Čtyři hvězdy blízko sebe sdílejí jednu planetu

Čtyři hvězdy blízko sebe sdílejí jednu planetu | foto: NASA

Unikátní objev planety, o kterou se dělí čtyři hvězdy

  • 16
Planety nejsou ve vesmíru ničím výjimečným. To jsme se už mohli přesvědčit mnohokrát. Nalezli jsme je i v binárních hvězdných soustavách, ale co v systémech tvořených více hvězdami? Podle nejnovější studie se vyskytují i tam.

Hvězdný systém HD 98800 je opravdu zvláštní. Nejprve se myslelo, že jde o obyčejnou binární soustavu, jakých je v kosmu nespočet, později ale astronomové přišli s tím, že ve skutečnosti jde o čtyři hvězdy. Nyní se shodují na tom, že jej tvoří dva páry těsně svázaných hvězd obíhající kolem společného těžiště.

Obě dvojice dělí vzdálenost 50 astronomických jednotek (AU, vzdálenost Země od Slunce, asi 150 milionů km). To vůbec není tak daleko, jak by se mohlo na první pohled zdát, jen si připomeňme, že nejbližší hvězda našemu Slunci, Proxima Centauri, je od nás vzdálena 4,22 světelného roku.

Tím ale zajímavost tohoto systému zdaleka nekončí. Jedna dvojice hvězd, konkrétně HD 98800B, je totiž obklopena rozsáhlým prachovým diskem, který podle nejnovějších pozorování uskutečněných Spitzerovým vesmírným dalekohledem v sobě skrývá planetu! Tak to alespoň tvrdí Elise Furlanová z Kalifornské univerzity a její kolegové, kteří podrobný průzkum disku provedli. Kde se tu ale planeta vzala?

Planety jako vysavače

Podle všeho byl vznik planety zapříčiněn jedinečnou kombinací gravitačních sil všech 4 hvězd v systému. Detailní pozorování ukázala, že místo jednoho prstence jsou hned dva. Jeden leží zhruba ve vzdálenosti 1,5 až 2 AU od dvojice svých mateřských hvězd, druhý, poněkud hustší, asi 6 AU daleko. Podle astronomů se právě v mezeře mezi oběma prstenci nachází (prozatím hypotetická) planeta, která postupně "vyčistila" veškerý prach nalézající se v jejím okolí.

"Planety jsou jako kosmické vysavače. Uklidí všechno smetí, na které narazí při svých cestách kolem centrálních hvězd," vysvětluje doktorka Furlanová. Proto "kdykoli astronomové spatří v disku takové mezery, domnívají se, že si planeta uvolnila cestu".

Dvě slunce

Pozorovatel, který by stál na povrchu této planety, by byl svědkem pro pozemšťana velmi neobvyklých událostí. Na obzoru by vycházela i zapadala dvě slunce. Místo nám dobře známé žluté barvy by ale obě svítila oranžově, protože hvězdy jsou o trochu lehčí a chladnější než naše Slunce.

Druhý pár hvězd by se mu naproti tomu, vzhledem k jejich značné vzdálenosti, jevil jen jako velmi jasná dvojice hvězd. Vzdálenost mezi oběma páry hvězd se v průběhu stovek let mění.

Nejvíce se k sobě oba páry přiblíží na pouhých 35 AU, tedy jen o něco více, než je vzdálenost Neptunu od Slunce.

Obří sněhuláci

Astronomové věří, že planety vznikají postupným nabalováním materiálu podobně jako sněhové koule. V průběhu milionů let se z drobných prachových zrn vytvářejí větší a větší tělesa, která se čas od času srazí, a tak se rodí planety jako Země nebo jádra obřích plynných planet podobných Jupiteru. Ze zbylého materiálu, který není využit k tvorbě planet, se stávají asteroidy nebo komety. Podobný průběh vědci předpokládají i u systému HD 98800.

Ovšem ne všude v této soustavě mohou planety "přežít". Furlanová a její tým spočítali, že oblast stability planet se nalézá v pásmu ve vzdálenostech mezi 4,5 až 6 AU od binární soustavy s prachovým diskem. Podle ní by se i na této planetě, pokud by obíhala po stabilní dráze, mohl (čistě teoreticky) objevit život.

Hvězdná soustava HD 98800 je asi 10 milionů let stará a nalézá se ve vzdálenosti 150 světelných let od Země v souhvězdí Hydry, poblíž hvězdy TW Hydrae.

Zdroj: www.newscientist.com, www.spaceflight.com