Více než 20 tisíc malých a středně velkých firem obdrží začátkem října dopis s výzvou, aby ohlásily výskyt nelegálního softwaru u konkurence.
"Reagujeme tak na značný nárůst počtu žádostí o zásah proti firmám, které užívají nelegální software. Obrací se na nás nejčastěji management firem, které si software poctivě kupují a cítí se nekalou hospodářskou soutěží konkurence ohroženi," řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance).
 |
Některé firmy se totiž snaží podstatně snížit provozní náklady tím, že do počítačů instalují pirátský software.
"Zejména specializované společnosti, například konstruktéři, architekti, designéři či grafici, tak mohou ročně na nákupu legálního softwaru ušetřit až statisíce korun. Dopouštějí se tím nezákonného jednání a získávají neopodstatněnou konkurenční výhodu. Hodláme proti nim tvrdě zakročit," varoval Hlaváč.
Oznámení mohou manažeři, majitelé firem, ale i zaměstnanci odeslat písemně prostřednictvím formuláře přiloženého k dopisu, který obdrží poštou. Další možnosti nabízejí přímo stránky BSA.
Podle Hlaváče je velký rozdíl mezi udáním "z ulice" (kdy na BSA píše jednotlivec a upozorňuje na jiného jednotlivce) a udáním firemním. U firmy totiž není motivem nějaká vnitřní pohnutka, osobní antipatie nebo snaha uškodit.
Důvody jsou ryze ekonomické. Firmu, která se dozví, že jejich konkurence ušetřila díky nelegálnímu softwaru statisíce, takové jednání "otevřeně štve" a požaduje, aby s tím BSA něco dělala.
Nelegální software v ČRStatistiky ukazují, že Česká republika začíná přecházet na legální software, výjimek je ale pořád mnoho. V Česku se nelegálně užívá 38 % software, což je za posledních 14 let posun o 28 procentních bodů dolů. Ve světovém žebříčku je tak Česká republika mezi 30 nejlepšími. (Statistiky pro domácnosti i firmy, zdroj: IDC a BSA) Počet žádostí o zásah proti nekalé konkurenci meziročně stoupl zhruba o 60 %. Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se letos vyšplhala na 240 tisíc korun. Zatímco v případě udání "z ulice" na jednotlivce a domácnosti je podíl anonymů velmi vysoký, u firemních udání je podle odhadu BSA pouze 15 % anonymních. |
Počet "udání" stoupá
"V minulých letech jsme dostávali tyto žádosti nárazově. Letos je to až několik desítek oznámení každý měsíc. Trend má navíc vzrůstající tendenci a pravděpodobní souvisí se stupňujícím se konkurenčním bojem vyvolaným hospodářskou krizí," soudí Hlaváč.
Vývojářské firmy jsou samozřejmě mezi nejpoškozenějšími. "Náš software je pro mnoho firem klíčovým výdělečným prostředkem, který jim umožňuje dosáhnout značných zisků. Náročný vývoj je zohledněn v ceně, kterou však mnohé firmy odmítají platit. Často se setkáváme s tím, že firma například o patnácti konstruktérech si koupí pouze tři licence a zbytek instalací softwaru provede nelegálně," řekl Filip Hvízdal, obchodní manažer společnosti Autodesk, která vyvíjí software pro konstruktéry a designéry.
Vedení firem poškozených nekalou hospodářskou soutěží se nebojí na nepoctivé firmy otevřeně upozornit. Jak vyplývá ze statistik BSA, anonymních oznámení na nepoctivou konkurenci je naprosté minimum. Svoji identitu nechtějí prozradit hlavně domácí uživatelé či zaměstnanci. "Pokud je dotyčná osoba ochotna vyjít z anonymity, vyřešení celého případu to podstatně urychlí. Jednáme diskrétně, identitu informátora držíme vždy v tajnosti," uvedl Hlaváč.
Mimosoudní vyrovnání není vždy možné
Získané informace o softwarovém pirátství BSA vyhodnocuje. Jsou-li opodstatněné, podá BSA na dotyčné subjekty trestní oznámení. "Policie většinou následně provede prohlídku ve firmě či domácnosti, a pokud se podezření potvrdí, následuje příslušné trestní řízení," vysvětluje Hlaváč průběh tažení, které následuje po přijetí upozornění.
Co je BSA?Business Software Alliance je sdružením firem zabývajících se mj. vývojem a distribucí softwaru. Působí ve více než 80 zemích světa, ústředí má v americkém Washingtonu, D.C.. |
Snaha o mimosoudní urovnání porušení autorských práv k softwaru však může narazit na odmítavý postoj státního zástupce. "Ten může, ale nemusí s mimosoudním vyrovnáním souhlasit. Je na jeho zvážení, jestli dohodu povolí. Při zvláště hrubém porušení autorského práva nebo v kombinaci s další trestnou činností státní zástupce žádosti nevyhoví," dodal Hlaváč.
240 tisíc Kč je průměr
V případě dohody s výrobci softwaru musí tuzemské firmy počítat se zaplacením vyššího odškodného. Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se letos vyšplhala na 240 tisíc korun. "To je o 20 procent více než v roce 2007, kdy průměrná výše činila 200 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani kompenzace dosahující částek mnoha set tisíc korun. Za nárůstem výše odškodného stojí větší objemy nelegálního softwaru nalezeného při prohlídkách a přísnější postoj poškozených výrobců softwaru," řekl Hlaváč.
Zaplacení odškodného navíc neznamená legalizaci pirátského softwaru, ten si musí firmy zakoupit zvlášť a nelegální software odinstalovat.
Uváděné částky odškodnění navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další výdaje vyplývající z trestního či občanského soudního řízení. Nedojde-li k mimosoudní dohodě, o míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud. "Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let," uzavírá Jan Hlaváč z BSA.
Zdroj: BSA.cz
