Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kdo bude uklízet oběžné dráhy. Ta naše už je notně zaneřáděná

aktualizováno 
Jan Kolář pro Technet.cz - Problematika kosmického smetí je stále více probírána v odborných kruzích, úměrně rostoucím obavám z jeho nebezpečí. Prostor, který zahrnuje nízké zemské oběžné dráhy je hodně veliký, ale za desetiletí jeho užívání také dost zaneřáděný.

Mapka větších kusů vesmírného smetí na oběžné dráze kolem Země. S malými výjimkami všechny tyto objekty časem spadnou do atmosféry, kde v drtivé většině rychle shoří. | foto: NASA

Nízká oběžná dráha je domovem několika set aktivních družic. Na podobných drahách spolu s nimi krouží neznámý počet úlomků, z nichž každý v případě srážky družici zničí. Jejich počet se odhaduje kolem 100 tisíc, ale skutečnost může být mnohonásobně vyšší. Víme, že registrovaných a sledovaných objektů větších než 10 cm je přes 20 tisíc. A každý z těchto objektů - malý i velký, fungující družice nebo malý šroubek - má svoji dráhu, po které letí rychlostí přes 7 km za vteřinu. V případě střetu tak může být jejich vzájemná rychlost i více než 14 km za vteřinu (50 400 km/h).

Středeční sloupek

Vždy ve středu vychází na Technet.cz sloupek od jednoho z našich předních odborníků.

Pravidelně se zde budete setkávat s názory biochemika, bývalého předsedy Akademie věd a dnes předsedy Učené společnosti, Prof. RNDr. Václava Pačese, DrSc., neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka, DrSc. a šéfa České kosmické kanceláře a specialisty na dálkový průzkum Země Doc. Ing. Jana Koláře, CSc.

Způsobů odstranění odpadních předmětů z oběžné dráhy již bylo navrženo mnoho. Provedení jakékoliv metody však bude záležet nejen na dostupnosti nové techniky, ale i na souvisejících nákladech.

Primárním cílem každého čistícího projektu budou velká a tím i nejnebezpečnější mrtvá tělesa - staré družice a vyhořelé horní raketové stupně. Náklady na odstranění každého takového objektu budou dány cenou "uklízecí" družice a cenou za její vynesení. V souhrnu lze zhruba počítat s částkou kolem 200 milionů dolarů. Pokud by "úklidová firma" chtěla provést například pět odstranění ročně, znamenalo by to pro ni náklady asi 1 miliardu dolarů. Kdo však tuto cenu zaplatí, když si za ni koupí odstranění tělesa představujícího potenciální hrozbu kosmické dopravě? Užitek z toho budou mít všichni provozovatelé družic, proto by měli společně i tyto náklady nést.

To se neobejde bez příslušné mezinárodní dohody a stanovení pravidel správy společného fondu na odstranění starého smetí. Důležité je, aby se současně celosvětově dodržovala povinnost zajistit odstranění každé nově vypuštěné družice z oběžné dráhy po skončení její životnosti. Otázkou bude, podle čeho stanovit výši příspěvku do fondu. Jednou možností by byl poplatek za každý družicový start. Těch je ročně něco přes stovku. Aby se mohlo oněch pět operací za rok uskutečnit, měla by taková "družicová daň" činit průměrně asi 10 milionů dolarů, čili několik procent ceny vypuštěné družice.

Dnes už není pochyb o tom, že nepoužívaná umělá tělesa nebo jejich části jsou "časovaná bomba", která vybuchne během několika příštích let. Nikdo neví, kdy se frekvence srážek začne exponenciálně zvyšovat, až všechny funkční kosmické objekty na drahách do 1 100 km budou zničeny. Ale je jisté, že se to stane, pokud se nepodaří zahájit systematický úklid v kosmu.

O autorovi

Doc. Ing. Jan Kolář, CSc.

Vystudoval jadernou fyziku. Je průkopníkem využívání pozorování Země z družic a odborníkem na kosmonautiku.

Přednáší dálkový průzkum na Univerzitě Karlově. Založil a je ředitelem České kosmické kanceláře, která podporuje rozvoj kosmických aktivit a zapojení do mezinárodní spolupráce, především s Evropskou kosmickou agenturou.

Je členem správní rady Mezinárodní astronautické akademie IAA a odborné komise Mezinárodní astronautické federace IAF.

A tak není překvapivé, že se velké společnosti zabývající se kosmickou technikou snaží, aby pro případnou budoucí zakázku na úklid oběžné dráhy měly co nejlepší pozici. Zde jsou dva příklady z poslední doby.

Boeing nedávno požádal o udělení patentu nového způsobu odstranění odpadových objektů plynovým mračnem. Družice vypustí proti směru letu objektu určenému k odstranění mrak kryogenního plynu, xenonu nebo kryptonu. Plyn vytvoří hustší prostředí, které zpomalí hlavně velké úlomky. Důsledkem bude snížení výšky jejich dráhy, aby se na dalším zbrzďování jejich pohybu mohla stále silněji podílet zemská atmosféra. Nakonec objekty v hustších vrstvách atmosféry shoří.

Evropská společnost Astrium získala kontrakt německé kosmické agentury na projekt DEOS na vývoj technologie odstranění těles z oběžné dráhy. Její součástí je i praktické ověření možnosti prodloužit životnost družice v případě, když jí budou docházet pohonné hmoty potřebné pro vlastní orientaci či změny dráhy. Půjde o první testování čerpací stanice v kosmu. Podle současných plánů by cílová i obslužná družice měly být připraveny na dráze ve výši 550 km v roce 2018.

Evropská kosmická agentura rozvíjí ke správě situace na oběžných drahách vlastní program, do něhož se dá přihlásit s vlastním podílem k řešení tohoto problému. Je to výzva i pro naše vývojáře a techniky. Motivací je možné brzké komerční zužitkování vložené práce či prostředků. Startuje nový kosmický závod, tentokrát ne o Měsíc, ale o schopnost čistit nízké oběžné dráhy.

Autor:



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Konec DVB-T vysílání nezruší povinnost platit koncesionářské poplatky

Konec DVB-T vysílání na povinnosti platit koncesionářské poplatky nic nemění.

S přechodem na nový vysílací standard DVB-T2 přijdou někteří diváci o televizní příjem. Změní se něco z hlediska zákona...

Další z rubriky

Od poštolky k větším dravcům. S jakými motory létá firma SpaceX

Motor Merlin 1D ve výrobním závodě firmy SpaceX v kalifornském Hawthornu

Firma SpaceX, dnes nejznámější zástupce „nové vlny“ vesmírných dopravců za 15 let své existence vyvinula řadu různých...

Čínský Nebeský palác se chystá spadnout z nebe o Velikonocích

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1

První čínskou vesmírnou laboratoř čeká během velikonočních svátků poslední cesta. Neřízený pád tohoto zařízení může,...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut světa. Z jeho těla...

Najdete na iDNES.cz