Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Lékaři prorazili pacientům do hlavy nečekanou „zbraní“: ultrazvukem

aktualizováno 
Postup vyvinutý kanadskými lékaři slibuje vyřešení letitého problému při léčbě chorob postihujících mozek. V rámci klinické zkoušky se jim podařilo využít ultrazvuku k propašování léků přes bariéru, která jinak důkladně kontroluje, co se dostane do mozkových cév. Šance svítá nejen pacientům s nádory.

Ilustrace struktury hematoencefalické bariéry přímo v mozku. Vytváří ji buňky cévního endotelu jsou opatřeny výrazně vyvinutými těsnými spoji, jež zamezují vzniku pórů mezi buňkami. Svou roli hrají i výběžky jistý buněk imunitního systému (astrocytů), které jsou na obrázku vidět napojené vnější stěny krevních vlásečnic. | foto: Medbenmedben

Osm let bojuje šestapadesátiletá Kanaďanka Bonny Hallová s nádorem mozku. Lékaři tlumí jeho růst všemi dostupnými prostředky. Nedávno se však nádorové bujení vymklo kontrole a nádor se začal zvětšovat. Bylo jasné, že pacientku nemine operace. Před ní se však podrobila experimentálnímu zákroku, který může v léčbě mozkových nádorů znamenat revoluci.

Z širokého arzenálu protinádorových léčiv se většina pro léčbu nádorů mozku nehodí. Tyto léky sice zabíjejí nádorové buňky, ale do mozkové tkáně neproniknou. Do cesty se jim staví neproniknutelná výstelka buněk mozkových cév.

Během evoluce se naučili živočichové chránit své mozky před nejrůznějšími škodlivinami, například před jedy z potravy nebo před choroboplodnými zárodky. Buňky na mozkových cévách se pevně semkly a z krve do mozku přes ně jen těžko něco projde. Tato tzv. hematoencefalická bariéra nám chrání nervové buňky jako účinný štít. Ale pokud potřebujeme vpravit do mozku nějaký lék, musíme do tam buď přímo vpíchnout, nebo předtím bariéru oddělující krev od mozku narušit. Daní za obejití krevně-mozkové bariéry je hrozba poškození mozku. Podobné problémy provázejí i nasazení omezeného počtu léků schopných krevně-mozkovou bariérou procházet. Tyto léky snadno a rychle pronikají i do zdravých tkání a orgánů a poškozují je.

Ultrazvuk otevírá cestu lékům

Todd Mainprize a Kullervo Hynynen ze Sunnybrook Health Science Center v kanadském Torontu se pokusili hematoencefalickou bariéru v blízkosti nádoru Bonny Hallové pootevřít a vpustit na nádorové buňky chemoterapeutikum, které běžně z krve do mozku neproniká. Neurochirurg Mainprize nejprve vpíchl pacientce injekcí do žíly lék se spoustou mikroskopických bublinek.

Hynynen počkal, až se lék s bublinkami rozptýlí s krví po celém pacientčině těle a pak soustředil do blízkosti nádoru v mozku paprsky ultrazvuku. V dráze jednotlivých paprsků se v mozku nic neděje. Tam, kde se paprsky protnou, jsou bublinky donuceny k vibracím. Třesou se s frekvencí 200 000 Hz a přitom uvolňují spoje mezi buňkami, které v příslušném místě tvoří výstelku mozkové cévy. Chemoterapeutikum tak má k nádoru volnou cestu.

Výzkumníci se domnívají, že postup, který objevili před několika lety a ozkoušeli na zvířatech, je bezpečný: „Při zákroku není mozek nijak poškozen a pacientka necítí sebemenší bolest,“ vysvětluje Kullervo Hynynen. „Teoreticky by mohla jít hned po zákroku domů.“ Objektivně ale nic takového není jisté, a proto se v tuto chvíli nabírají pacienti do první fáze klinických zkoušek, která má bezpečnost procedury doložit statisticky (Jde o povinný postup, který musí podstoupit všechny léčebné metody, o bezpečnosti či nebezpečnosti postupu to nic nevypovídá.)

Vědci působili na pacientčin mozek ultrazvukem pouhé dvě minuty. Na základě výsledků pokusů na zvířatech předpokládají, že do šesti hodin měla Bonny Hallová hematoencefalickou bariéru opět perfektně uzavřenou. Kolik chemoterapeutika za tu dobu proniklo do mozku a jak lék zasáhl nádor? To ukáže analýza nádoru, který Todd Mainprize Bonny Hallové druhý den odstranil z hlavy.

Šance pro pacienty s Alzheimerovou chorobou

Jaroslav Petr

Je vzděláním biolog. Pracuje jako vedoucí výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, kde se zabývá reprodukční biologií a biotechnologiemi hospodářských zvířat. Přednáší externě na České zemědělské universitě v Praze a dalších institucích. Je také dlouholetým popularizátorem vědy. Píše například pro Lidové noviny, časopis Vesmír i server Osel.cz.

Cílené otevírání krevně mozkové bariéry může najít využití nejen při boji s obtížně léčitelnými nádory, ale i při léčbě dalších onemocnění mozku. Velké naděje upírají vědci k léčbě Alzheimerovy choroby. Řada nadějných léků proti této neurodegenerativní nemoci neprochází hematoencefalickou bariérou, a proto se nepoužívají.

Překvapivě pozitivní efekt však může mít i jen samotné vystavení mozku účinkům zaostřeného ultrazvuku. Pokusy na laboratorních myších, které trpí silným sklonem k onemocnění silně připomínajícímu lidskou Alzheimerovu chorobu, prokázaly, že když se do mozkových cév dostanou mikroskopické bublinky plynu a ty jsou přivedeny k vibracím zaostřeným ultrazvukem, posílí otevření hematoencefalické bariéry vlastní obranné reakce mozku. Ten se začne zbavovat tzv. amyloidu, jehož hromadění je pro Alzheimerovu chorobu typické. Takové „vyčištění“ mozku se projeví i zlepšenou pamětí zvířat.

Informace: Text jsme vyjasnili, aby bylo jasné, že v tuto chvíli probíhá klinická zkouška postupu a samotný objev principu není tedy zcela nový.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...



Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...



Další z rubriky

Byl Tyranosaurus rex největším dravým dinosaurem? Záleží i na hmotnosti

Velikostní srovnání čtyř největších známých teropodů. Z hlediska délky je T....

Existuje řada dravých dinosaurů, kteří jsou o něco větší než asi nejznámější Tyranosaurus rex. Ale co se týká...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...

Mamutí samci padali do pastí častěji než samice

Moravské zemské muzeum otevřelo v brněnském Paláci šlechtičen expozici...

Mamuti stejně jako dnešní sloni zřejmě mohli velkou část života žít odděleni podle pohlaví a věku. Samice a mláďata ve...



Najdete na iDNES.cz