Nový rok začne hned zajímavostí, protože v noci z 31. prosince na 1. ledna bude po 0:59:59 středoevropského času (SEČ) vložena jedna sekunda navíc.
Lidé se mohou po celý rok těšit na aktivní meteorické roje, možná uvidí i známé komety a zažijí dvě zatmění Měsíce.
Sekunda navíc
Nový rok začne ve světovém čase o sekundu později. Mezinárodní služba rotace Země (IERS) totiž zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2016 a 2017. Po sedmadvacáté od zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu a platit to bude i pro Českou republiku.
V greenwichském čase bude sekunda vložena před začátkem nového roku a lidé tak budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu sekundu přidat. O světové půlnoci po čase 23:59:59 bude následovat 23:59:60 a teprve potom 00:00:00 následujícího dne. To se stane na celém světě ve stejný okamžik. To znamená, že v Česku se tak stane v 1:00 SEČ 1. ledna.
Zatmění i komety
KvadrantidyRoj ze zrušeného souhvězdí  Simulační grafika k maximu roje Kvadrantidy 2017 Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu (či Zedního kvadrantu, lat. Quadrans Muralis), které bylo zrušeno v roce 1922. Nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně za ojem „Velkého vozu“. A právě z tohoto směru na obloze do atmosféry vstupují drobná tělíska, která letem a třením v atmosféře vytvářejí meteorickou podívanou. |
Příští rok budou dobré pozorovací podmínky pro několik meteorických rojů. „Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v úterý 3. ledna 2017 za minimálního rušivého vlivu měsíčního svitu, který zapadne ještě před půlnocí. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima, v noci z 3. na 4. ledna 2017, až 60 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019,“ řekl v tiskové zprávě mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan. Znovu se Kvadrantidy budou moct takto dobře pozorovat až za dva roky.
Astronomický ústav zároveň doporučuje ke sledování druhou polovinu noci z 3. na 4. ledna, tedy od půlnoci do rozbřesku, kdy se stoupajícím radiantem bude ještě stoupat aktivita roje, ačkoliv již bude po maximu, a zároveň je vyšší šance na jasné meteory. K ránu by tedy mohlo zazářit s každou hodinou až 60 meteorů.
Po půlnoci z pátku na sobotu 10. na 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce, v tomto případě na hranici už částečného zatmění. „V první polovině února nás čekají nejlepší podmínky pro sledování komety 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, která byla spoluobjevena československými astronomy Antonínem Mrkosem a Ľudmilou Pajdušákovou v roce 1948,“ doplnil.
Na konci února budou pozorovatelé moci spatřit druhou nejznámější kometu vůbec - kometu 2P/Encke, která se ke Slunci vrací na své krátkoperiodické dráze každých 3,3 roku. Třetí kometu nazvanou 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák uvidí začátkem dubna. Ke Slunci se vrací každých zhruba pět let, návrat v roce 2017 však astronomové hodnotí jako nepříznivější za posledních 200 let. „Tato vlasatice je hodně nevyzpytatelná a její návraty jsou známé neočekávanými zjasněními, takže nám může připravit i různá příjemná překvapení,“ řekl Suchan. Za příznivých podmínek by mohla být vidět i přes světelné znečištění z měst.
Léto bude bohaté na nejkrásnější část Mléčné dráhy, vědci také předpokládají, že dobrou viditelnost by mohl mít Saturn. Jedním z nejlákavějších úkazů v příštím roce bude také částečné zatmění Měsíce, které se očekává 7. srpna večer.
Zatmění Měsíce z roku 2013:
26. dubna 2013 |
V polovině prosince nastane pravidelný meteorický roj Geminidy. K pozorování bude nejlepší noci ze 13. na 14. a 14. na 15. prosince. Za ideálních podmínek půjde podle Suchana v průběhu maxima roje zachytit až 1 000 meteorů za noc.
