Přes tento pozitivní trend je zarážející, že prakticky tři čtvrtiny evropských uživatelů vůbec neví o nastupující legislativě týkající se zachování dat. Někteří respondenti dokonce předpovídají, že nikdy nedosáhnou slučitelnosti s novou regulační normou.
Pro koncové uživatele patří mezi nejzajímavější permanentní zálohování na disk, disk-disk-páska a velkokapacitní disky (např. SATA, Serial Advanced Technology Architecture ), naproti tomu moderní technologie úložných systémů jako iSCSI (Internet Small Computer Systems Interface), virtualizace nebo CAS (Content-Aware Storage) patří k méně vyhledávaným.
Úložné sítě ( SAN, Storage Area Network) se stále častěji budují i v malých podnicích
, ale jejich požadavky se liší od požadavků velkých korporací. Především SME jde o výkonnost, ale chybí jim čas a prostředky pro nějakou speciální optimalizaci a vylaďování systému. Žádá se proto takové řešení, které je opravdu jednoduché. Proto se hodí úložný software, který zajišťuje vysokou výkonnost a přitom dokáže využít běžné procesory a paměti cache. Omezené prostředky zatím bránily SME investovat do technologií jako Fibre Channel. Ale cena zařízení pro SAN na bázi Fibre Channel jde stále dolů, protože výrobci chtějí využít velký trh SME a současně se musí bránit konkurenci IP SAN založených na iSCSI. HBA (Host Bus Adapter) pro Fibre Channel se tak dostaly pod hranici 500 USD a cena portu pro přepínače Fibre Channel se blíží také 500 dolarů.
Pro SME je nejlepší poohlédnout se po SAN „pro začátečníky", systém, který nabízí základní konfiguraci úložné sítě (typicky stohohovatelný čtyřportový Fibre Channel přepínač, HBA s optickými rozhraními, software pro management a veškerá kabeláž). Taková konfigurace se pohybuje kolem 7 tisíc dolarů.
iSCSI se začíná také objevovat v SME i velkých podnicích, protože se jedná o levnější (ale také méně výkonnou) alternativu k Fibre Channel. I tradiční výrobci Fibre Channel SAN již připouštějí, že iSCSI je schopná alternativa pro úložné sítě. Proto musí infrastruktura pro Fibre Channel být schopna napojení na IP sítě, a to jak pro další aplikace SAN jako zotavení po katastrofě nebo pro heterogenní SAN na bázi zařízení Fibre Channel i iSCSI. Možnosti vzájemného propojení dostávají IP do podnikových řešení úložných systémů.
Náklady na připojení serveru iSCSI se pohybují prakticky od nuly, pokud se používají softwarové ovladače s běžnými ethernetovými kartami, až po méně než 500 USD za
Napsali jsme o zálohování
Za ztrátu cenných dat nemůže vždy jen počítač
Program pro zálohování MozillyHBA pro zvýšení výkonnosti odebráním protokolového zpracování z hlavního systému. Taková iSCSI karta může přijít na 400 dolarů. iSCSI je výhodné tím, že s sebou nenese žádné další náklady: žádné nové přepínače a speciální zařízení pro realizaci SAN na větší vzdálenosti. Běžné IP směrovače a přepínače umožňují přenos bez ohledu na fyzické umístění.
Díky softwarovým ovladačům iSCSI, které jsou zdarma (např. od Microsoftu ), a nepříliš drahým iSCSI adaptérům (od společností jako Adaptec, Alacritech, QLogic) už nemají SAN žádnou překážku před vstupem do SME.
DR = zotavení po katastrofě
Podle průzkumu společnosti MSI (Macarthur Stroud International) má evropský trh s úložnými systémy v následujících pěti letech růst o 13,5%, z 16,4 miliardy eur v letošním roce na 24 miliardy v roce 2007. Největší podíl na růstu má trh s management úložných systémů, který každoročně vzroste o celou čtvrtinu a jeho podíl na tomto segmentu trhu se podle současných odhadů také bude zvyšovat: z 24% v roce 2004 na 33% v roce 2007. Důvodem pro tento růst je nutnost bezproblémového zotavení po katastrofě a nepřerušení podnikatelské činnosti.
Zotavení po katastrofě (DR, disaster recovery ) možná zní přehnaně děsivě, pokud mluvíme o datech, ale ve skutečnosti se může jednat o stejnou, ne-li větší újmu, než v případě přírodní katastrofy. V moderním světě je nutné, aby data byla bezpečně uložená a snadno dostupná pro případ nouze. Jakékoli plány na zotavení po katastrofě jsou k ničemu, pokud se nelze k datům dostat, nebo pokud data nelze obnovit, a to bez ohledu na způsob, jakou technologií jsou uložena (SAN, NAS), bez ohledu na software (pro zálohování, replikaci, zrcadlení) a bez ohledu na konkrétní paměťové médium (páska, disk nebo optické médium). Podniky se nemusejí tolik znepokojovat, jak zálohovat data, jako spíš, jak data v případě potřeby obnovit. Plán na DR je tedy velice důležitý, a proto se musí pravidelně testovat, aby se zajistilo, že obnovení dat funguje podle plánu.
DR není jen o tom, zda lze obnovit data a aplikace, ale spíše o tom, jak rychle. Jak rychle je možné potřebné informace znovu získat do stavu, aby se mohly znovu zahájit kritické operaci, k nimž jsou třeba. Páskové jednotky jsou typickým příkladem technologie, která se použije pro obnovu dat jen v krajním případě. Důvodem je doba, kterou si vyžaduje získání dat z pásky. DR potřebuje velice rychlou obnovu. Proto lze spíše doporučit moderní technologie managementu pro ukládání dat, které jsou spolehlivé a nákladově výhodné. Síťové technologie (SAN) ukládání dat po blocích splňují všechny požadavky: poskytují vysokou dostupnost a podporují ukládání a obnovu dat na velké vzdálenosti.
Dostupnost i při vzdáleném zálohování
Vysoká dostupnost totiž není zajištěna pouze softwarem pro server clustering , protože dostupné aplikace mají význam jen tehdy, pokud mají i potřebná data. proto do hry vstupuje potřeba dostupných datových cest, které zajišťují aplikace jako synchronní zrcadlení (např. prostřednictvím duálního řešení SAN se záložní úložnou úrovní). Pak je přístup k datům zajištěn v případě selhání jakéhokoli prvku na primární cestě k datům (HBA, přepínač, disk, kabel). Koncový uživatel tak nemusí ani vědět, že k nějakému výpadku vůbec došlo, protože aplikace fungují bez přerušení. Lze využít také vysokou rychlost a malé zpoždění, které nabízí Fibre Channel, zejména pro synchronní vytváření záložní kopie dat na velkou vzdálenost. Pokud totiž dojde k nějakému zásadnímu problému a primární data nejsou dostupná, automaticky se přepne na záložní data a přístup uživatelů k nim je nijak nepřerušen ani neomezen, přestože jsou data uložena někde jinde.
Záložní kopie dat kritických pro podnikání bývá většinou ukládána desítky i tisíce kilometrů daleko od primárního zdroje, aby byla dostatečně bezpečná a připravená kdykoli k použití. Vzdálenost poněkud ztěžuje synchronní zrcadlení dat v reálném čase, ale přesto už dnes existují inteligentnější prostředky pro replikaci dat, které ji dokáží provádět v reálném čase i na vzdálenost několika set kilometrů. Běžnějším řešením je asynchronní zrcadlení či replikace, které dokáže kopírovat data na vzdálenosti tisíců kilometrů. Je možné využít asynchronní IP zrcadlení ( AIM, Asynchronous IP Mirroring) pro replikaci stávajícího primárního úložného prostoru na jakýkoli úložný systém přes stávající IP infrastrukturu (LAN/WAN) bez zvláštních síťových požadavku.
Kritéria pro správný výběr úložných řešení do menších a středních podniků
- náklady – nejen na samotné technologické řešení, ale i na obslužný personál a jejich čas trávený zálohováním, ale také seznamováním se s novou technologií (např. Fibre Channel ve srovnání třeba s Ethernetem není příliš znám), porovnání s potenciálními ztrátami výpadku činnosti podniku a zničení dat;
- bezpečnost – bezpečnost dat včetně spolehlivosti sítě; Fibre Channel jako optická síť není hlavním centrem útoků, ale s nástupem SAN založených na IP je třeba počítat se větším rizikem a potřebou stejného zabezpečení jako IP sítí (IPSec pro autentizaci uživatelů a šifrování přenášených dat).
- dostupnost a výkonnost – rychlost přístupu k datům (SAN pracují na úrovni bloků informací) pro zaměstnance, partnery a zákazníky pro zlepšení produktivity, zákaznického servisu i vztahů se zákazníky a partnery; rychlost zotavení po katastrofě zejména pro kritická data.
- vzájemná spolupráce – SAN jako sítě jsou závislé na vzájemné propojitelnosti a spolupráci zařízení, zejména od různých výrobců (u NAS naproti tomu tento problém neexistuje, protože NAS představuje samostatné zařízení).
- management – ideální je takový software, který manažerům SAN umožní řídit celou úložnou síť z jednoho rozhraní a operativně měnit parametry sítě v reakci na změnu potřeb.
