Jakou čtečku paměťových médií je vhodné zvolit?
S množícím se počtem paměťových médií je nutné se přizpůsobovat. Žel je spíše pravidlem než výjimkou, že si každý vybere různá média - a překopírovat si pak fotografie od kolegy z fotoaparátu nebo odzálohovat data z digitálního diáře, případně přenést data mezi počítači je pak spíše o hledání kompatibilního partnera než o univerzálním a jednoduchém řešení.
Vzhledem k nízkým cenám, vysokým rychlostem modulů Compact Flash je téměř oprávněná myšlenka, co vlastně bylo (krom jejich velikosti) na těchto pamětech, ve své době poměrně standardních a univerzálně používaných, tak špatné. Leč stalo se, a nyní je potřeba řešit stávající situaci, s minimem vedlejších efektů.
Současný stav: nekompatibilita kdekoliv
Při pohledu na portfolio paměťových médií nevyhnutelně napadá, že snad každý z větších výrobců digitálních fotoaparátů se pokouší prosadit vlastní "standard", který je pochopitelně jen s omezeními či naprosto nekompatibilní k jiným: starý standard MultiMedia Card s pomalým přístupem (ovšem bezkonkurenčně nejtenčí co do velikosti), značně proprietární formát Sony Memory Stick a Sony Memory Stick Pro, který zatím nepodporuje až na výjimky téměř nikdo krom (spotřebního giganta) Sony, pak xD Picture Card a nejstarší, naprosto výběhová SmartMedia. Snad jako nástupce Compact Flash co do univerzality a počtu podporujících výrobců lze označit poměrně rozšířený Secure Digital formát, který však s sebou nese s menší velikostí i výrazně vyšší cenu.
Proč nesázet na běžné čtečky PCMCIA od výrobce karty?
Zatímco staré Compact Flash adaptéry se daly sehnat i s cenou pod dvě stě korun, pro novější média to mohou být často i násobky této ceny. A i přesto se může často jednat o adaptéry s velmi nízkou přístupovou rychlostí, kterou nezpůsobují omezení daných karet. Přítrž pomalému přístupu většinou dělají speciální čtečky pro notebooky, které integrují čtecí a zapisovací mechanismus do malé karty formátu PCMCIA, namísto připojování přes pomalé USB 1.1.
Jejich markantní nevýhodou je však omezenost pouze na jeden formát - a vysoká cena. Většinou se jedná o čtečky přímo od výrobce fotoaparátu či daného média, a cena odpovídá značce, méně už přínosu pro uživatele. Na druhém konci stojí výrobci notebooků a jejich preference pro ten který formát. Speciální čtečky v noteboocích bývají nejčastěji média Secure Digital, případně též Memory Stick, občas se najde i víceformátová čtečka zabudovaná přímo v notebooku, to je však zatím spíše výjimka. Nevýhodou těchto čteček bývá často jejich připojení přes rozhraní USB 1.1, což omezuje jejich maximální rychlost na cca 1 MB/s, což již dnes není vzhledem ke kapacitám karet zcela optimální. Poměrně obvyklá karta s kapacitou 256 MB se pak do počítače přepíše za déle jak 4 minuty!
Datová nirvána: kompatibilita napříč médii
Ideální stav je, když se uživatel může omezit pouze na jedno médium, které používá napříč různými produkty - od diáře, přes MP3 přehrávač, fotoaparát a videokameru, notebook a stolní PC. Žel, takové souznění techniky je spíše výjimkou.
Pro všechny ostatní případy je pak v případě notebooku zřejmě nejlepší a nejrychlejší, současně malým a kompaktním řešením adaptér PCMCIA, který je schopen na rozdíl od jednoúčelových adaptérů jednotlivých výrobců kooperovat s vícero formáty médií. Prakticky lze při nákupu podobného adaptéru uplatnit velmi jednoduchou poučku: "čím více, tím lépe". Můžeme se podívat na příklad SanDisku a jeho 6 v 1 adaptéru. Vzhledem k současnému stavu je 6 v 1 velmi univerzální řešení, skóre však zůstává otevřené - s rostoucím počtem médií a možností jeden nikdy neví.
SanDisk má formát běžné karty PCMCIA a je schopen pracovat s kartami SecureDigital, MultiMediaCard, MemoryStick a MemoryStick Pro, xD-Picture Card a SmartMedia. Díky podpoře většiny operačních systémů je tento adaptér vše, co budete potřebovat. V 95 procentech použití se obejde bez dodatečných ovladačů. Stačí jen zasunout a používat.
USB 2.0 a PCMCIA - rychlostní konkurenti nebo partneři?
Co do univerzality a snadnosti instalace už mohou kartám PCMCIA konkurovat jen vysokorychlostní externí čtečky s rozhraním USB 2.0, případně velmi výjimečně s rozhraním FireWire. Oproti PCMCIA adaptérům však mají při použití s notebooky značnou nevýhodu, kterou je jejich velikost. Na rozdíl od adaptéru PCMCIA nezmizí prostě a snadno v těle notebooku, ale jsou to zpravidla větší krabičky, navíc s nezbytnou kabeláží. Na druhé straně, tyto čtečky lze bez problémů použít s libovolným stolním počítačem, a to i v případě, že podporuje jen pomalejší rozhraní USB 1.1 - čtečka pak operuje pomaleji, ale přesto ji lze použít. Rozhodnutí je tak v konečném efektu vždy na uživateli a jeho potřebách, adaptér PCMCIA je kompaktní a elegantní řešení pro libovolný notebook, vysokorychlostní čtečka na rozhraní USB 2.0 je větší, leč univerzálnější. Zcela zavrženíhodné jsou jednoúčelové, respektive jednoformátové čtečky PCMCIA, nebo pomalé externí čtečky přes rozhraní USB 1.1.
