Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Underclocking: podtaktovat DDR paměti se vyplatí!

  5:00aktualizováno  5:00
Doslova k časované bombě, která neslyšně tikala v počítačích s DDR paměťmi a nejen s nimi, by se dala přirovnat na první pohled bezvýznamná událost. Kdy na to někdo přijde, bylo sice jen otázkou času: podtaktování pamětí přinese výkon!

Zkoušeli jste někdy přetaktovat svůj počítač? Měli jste někdy neodolatelnou touhu třeba jen trošičku, opravdu jen malilililinko svého počítačového miláčka popohnat? Nebo prostě jen zkusit, co všechno snese? Že ano? Pak vás bude určitě zajímat, že nejen přetaktováním se dají zvedat výkony.

O co vlastně jde. Na serveru Vr-Zone se minulý týden objevila kratičká zprávička o počinu jednoho z overclokerů. Ten svůj Athlon XP1900+ přetaktoval z původních, továrnou nastavených 1.6GHz na celkem solidních 1771.35 MHz (1.771GHz). Velice mu pomohla základní deska EPoX 8KHA+ s VIA Apollo KT266A čipsetem a modifikovaným beta BIOSem verze 8khal00.

Jak jistě sami uznáte, 1771.35 MHz je sice dobrý výsledek, ale nic zas až tak zvláštního a neobvyklého. Vždyť procesory AMD Athlon jsou známé svojí dobrou přetaktovatelností a i ty staršího data výroby, než je verze XP, už se pohodlně podařilo dostat za hranici 1.7, 1.8, i 2 gigahertz. Samozřejmě s "drobnými" úpravami v podobě speciálního chlazení, jako například s použitím Peltierova článku, masivních mnohovětrákových chladičů (výrazem "mnoho" se myslí více jak 5), tekutého dusíku a podobných šíleností. V tomto případě se však jednalo o normálně chlazený procesor s obyčejným chladičem a s obyčejným větrákem, jaký máte na procesoru třeba právě vy. Tím výčet zvláštností pochopitelně nekončí, ale právě naopak, teprve začíná. Pokud se trochu orientujete v číslech, jistě vám neuniklo, že u procesoru musel být změněn i multiplikátor, tzv. násobič. Nemýlíte se, byl. Ale ne směrem nahoru, jak by se dalo předpokládat, ale směrem zcela opačným, dolů. Byl snížen z původního čísla 12 na 8. Celý proces přetaktování se tedy točil kolem urychlování pomocí změny FSB.

442.84 MHz DDR, čili 221.42 MHz. To je konečná a neváhám říci, že naprosto fantastická hodnota FSB. Dá se dosáhnout, ale pouze za určitých předpokladů. Nic není zadarmo a určitým varováním před optimistickou naivitou budiž následující fakta.

Žádné normální DDR paměti ať už ve verzi PC2100 nebo 2700 nedosáhnou základní frekvence 221 MHz, a to ani omylem. To je první problém. Další problém je, že procesor s takovou vstupní frekvencí příliš nepočítá, a tak se mu musí dramaticky navýšit voltáž na 2.2V, aby byl vůbec stabilní. A aby toho nebylo málo, tak je ještě nutné přihlédnout k faktu, že v počítači, kde byla ona FSB dosažena, nebyla umístěna žádná PCI karta. Ne snad z dobrého rozmaru, ale prostě proto, že 55 MHz žádná PCI karta nezvládne. Například nejlepší zvuková karta na trhu, tj. Sound Blaster Audigy zvládne "jenom" 44MHz. Nejhumornější na celé věci je, že disk mohl běžet jen na PIO 0 a to určitě znamená definitivní stop představám o běžném použití.Motherboard EPoX 8KHA+ s čipsetem VIA KT266A

Tím se ale dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, čím je celá věc zajímavá. Nový BIOS pro EPoX 8KHA+ totiž umožňuje oboustranně asynchronní běh paměti. Asynchronní znamená, že paměť neběží na stejné frekvenci jako FSB. Pokud máte rychlou paměť, můžete díky tomu u některých základních desek nechat běžet paměť rychleji. Pokud to zrovna ta vaše umí, naleznete nejčastěji v BIOSu záložku HSTCLK, HSTCLK + PCICLK, tedy 100MHz + 33MHz pro paměť navíc. U EPoXu jsou u podobného nastavení 3 možnosti: SPD, 100MHz a 133MHz. A právě volba 100MHz nepřidělí tuto frekvenci paměti, jak by někdo mohl nesprávně vytušit, ale zapne dělitel 3:4 (paměť:FSB), takže se vlastně jedná o underclocking. Nutno podotknout že hlavně díky této položce v BIOSu bylo dosaženo tak dobrých výsledků. Takže i když snížení frekvence paměti sníží její výkon a propustnost, pořád se to v celkovém kontextu (a to nejenom v zájmu kompatibility jednotlivých zařízení) vyplatí.

A co se může díky této, de facto, drobnosti stát v budoucnu? Těžko říct, ale můžeme poměrně úspěšně spekulovat. Napřed si ale shrňme fakta. Jisté je určitě to, že pokud ostatní výrobci nezareagují v čas, stane se EPoX rázem a prakticky přes noc nejvyhledávanějším výrobcem motherboardů pro platformu AMD na světě. Stačí mu jen opravit pár chybiček, přidat možnost nastavit voltáž větší jak 1.85V, FSB větší jak 210MHz a uspokojivě zvládnout nárůst poptávky. Procesor AMD Athlon XP prošel tímto křtem ohněm naprosto bez problémů a ukázal svůj vynikající potenciál pro další výkonnostní růst. Jeho jádro vlastně zvládlo nemožné a jelikož je procesor s vyšší FSB vždy rychlejší jak procesor s FSB nižší, otevírá se pro AMD do budoucna pole netušených možností. Možná není daleko doba, kdy bude v nabídce řekněme "Athlon QXP 2.0GHz", 333MHz DDR = 166 FSB x 12). Tu samou pochvalu lze vyslovit i pro čipsety VIA. Ty jsou všechno, jenom ne pomalé. 221MHz FSB u KT266A je toho zřejmým důkazem. Jak zareaguje Intel, jestli vůbec zareaguje, je otázka. Jejich P4 totiž i přes dobré výkony běží stále "jen" na 100MHz FSB.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nově verze čtečky Kindle Oasis je voděodolná.
Čtečka elektronických knih Kindle je konečně voděodolná

Po deseti letech od uvedení první čtečky se značkou Kindle vydal Amazon verzi, se kterou se nemusíte bát do vody.  celý článek

Chytrý reproduktor Home Mini je ve třech barevných provedeních.
Malý chytrý reproduktor od Googlu nahrával úplně vše. Firma ho opravila

Některé modely nově uvedeného chytrého reproduktoru Google Home Mini nahrávaly a ukládaly na servery Google vše, co se kolem nich dělo. Mohlo za to špatné...  celý článek

Nová 6K kamera Zenmuse X7.
DJI představilo maličkou 6K kameru pro filmaře

Nová Zenmuse X7 je malá kamera s 35mm snímacím čipem a speciálním bajonetem pro sadu lehkých výměnných objektivů DJI. Ve spolupráci s dronem Inspire 2 má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.