Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


UFO: Opravdu ho kosmonauti zahlédli?

aktualizováno 
Zahlédli kosmonauti ve vesmíru UFO, nebo jen nechtějí být v nekonečném prostoru sami? Karel Pacner pro Technet.cz.

UFO? 1981, Hannah McRoberts | foto: www.ufocasebook.com

Kosmonauti jsou lidé, kteří se dotýkali vesmíru. Není proto divu, že všechno, co řeknou, vzbuzuje pozornost. Tím víc, když mluví o tajemství mimozemských bytostí.´

Před deseti dny prohlásil dr. Edgar Mitchell, který letěl s Apollem 14 v únoru 1971 na Měsíc, že mimozemšťané několikrát kontaktovali obyvatele Země, ale americká vláda to skrývá. Mluvil o tom v jednom provincionálním britském rádiu, ale média rozšířila jeho slova po celém světě.

Tvrdil: "Některá UFO jsou hvězdolety cizích návštěvníků. A tyhle bytosti vypadají tak, jak jsme je poznali ve slavném filmu Stevena Spieberga ET Mimozemšťan z roku 1982 – jsou malí, štíhlí, ale s velkou hlavou a očima. Jeden jejich stroj havaroval v létě 1947 na farmě poblíž Roswellu ve státu Nové Mexiko, ale vláda to zatajila."

Výzkum paranormálních jevů

Mitchell mluví v tomto duchu už dlouhá léta. Poprvé o tom zmínil ve známém televizním pořadu Oprah Winfreyové 19. července 1991: „Věřím, že proběhlo mnohem víc výzkumů mimozemšťanů, než veřejnost ví, a že to bylo před dlouhou dobou. To je dlouhá, opravdu dlouhá historie. Zachází až do druhé světové války, kdy se to všechno stalo, a je to vysoce tajná věc.“ Přitom nikdy neřekl, že by sám UFO či kosmické bytosti pozoroval.

Kosmonaut, který vystudoval letecké a kosmické inženýrství, pracoval pro NASA a armádu. Po odchodu z kosmické agentury založil poblíž San Franciska Ústav noetických věd. Název pochází ze starořeckého slova „nous“, které se těžko překládá, ale má znamenat něco mimo náš fyzikální svět. Jinými slovy – do tohoto málo jasného termínu Mitchell zahalil, že se věnuje paranormálním jevům.

UFO? 1952, USA
Všechny snímky v článku jsou pouze ilustrační

Ovšem tuhle snahu obestřít výzkumy senzibilů, proutkařů, léčitelů a dalších čarodějů tajuplnými názvy, známe z celého světa. Mimochodem, za studené války financovaly tyto studie tajné služby – americká CIA, sovětská KGB i československá StB. Například cílem jedné pražské skupiny bylo myšlenkovým příkazem změnit trasy amerických útočných raket. Američané zase chtěli telepaticky komunikovat s posádkami ponořených ponorek. Nic se nepovedlo.

První věřící: Cooper

Už první návštěvníci vesmíru mluvili o různých podivných jevech, které spatřili, ale brzy je spolu s vědci vysvětlili – byly to jevy přirozeného původu, které vznikly v souvislosti s jejich výpravami.

O skutečných UFO na oběžné dráze hovořil jako první Gordon Cooper, příslušník průkopnické sedmičky amerických kosmonautů Mercury. Ještě jako letec na základně poblíž Mnichova v západním Německu v roce 1951 prý pozoroval „flotily UFO“ a později se seznámil s jejich fotografiemi během služby v Kalifornii. Další podivné nazelenalé objekty s červenou září spatřil 16. května 1963 během patnáctého obletu Země letu v kosmické lodi Mercury 9. Rovněž pozemní sledovací stanice v australském Muchea u Perthu tento jev zaregistrovala. Třebaže odborníci dospěli k závěru, že to byla polární záře, Cooper si to nedal vymluvit: „Viděl jsem UFO!“

Sloupek: Další pozůstatek studené války
 
Když se nad Spojenými státy objevilo v roce 1947 první UFO, vypukl poplach. To jsou sovětská průzkumná letadla, nejspíš jim je postavili zajatí němečtí konstruktéři. Proto vojenské letectvo a tajné služby za pomoci vědců pátraly po jejich původu. Brzy zjistily, že žádné cizí stroje nad USA nelétají – jsou to jevy, které zatím neznáme.
Vybraní odborníci placení Pentagonem se potom pokoušeli zjistit, o jaké přírodní fenomény se jedná.
Jakmile začali američtí inženýři stavět letadla a balony určené k průzkumu nad komunistickými zeměmi, úřady se nebránily, když jejich občasné objevení se na obloze považovala veřejnost za UFO. Tajná policie FBI sledovala ufologické organizace, aby mezi jejich členy nebyli komunisté – co kdyby v okamžiku nějakého ohrožení země dostali od KGB za úkol vyvolat paniku?
Podobný vývoj probíhal i v Sovětském svazu, byť s mnohaletým zpožděním. Teprve po skončení studené války začaly americké tajné služby a Pentagon otevírat archivy.
Jenže američtí ufologové tak nasákli vírou v mimozemšťany, že těmto opožděným vysvětlením nevěří. A někteří si z toho udělali náramně výnosný byznys. A jiní zase získávají pochybnou slávu  - jako třeba Mitchell, Popovič a jiní.
Karel Pacner



Od té doby byl tento kosmonaut velkým zastáncem UFO. V listopadu 1978, když se o nich diskutovalo na půdě OSN, tam poslal dopis, v němž tvrdil, že hvězdolety s cizími návštěvníky, kteří jsou technicky mnohem vyspělejší než my, navštěvují Zemi. Později to ještě mnohokrát zopakoval, až se začali jeho svědectvím ohánět pravověrní ufologové. Dokonce tvrdil, že NASA škrtá v záznamech rozhovorů mezi houstonským řídícím střediskem a kosmonauty zmínky o UFO a jiných neznámých objektech.

UFO? 1967, Alberton, Southern Australia

Cooper tím riskoval svou profesionální kariéru – napsal James Oberg, přední znalec kosmonautiky, který dlouhá léta sloužil v řídícím středisku v Houstonu. O vysoké inženýrské a kosmonautické úrovni tohoto muže nikdo nepochyboval, avšak v očích skeptiků jeho prestiž značně klesla.

Když letěl Cooper podruhé a naposled v Gemini 5 v srpnu 1965, o ničem už nemluvil. Zato ufologové našli v materiálech zprávu o tom, že radar na mysu Canaveral zaznamenal ve vzdálenosti 2–10 metrů od této lodi neznámý objekt. Nicméně Cooper i Charles Conrad, který seděl v kosmické lodi s ním, tvrzení, že by okolo nich létalo UFO, odmítli.

Přesto Cooper zůstal až do své smrti v roce 2004 ufologickým nadšencem.

Pouze McDivitt?

Kupodivu v říjnu 1980 Cooper svůj dřívější názor změnil. Řekl totiž redaktorům časopisu OMNI: „Podle mých znalostí jediný kosmonaut z projektů Mercury, Gemini a Apollo, který spatřil něco, co by se dalo považovat za UFO, byl Jim McDivitt, ale nechce vydat snímky, které by ukázaly, jestli je na nich něco závažného.“ A z toho si můžeme odvodit, že z Mercury 9 Cooper nic mimozemského nezahlédl.

McDivitt, který letěl v červnu 1965 na Gemini 4 spolu s Frankem Bormanem, vyfotografoval podivný objekt připomínajících plechovku od piva. Podle kosmonauta to byla družice vyrobená na Zemi, většina pozorovatelů se domnívá, že to mohl být poslední stupeň nosné rakety Titan, s níž se kosmická loď před několika hodinami setkala. Čtyři fotografie NASA zveřejnila. Podle Oberga však jeden snímek zachytil odraz slunečního světla od okna souseda a druhý lesknoucí se povrch dvou raketových motorků, další mohl být Titan.

UFO? 1997, Francie

Třebaže McDivitt o mimozemské návštěvě nikdy nemluvil, ufologové udělali z jeho záběrů senzaci.
Dlouho zůstal neobjasněný film posádky Apolla 16 v dubnu 1972 u Měsíce – zdá se jako by poblíž lunárního povrchu plulo neznámé těleso. Až na jaře 2004 podali specialisté Johnsonova kosmického střediska v Houstonu, vedení Gregorym Byrnem z analytického střediska fotografií, vysvětlení. Jednalo se o rozmazaný pohled na tyčku vysunutou z lodi, která slouží kosmonautům k zachycení během výstupu do prostoru.

Žertování o NICH

Ameriští kosmonauti si rádi zašprýmují s kolegy. Neil Armstrong a Buzz Aldrin prý žertovali, že viděli jakési postavičky na povrchu Měsíce. Avšak v záznamu jejich konverzace s houstonským řídícím střediskem nic takového není.

Posádka Apolla 12, která navštívila Měsíc v listopadu 1969, se při rozmluvě se Zemí zmínila, že je doprovází UFO. Víc o tom nemluvila.

Ufologové mají jiný názor: Kosmonauti mimozemské kosmické stroje viděli, prořekli se, ale teď o nich nesmí hovořit. Ani ukázat jejich fotografie.

Ovšem to je nesmysl. Všechny úplné rozhovory mezi řídícími středisky a kosmonauty ve vesmíru, stejně jako pořízené snímky, jsou k dispozici veřejnosti v Johnsonově středisku NASA v Houstonu. Každý je může analyzovat.

Neuvěřitelný vtip

Když se v první polovině sedmdesátých let chystala společná výprava lodí Sojuz a Apollo, zeptal se konstruktér a kosmonaut Nikolaj Rukavišnikov nedůvěřivě generála Thomase Stafforda: „Opravdu jste tam něco, o čem nechcete příliš mluvit, nezahlédli?“ Stafford, který do té doby startoval třikrát, odpověděl: „Skutečně jsme tam nic nespatřili.“

UFO? 1996, Maďarsko

Sověti totiž měli také zkušenosti s neznámými objekty, s jejichž určením si nevěděli rady. Poprvé posádka Voschodu 1 v březnu 1964. Několik hodin po startu spatřila jev válcovitého tvaru, ale brzy se shodla na tom, že je to nějaká družice. O půl roku později trojice z Voschodu 2 se údajně zmiňovala o jakémsi disku. Podle Oberga to je vymyšlená příhoda.

I někteří Sověti mají k UFO blízko. Jeden z prvních kosmonautů Pavel Popovič se dokonce stal předsedou ruské ufologické organizace.

Známý vtipálek Georgij Grečko, zkušený raketový konstruktér, si v zimě 1977–1978, když pobýval s Jurijem Romaněnkem na stanici Saljut 6, udělal legraci z kolegů. Vladimíru Džanibekovovi a Olegu Makarovovi, kteří přiletěli na týdenní návštěvu, nadhodil: „Sledují nás létající talíře.“ Ti se mu vysmáli.
Druhý odlomil Grečko osm kousků fólie, kterou měli v kabině, a šachtou na odhazování odpadků je vypustil do vesmíru. Potom vyzval Vladimíra a Olega: „Podívejte se na UFO. Zase jsou tady!“ Kolegové žasli.

Před návratem na Zemi je Grečko zapřisáhl, aby o tom nikomu nevykládali – jedině Vitaliji Sevasťjanovovi. Věděl, že ten tenhle trik zná. Avšak Sevasťjanov byl na dovolené a Džanibekov s Makarovem se s tím svěřili kamarádům. Příběh začal kolovat mezi lidmi z raketokosmické oblasti, až přeskočil mezi ufology.
Grečkovi a Sevasťjanovovi už nikdo neuvěřil, že to byl žert.

Sovětské záhady na pokračování

Viktor Afanasjev tvrdil, že zpozoroval UFO v dubnu 1979, když mířil na stanici Saljut 6. Prý vyfotografoval předmět velký 40 metrů. Avšak malér spočívá v tom, že Afanasjev poprvé zamířil až na stanici Mir v prosinci 1990. Překroutil někdo jeho tvrzení – bylo to jindy a jinde? Nevíme.

Zajímavý objekt spatřil Vladimír Kovaljonok s Viktorem Savinychem na Saljutu 6 na jaře 1981. Kovaljonok to prozradil až v roce 2004: „Byl to předmět ve tvaru prstu. Nemohli jsme určit jeho velikost a vzdálenost ve vesmíru. A proto nemohu přesně říct, co jsme vlastně viděli. Savinych se připravoval k fotografování, když náhle vybuchl. Jakmile se rozptýlily oblaka kouře, spatřili jsme dva propojené kousky. Připomínaly mně činku. Hned jsme to hlásili řídícímu středisku.“ Sovětští novináři se o tom rozepsali, ale mimozemský původ vylučovali.

I Musa Manarov spatřil v roce 1991, když pobýval na stanici Mir, něco, co se podobalo UFO. Ale nijak se tím nezabýval, netáhlo ho to.

Je možné, že i další sovětští-ruští kosmonauti zpozorovali nějaké neznámé objekty, ale raději o nich nemluví. Někteří je považují za tajemství, jiní se nechtějí zesměšnit, mohou mít i další důvody – vyrostli v systému, v němž převládalo utajování, nikoliv otevřenost.

V neprozkoumaném prostředí

Všichni kosmonauti se při svých výpravách do vesmíru setkávají s neznámými jevy či objekty. To je přirozené. Vždyť se dostávají do prostředí, které není prozkoumané. Proto není divu, že některé věci jim mohou připomínat UFO. A jestliže mají bohatou fantazii, mohou přemýšlet i o mimozemšťanech.
Ovšem to nevylučuje, že rozumné inteligentní bytosti u cizích hvězd existují. Pátrání po nich probíhá už od roku 1959 a je každým rokem důmyslnější a rozsáhlejší.

Roswell odtajněn po půl století

„Georgi, našel jsem kus od svého ranče nějaké neznámé přístroje,“ telefonoval farmář William „Mac“ Brazel v úterý 14. července 1947 šerifovi Wilcoxovi. Šerif to zavolal vojákům a k Brazelovi okamžitě přijelo několik aut. Nejspíš zbytky balónu, který se letectvu ztratil minulé pondělí.

Zpravodaji agentury AP později rančer vyprávěl: „Našel jsem velké množství papírů pokrytých látkou podobnou fólii, které byly spojeny dohromady malými tyčkami téměř jako nějaký model. Materiál včetně kousků gumy ležel rozházen na ploše asi 200 čtverečních metrů. Všechny částečky byly velmi malé. Nejdřív jsem si myslel, že to byl model, ale z tohohle se nedalo žádné letadélko, které bych znal, udělat.“
A letectvo oznámilo, že tam zkoušelo meteorologický balon.

UFO? 1949, Norwood - originalUFO? 1949, Norwood - inverted

Nicméně téhle události se zmocnili ufologové, kteří začali tvrdit, že u Roswellu ztroskotal stroj mimozemšťanů. Jeho trosky prý poslala armáda k výzkumu do laboratoří na leteckých základnách Wright-Petterson a Edwards, zachráněné mimozemšťany, případně těla zahynulých, studovali lékaři a biologové ve Wright-Petersonu a v Chicagu. Vzápětí prý další hvězdolet havaroval několik set kilometrů dál u Soccora. Ufologové napsali o tomto podivuhodném případu spoustu knih, rovněž některé filmy se toho dotkly.

Až po skončení studené války Washington případ odtajnil. Ministryně vojenského letectví Sheila E. Widnallová vydala 8. září 1994 oficiální zprávu. Znovu potvrdila, že v červenci 1947 spadl na pozemky Brazelovy farmy balón, ale nikoliv meteorologický. Nesl radarový odražeč a schránku s přístroji – součásti projektu Mogul. V rámci tohoto přísně tajného projektu vyvíjeli vědci z Newyorské univerzity pro vojenské letectvo přístroj na zachycování nízkofrekvenčních tlakových vln v atmosféře, které měly signalizovat zkoušky sovětských atomových zbraní. Vzhledem k utajení se však mluvilo o balónu meteorologickém. Letectvo prohlašuje, že u Roswellu nedošlo k havárii letadla, rakety, mimozemské lodi či atomového zařízení. Dosvědčují to nejen důstojníci, kteří se tehdy na různých pracích podíleli a jsou dodnes naživu, ale i děti farmáře a důstojníka, které spadlý materiál viděly.

Současně byla odtajněna všechna jména zúčastněných vědců a důstojníků, stejně jako další technické podrobnosti. Zpráva má 23 stran. Další podrobnosti si zájemci mohou najít ve 33 svazcích v archívu vojenského letectva.

Ovšem ufologové si to nedají vymluvit a obviňují vládu ze lži. U Brazela havarovali inteligentní mimozemšťané!

Měl to dosvědčit i sedmnáctiminutový dokumentární film o jejich pitvě, který se na veřejnosti objevil v polovině devadesátých let, samozřejmě záhadným způsobem. Byl to podvod – v takto primitivním zařízení a s těmito primitivními prostředky američtí vojenští patologové nikdy nepracovali. Když jsme si ho před lety promítali v Praze, primář patologie Thomayerovy nemocnice František Koukolík ho velmi kriticky komentoval. Nejvíc mu vadilo, že pitvající držel skalpel jako krejčí, nikoli jako lékař. Dnes tomuto výtvoru věří jenom ti největší zoufalci.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.