Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


U Saturnu je možná život. Základní látky nezbytné pro jeho vznik tam jsou, tvrdí vědci

aktualizováno 
Nejnovější analýza dat ze sondy Cassini opět posílila naděje vědců, že na Saturnově měsíci Enceladu je vodní oceán. Ten je schován pod vrstvou ledové krusty. Navíc se ukázalo, že voda obsahuje množství látek, které jsou základním předpokladem pro vznik života.

Saturnův měsíc Enceladus možná "žije" | foto: Evropská jižní observatoř

První důkazy toho, že se na Enceladu nalézá voda v kapalném stavu, byly zveřejněny už vloni v červnu. Přesto o tom mezi vědci stále panovaly pochybnosti, protože satelitní observatoře obíhající kolem Země nic takového nepozorovaly.

Enceladus je druhý nejbližší měsíc planety Saturn. Jeho povrch trvale pokrývá vrstva ledu, a proto má měsíc nejvyšší odrazivost (albedo) mezi všemi planetární tělesy Sluneční soustavy, odráží 99 % dopadajícího slunečního záření. Enceladus objevil v roce 1789 slavný astronom William Herschel.

Saturnův měsíc Enceladus

Saturnův měsíc Enceladus

Vodní ionty

Při své poslední cestě kolem Enceladu detekovala sonda Cassini v jeho atmosféře záporně nabité vodní ionty, čímž se měsíc zařadil mezi tělesa Sluneční soustavy jako jsou Titan (další Saturnův měsíc) a komety, kde byly tyto ionty také objeveny. A nejen to.

Kromě iontů vody sonda též prokázala přítomnost uhlovodíků (sloučeniny uhlíku a vodíku), což uvítali zejména astrobiologové, kteří pátrají po mimozemském životě. Uhlovodíky na Enceladu jsou obrovské, jejich molekuly jsou až 13 800krát těžší než molekula vodíku.

Záporné ionty nalézáme na Zemi všude tam, kde je voda v pohybu, například u vodopádů či rozpadajících se mořských vln. Přítomnost těchto iontů tedy nahrává přesvědčení, že se na Enceladu nachází voda v kapalném skupenství.

Na měsíci panují velmi drsné poměry, průměrná teplota na jeho povrchu se pohybuje okolo -222 °C. Také proto se vědci domnívají, že kapalná voda je hluboko pod silnou vrstvou ledu, který pokrývá celý povrch měsíce.

Na Enceladu sice žádné vlny ani vodopády nejsou, ale poblíž jeho jižního pólu se nalézá aktivní oblast, ve které na povrch pronikají vodní pára a kousky ledu trhlinami v ledovém příkrovu, odkud jsou vystřelovány do velké výšky. Nová data pořídil plazmový spektrometr CAPS (Cassini Plasma Spectrometer) během těsného průletu kolem Enceladu v roce 2008.

A co život?

Ve vodní mlze, která se vytváří nad ledovými výtrysky, sonda Cassini našla i sodík, což by mohlo znamenat, že ve vodě jsou rozpuštěny soli. Ty vznikají reakcí kapalné vody s minerály na dně podpovrchového oceánu.

To ostatně potvrdila již dřívější měření, které má na svědomí další zařízení sondy, CDA (Cosmic Dust Analyzer). Existuje tedy na Enceladu život? To prozatím nikdo nemůže říct, ale vše nasvědčuje tomu, že potřebné látky k jeho vzniku na měsíci jsou.

"Ačkoli na tom, že je tam voda, není nic překvapivého, záporně nabité ionty poskytují další důkaz o existenci vody pod povrchem," tvrdí na serveru BBC Andrew Coates z University College London, který se na nedávné studii podílel, a dodává: "Tam, kde je voda, uhlík a energie, jsou i základní látky potřebné pro vznik života."

Sonda Cassini byla do kosmu vypuštěna už v roce 1997. Jejím primárním úkolem je průzkum planety Saturn včetně jejích prstenců a měsíců.

Zdroj: www.ucl.ac.uk

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.