ODPOVĚĎ: Chaldejci dávno před počátkem našeho letopočtu zjistili, že měsíční zatmění se dají předvídat, neboť se na daném místě zemského povrchu opakují v periodě 54 roků a 1 měsíc. Když se pak porozhlédli po okolních zemích, zjistili, že zatmění se opakují dokonce již po 18 letech a 11 dnech. Tuto zhruba osmnáctiletou periodu nazvali "saros" a brzy zjistili, že podobně lze předvídat i mnohem vzácnější zatmění Slunce. Jelikož má Země atmosféru, tak sluneční paprsky se při průchodu atmosférou ohýbají směrem dovnitř vrženého stínu Země a poněkud tak osvětlují Měsíc i během úplného zatmění. 4.3.2007 10:01

ODPOVĚĎ: Jasně viditelné vnější planety jsou pouze Mars, Jupiter a Saturn a pokud jsou zakrývány Měsícem, tak takový úkaz není viditelný na celé přivrácené polokouli Země, jako je tomu u úplných zatmění Měsíce. Příslušný výpočet proto navíc závisí i na konkrétním pozorovacím stanovišti. Můžete to zkusit za domácí cvičení, když si na internetu nalistujete seznam měsíčních zatmění řekněme za půlstoletí a porovnáte se seznamem zákrytů zmíněných planet Měsícem. Odhadem bych si troufal tvrdit, že najdete nanejvýš jeden takový případ. 4.3.2007 10:19

ODPOVĚĎ: Jak známo, Měsíc při svém oběhu kolem Země natáčí k Zemi prakticky stále stejnou polokouli, čemuž se odborně říká vázaná nebo též synchronní rotace. Podobně se chová i řada dalších přirozených družic (měsíců) ve sluneční soustavě vůči planetám, kolem kterých obíhají. Jde například o 4 velké (Galileovy) družice Jupiteru nebo o družici Pluta, zvanou Charon. Příčina tohoto úkazu je vždy stejná: při dostatečně malé vzdálenosti družice od planety (v jednotkách velikosti té planety) se výrazně uplatňují tzv. slapové síly - ty např. působí příliv a odliv v pozemských mořích a oceánech. Příčina slapů spočívá v tom, že podle gravitačního zákona klesá přitažlivá síla s druhou mocninou vzdálenosti, a u takto blízkých těles nelze proto zanedbat jejich vlastní rozměry, když počítáme přitažlivou sílu pro přivrácenou a odvrácenou stranu jejich partnerů - slapové síly jsou ovšem vzájemné. Jelikož vzdouvání se týká nejenom vody na Zemi, ale i hornin na obou tělesech, a jelikož toto vzdouvání se poněkud opožďuje vlivem setrvačnosti, v důsledku to způsobí brzdění rotace obou těles. Jelikož družice planet jsou méně hmotné než mateřské planety, ubrzdí se mnohem dříve do stabilní situace, kdy rotace družice kolem osy trvá stejně dlouho jako její oběh kolem planety. Výjimkou (jako ostatně ve všem) je příliš málo hmotný Pluto, který se již také zbrzdil do synchronismu, takže Pluto i Charon k sobe navzájem stále natáčejí jednu polokouli a obě tělesa rotují kolem své osy za 6,4 dne, a v téže době oběhne Charon kolem Pluta. Také rotace naší Země se vinou měsíčních slapů brzdí, ale zatím to zdaleka není tak velký efekt. Při vzniku Měsíce rotovala Země kolem své osy zhruba za 8 h. Dnes o 4,5 mld. let později jí to - jak známo - trvá 24 h, kdežto Měsíci trvá rotace i oběh kolem Země zhruba měsíc. 4.3.2007 10:35

ODPOVĚĎ: Bez nákresu geometrické situace se to dá těžko názorně objasnit. Docela dobrý diagram a výklad najdete např. na této adrese: http://www.es.flinders.edu.au/~mattom/science+society/lectures/illustrations/lecture10/aristarchus.html 4.3.2007 10:43

ODPOVĚĎ: Děkuji za důležitou otázku na závěr. Čeští astronomové se snaží přesvědčit veřejnost, že pro astronomy přátelské veřejné osvětlení má i celou řadu dalších výhod zejména pokud jde o značnou úsporu elektřinu a lepší osvětlení chodníků i silnic. To by dokonce zvýšilo bezpečnost nočního provozu jak pro chodce tak pro řidiče, protože by se omezilo nebezpečné oslňování, jak jsme často svědky. Je to však běh na dlouhou trať, protože některé předsudky zakořeněné ve veřejnosti odolávají logickým argumentům. Jako obvykle to dopadne tak, že nás jiné země v tomto snažení o ekonomické a nevtíravé osvětlení předeženou - a pak to s velkou slávou zavedeme také u nás. Děkuji také všem tazatelům. Zbývají mi sice ještě nezodpovězené otázky, které však se do značné míry překrývají s těmi, které jsem už v jiném kontextu zodpověděl, anebo které vybočují příliš daleko od tématu. Pokud jde o astronomii, hodně se dá zjistit na stránkách České astronomické společnosti: www.astro.cz, resp. Instantních astronomických novin: www.ian.cz Otázky vztahu vědy a náboženské víry probírá rovněž celá řada serverů, např. www.vira.cz (tématická oblast: věda a víra) Nashledanou při některém dalším zatmění se těší Jiří Grygar 4.3.2007 10:55