Instruktor Petr zastavuje svůj výklad a náhle říká: „Máte střelné zranění pravé ruky. Silně krvácíte. Ihned si nasaďte turniket. Počítám do osmi.“
Skupina asi osmi mužů v maskáčích a tři v civilu, mnozí z nich s ukrajinskými symboly na rukávech a vestách, okamžitě všeho nechá a pohotově vytahuje turnikety, speciální škrtidla z míst, kam na ně mají podle instrukcí dosáhnout za všech okolností. „Čtyři, pět, dělejte, silně krvácíte, šest…“.
Po několika sekundách je hotovo. Petrové obchází muže a měří jim pulz na zápěstí zaškrcené ruky. Když ho nahmatají, turniket je nasazený špatně.
Zahájení kurzu. V popředí jsou různé druhy speciálních škrtidel (turniketů).
Jsme kdesi v Pardubickém kraji na kurzu, který vedou dva Petrové ze skupiny Guerrilla Medicine, o kterých jsme psali v tomto článku. Tehdy se obraceli na čtenáře Technetu s prosbou o technickou nebo materiální pomoc. Jako profesionální záchranáři se zkušenostmi nejen z běžné praxe civilního na záchrance, nebo urgentním příjmu nemocnice, ale i ze zahraničních misí, přišli s několika nápady, které by mohly pomoct zvýšit šance ukrajinských vojáků na přežití v případě zranění.
„Po tom minulém článku nás opravdu naprosto neskutečně překvapilo, jaký to zvedlo ohlas lidí. Opravdu to, co nám přišlo do mailu, nabídky na spolupráci, a vůbec to, v jaké míře nás chtějí lidé podpořit v tom, co jsme si vymysleli, to je opravu neuvěřitelné,“ líčí s vděčností Petr: „Podařilo se například získat pomoc jedné z nejdůležitějších společností pro 3D tisk na světě, díky níž na ukrajinskou frontu odešlo významné množství kontejnerů s injekcemi TXA“ (Jejich užitečnost v případě silného krvácení jsme popsali v tomto článku).
Kontejner na dvě injekční stříkačky s látkou TXA, vytištěný na 3D tiskárně
O záchranářích jsme psali už v březnu, jen pár dnů po ruském vpádu na Ukrajinu. Tehdy vyrazili na východ pomáhat poprvé. Když se ukázalo, že vedle zkušeností civilních záchranářů mají praxi i v bojových podmínkách, místo fyzické pomoci v nemocnicích začali na chodbách dělat specializované přednášky pro ukrajinské zdravotníky.
Penzum svých zkušeností nyní vložili do kurzu i tady v České republice, který má několik účelů. Zaprvé chtějí doplnit lidem, kteří na Ukrajině pomáhají, např. projekt Fénix, jejich odborné znalosti v taktické medicíně. Součástí kurzu jsou i pak určité bezpečnostní zásady, šité přímo na míru tomuto konfliktu.
„Jak tam probíhají lovy přes mobily, proč tam mít Starlink, proč mít kryptované vysílačky, proč vysílačky používat jenom při transportu a nikdy na pozici,“ vypočítává některé bezpečnostní témata Petr.
Druhým účelem kurzu je shánění prostředků pro další výjezdy na ukrajinskou frontu. Cesty do války jsou velmi nákladná záležitost. Mnozí frekventanti dnešního kurzu vložili do svého působení na Ukrajině všechny své úspory, rodinné finance apod.
„Člověk mluví s lidmi, ukáže jim, co dělá a nabídnou nám třeba, jestli nechceme auto, kombíka, což je pro nás ohromně cenný, protože samozřejmě potřebujeme ty týmy dostat na Ukrajinu a s nimi strašně moc věcí. Samozřejmě ty lidi musíme nějakým způsobem chránit. To znamená, musíš pro ně mít balistické vesty, helmy apod. Toto všechno zčásti máme, ale zčásti potřebujeme nakoupit.“
Stále se učíme
Možná by se mohlo zdát, že muže, kteří už na frontě byli, není třeba nic učit. Jenže opak je pravdou. V místnost, kde probíhá kurz, jsou právě ti, kteří se před dvěma týdny z bojů vrátili. Diskutuje se o tom, co tam viděli, jaké zranění ošetřovali. Je řeč i o o tom, co a jak ošetřovali na místě ukrajinští lékaři. Jak si poradit s kolenem, prostřeleným velkou ráží? Co s průstřelem plic? Jak je snadné vykrvácet při zlomenině stehenní kosti a jak v takovém případě lze ulevit od silné bolesti. Jak zajistit průchodnost dýchacích cest vojáka, kterému Rusové doslova ustřelili obličej?
Dokážeš roztrhnout ten igelitový obal v rukavicích nebo s rukama od krve?
Na kurz všichni dorazili v tom, co mají na frontě na sobě: helmu, vestu, vybavení. Dobrovolníci, kteří se snaží dostat zraněné z tzv. červené zóny k prvnímu odbornému ošetření, dělají jednu z nejnebezpečnějších činností na ukrajinské frontě vůbec. Jsou doslova lovnou zvěří ruských jednotek. Petr vysvětluje zajímavé detaily. Třeba jak efektivně zaškrtit protrženou stehenní tepnu, když víme, že se zraněným se bude divoce cloumat při transportu pod palbou. K tomu doplňuje důležité detaily z praxe: např. jak plné boční kapsy kalhot mohou zmařit šance na efektivní zaškrcení končetiny. Nebo jak důležité je vědomí, že se ze zachránce může dílem okamžiku stát zraněný, který si musí pomoct sám.
Modelová situace záchranářského kurzu Guerrilla Medicine za použití zvířecí krve
„Ukaž mi svůj IFAK (individual first aid kit, „lékárničkou“ označujeme zavazadlo s léky a nikoli prostředky základní první pomoci, pozn. red.),“ říká Petr a rozkládá obsah na stůl. „Dobře, tohle jo, tohle je k ničemu. A podívej se sem. Dokážeš roztrhnout ten igelitový obal v rukavicích nebo s rukama od krve?“ Opět detaily, které mohou zachránit život. „Kde nosíš turniket?“ ptá se Petr maskovaného veterána z fronty, který ukazuje na příruční brašnu. „A kde máš turniket pro sebe?“ Musíš ho mít třeba na vestě, někde, kam si dosáhneš kteroukoli volnou rukou, i když budeš ležet postřelený,“ zdůrazňuje Petr.
Muži s kurzu mají často za sebou i armádní zkušenost a základní kurz první pomoci. Přesto někteří z nich přiznávají, že mnohé informace jsou pro ně i po službě v armádě a pobytu na ukrajinské frontě nové.
Petr klade vepřová žebra na nafukovací balónek. Všichni se snaží proniknout mezi žebry do balónku dlouhou kanylou. Účelem je vysvětlení principu dekompresní punkce pneumotoraxu plic. Na jiném kusu vepřového si pak každý zkouší efektivní zastavení krvácení průstřelu svalu. Z učebny se pak kurz přesouvá do terénu. Do tmy, do bahna, do zimy. Na řadu přijde i zvířecí krev. Je potřeba vytvořit autentické prostředí. Mezi zelenými helmami se míhají i tmavě modré s nápisem „press“. Dva muži z kurzu jsou totiž novináři, kteří se na Ukrajinu vracejí.
Účastníky kurzu bojové medicíny byli i novináři, kteří se na frontu vracejí zpět.
Stejně tak se na Ukrajinu opět vrací oba Petrové. Na frontě už přibývá těch, kteří mají na uniformě připnutý jejich nápad: pomocí 3D tisku vytištěný kontejner na injekce TXA, které mohou zvýšit šance na přežití v případě silného krvácení. O další spolupráci už projevily zájem některé speciální síly ukrajinské armády.
„Po působení našich kolegů, kteří tam teď během listopadu a prosince byli, vznikla spousta kontaktů se speciálními jednotkami. Oni by potřebovali pomoct hlavně v oblasti tzv. prolonged field care, tedy v té delší starosti o pacienta přímo na bojišti. Protože někdy transport do zdravotnického zařízení prostě není možný hned,“ říká Petr a pokračuje: „Je tam potřeba dělat tu vyšší medicínu ještě pořád na místě. Kupříkladu už v létě jsme tam vezli transfuzní sety, a ukazovali jim, jak podávat krevní transfuze vlastně pomocí dvou pytlíků a hadičky klidně někde v lese.“
Někteří účastníci kurzu bojové medicíny byli vskutku ochotnými figuranty...
Vedle mobilních transfuzních setů Petrové stále pracují na mobilní CCP stanici (Casualty Collection Point, pozn. red.) v podobě velké dodávky či mikrobusu. Tím by dokázali efektivně fungovat v blízkosti fronty a zároveň dávat příklad, jak zefektivnit tento specifický stupeň zdravotnické péči v blízkosti fronty.
Mlčeti zlato
Petra znám šestnáct let, kdy, jsme se dali do řeči na trajektu z Afriky do Evropy. Nikdy by mě nenapadlo, jak potřebné bude jednou nejen jeho know how profesionálního záchranáře, ale i člověka, který se umí pohybovat v nebezpečném prostředí konfliktů. Právě proto je pro něj i pro celý tým zcela zásadní, zůstat v anonymitě.
Od nás nebudete mít videa na TikToku.
„Nechceme vypadat jako nějací podvodníci, ale bezpečnost je pro nás úplný základ,“ říká Petr a ukazuje mi tento blog a s ním související profil na síti Telegram, kam Rusové postují fotografie a citlivé informace o dobrovolnících (i o Češích), kteří na Ukrajině působí. Vše, co tam je, na sebe lidé sami prozradili na sociálních sítích. I proto kurz vedle zdravotnické průpravy klade důraz na zásady bezpečnosti.
„Od nás nebudete mít videa na TikToku a podobně. My to prostě nechceme dělat, protože je to o naší bezpečnosti a o bezpečnosti našich kolegů, které tam vezmeme. Tohle není první konflikt, kde působíme,“ vysvětluje mi Petr, jakým způsobem přistupují ke své bezpečnosti.
„Třeba novináři mají velkou výhodu, že se neustále přesouvají. Ale čím déle jsi na jednom místě, tím víc musíš řešit bezpečnost. Třeba měnit trasy, kudy jezdíš. A zase se vrátím třeba k zahuštění telefonní sítě, nastřelení pomocí triangulace, zachycení signálu vysílaček za pomocí dronu a podobně.“
Nemocnice v Bachmutu
Zmíněné je zároveň jedním z důvodů, proč se Guerrilla Medicine snaží, a to i za pomoci těchto kurzů, samostatně získat prostředky pro působení na Ukrajinské frontě. Udrží si tak prý nezávislost v určování bezpečnostních pravidel.
Zájem o jejich kurz je velký. Lidé zároveň nabízí i materiální pomoc třeba v podobě starších automobilů apod. Ale finance na nákup výstroje, léků či přípravu budoucího mobilního CCP jsou vždy tím nejpotřebnějším. Informace o projektu Guerrilla Medicine i o tom, jak lze pomoct, je dostupná na jejich webových stránkách.
Tým pro své mise na Ukrajině zároveň hledá i další dobrovolníky, převážně z řad profesionálních zdravotníků, hasičů či příslušníků ozbrojených složek.
