strachu, kteří tvrdí, že Rusko zasahovalo do amerických voleb, což však Putinův režim prokazatelně dělal. A nejen v USA.
Twitter proti trollům z Ruska a dalších zemí bojuje dlouhodobě. Aktivně také promazává falešné účty uživatelů.
URGENT:
Twitter bans political ads, caving in to ‘election meddling’ fearmongers
https://t.co/kAuTROEuzm https://t.co/IV1hMPxxO5
Jak poznamenala agentura Reuters, sociální sítě, včetně Facebooku, čelí v poslední době rostoucímu tlaku, aby přestaly prodávat reklamu, která šíří nepřesné, zavádějící a lživé informace.
Facebook lži politiků kontrolovat nebude
Facebook se však k podobnému kroku jako Twitter nechystá. Na přímý dotaz odpověděl, že ani nebude trvzení politiků v reklamních příspěvcích podrobovat fact-checkingu (ověřování faktů). Vysloužil si za to kritiku zejména od demokratických kandidátů na příštího amerického prezidenta Joea Bidena a senátorky Elizabeth Warrenové.
Mark Zuckerberg, zakladatel služby, v této souvislosti už však dříve slíbil, že boj proti šíření dezinformací na Facebooku vystupňuje. Přiměla ho k tomu právě zejména kauza týkající se ruského ovlivňování prezidentských voleb v USA v roce 2016.
Na druhou stranu Zuckerberg tvrdí: „Nemyslím si, že je správné, aby soukromé společnosti cenzurovaly politiky nebo zprávy obecně. Reklamy mohou být důležitou součástí oslovení veřejnosti, zejména pro kandidáty a zájmové skupiny, které by média jinak neřešila. Je těžké najít tu správnou hranici, od které by už měl být zákaz uplatněn.“ Jak Zuckerberg uvedl i minulý týden před zástupci Kongresu, nechce potlačovat svobodu slova.
Evropská komise shodou okolností v úterý 29. října zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že velké internetové firmy zlepšily svůj přístup k boji proti dezinformacím. Stále však neučinily všechny požadované kroky, které mají bránit šíření propagandy a nepravdivých tvrzení.
Již rok funguje takzvaný dobrovolný antidezinformační kodex, ve kterém se firmy jako Facebook, Google či Twitter zavázaly odhalovat a likvidovat falešné účty či zajistit na svých platformách transparentnost politických kampaní. Evropská komise konstatovala, že firmy přistoupily aktivně k likvidaci účtů šířících propagandu či dezinformace. Zpřísnily rovněž pravidla pro zadávání reklamy a lépe rozlišují, které stránky jsou spojeny s politickou činností. Rezervy naproti tomu spatřuje komise například v poskytování dat nezávislým ověřovatelům, k němuž se firmy zatím dostatečně nemají.
Twitter zahájil činnost v roce 2006. Jedna zpráva, tedy tweet, tehdy mohla obsahovat nejvýše 140 znaků. To byl v té době maximální počet znaků, aby se tweet vešel do textové zprávy na mobilním telefonu. V roce 2017 byl tento limit zdvojnásoben na 280 znaků.
