Právě jste se pustili do čtení první části pětidílného seriálu. Úvodní díl je věnován obecným informacím a radám. Díl následující má za úkol vás seznámit s vhodným výběrem základní desky. Třetí část našeho seriálu se bude zaobírat jedním z nejdůležitějších komponent, totiž procesorem a paměťmi. Předposlední díl věnuji grafickým kartám a v posledním, pátém, si řekneme něco o harddiscích, ostatních zařízeních a nakonec všechny nabyté informace shrneme. Je tedy jen na vás, které díly vás budou zajímat. Ovšem samozřejmě je nejlepší si udělat představu o všech komponentách. Tak a pusťme se do toho.
Několik rad do začátku
Jistě jste již zažili koupi počítače, a pokud jste jej i vybírali, dáte mi za pravdu, že to není vždy úplně jednoduché. Všichni chceme co nejvíce ušetřit, ale na druhou stranu co nejvíce získat. A bohužel oba požadavky splnit tak úplně nejde. První zásada, kterou bychom se měli řídit, je koupit takový počítač, jehož výkon dokážeme využít. Naopak, pokud máme dostatek prostředků, vyplatí se nešetřit za každou cenu. Pomalý stroj by nás zbytečně při práci brzdil.
Stejně tak bychom si měli před nákupem rozmyslet, jak moc nám záleží na spolehlivosti počítače. Pokud požadujeme maximální spolehlivost a bezproblémový chod, je vhodné sáhnout po značkových komponentách, které jsou jako vždy dražší. Jestliže potřebujeme spolehlivé, ale stejně tak cenově přijatelné PC, budeme vybírat také ze značkových komponent, ale z těch podstatně levnějších. Pakliže rozhoduje jen cena, zbývají na nás ty neznačkové nebo nejlevnější značky, od kterých ovšem nemůžeme čekat to, co od jejich drahých konkurentů. Náš seriál se ponese v duchu nízkých cen a ukážeme si, že i levné komponenty mají co nabídnout.
Veterán versus nováček
Abychom mohli demonstrovat výkonnostní náskok nových komponent, bylo třeba zvolit vhodné starší. Snažil jsem se o výběr takového počítače, který by zhruba odpovídal tomu, co je k vidění v běžných domácnostech. Nakonec padla volba na dříve dost oblíbenou platformu Intel s procesorem Pentium II Celeron na 850 MHz. Základní deska s čipovou sadou Intel 815 byla osazena jedním 256MB modulem paměti SDRAM PC133. V AGP slotu našla dočasný domov grafická karta GeForce 2 MX400 s 32 MB DDR paměti. A konečně harddisk, který jsem při testech použil, pochází od firmy Western Digital, má kapacitu 22 GB a jeho plotny se otáčí 5400krát za minutu. Možná namítnete, že takováto sestava se běžně v domácnostech nevidí. Je to možné, ale bohužel jsem žádné průzkumy k dispozici neměl. Na druhou stranu, alespoň i uživatelé s počítači okolo 1 GHz mají srovnání.
Nové komponenty vám teď nepředstavím, ale dozvíte se o nich v jednotlivých dílech. Všechny ceny, které budou uvedeny, pochází z aktuálního ceníku společnosti ProCA, protože nám komponenty zapůjčila ona, a jsou včetně daně.
Částečný nebo kompletní upgrade?
Často se stává, že nechceme utrácet za celý počítač a raději inovujeme jen některé části svého PC. Někdy jsou však postupné upgrady zcela nevýhodné. Kupovat nový počítač kvůli větší kapacitě operační paměti, když ji lze jednoduše dokoupit, je holý nesmysl. Ovšem pokud někdo vlastní systém s méně jak 800MHz procesorem, je stejně nesmyslné postupně dokupovat různé komponenty (např. drahou grafickou kartu), protože jejich výkonnostní potenciál starší počítače využít nedokážou. Navíc se můžou vyskytnout problémy s kompatibilitou a funkčností.
Nechat sestavit?
Pokud je výpočetní technika váš koníček a poskládat počítač vám nedělá žádný problém, lze o tom uvažovat. Ovšem platí, že je výhodnější nechat PC sestavit. Pokud totiž vyjdou najevo problémy s kompatibilitou a funkčností, firma vás většinou kontaktuje a domluví se s vámi o alternativním řešení. Kdybyste si počítač skládali doma a nakoupili zvlášť komponenty, těžko je budete vracet. Pokud se navíc cokoli při montování poškodí, společnosti si za vše ručí samy a vás to nebude nic stát. Za sestavení počítače si dneska firmy účtují do tisíce korun.
Záruční pečeť?
Už se vám také stalo, že jste si zakoupili modem, nebo jinou rozšiřující kartu, a když jste se chystali nové zařízení zapojit, s hrůzou jste zjistili, že bednu otevřít nemůžete, že je počítač zapečetěn? To je hlavní nevýhoda záručních pečetí. Naopak mají řadu výhod. Pokud PC přestane fungovat, jednoduše ho dopravíte firmě a ta se už postará o opravu. Pro hodně zkušené uživatele to může být překážka, protože se nemusí táhnout s celým počítačem, jednoduše dodají jen poškozené komponenty (ovšem pro takové uživatele tento článek také pochopitelně určen není). Druhou výhodou je delší záruční doba, než kterou mají některé komponenty.
Několik slov na závěr
Koupě nového počítače rozhodně není záležitost na pět minut. Pokud se však nejprve zorientujete, můžete předejít pozdějším problémům. Doufám, že jste tedy o několik užitečných rad bohatší a zítra bude následovat díl číslo dvě.
| <<<- 5. část |
