Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Uprostřed Mléčné dráhy jsou dvě obří bubliny. Do teď o nich nikdo nevěděl

aktualizováno 
V datech pořízených teleskopem Fermi odhalili američtí astronomové gigantickou kosmickou strukturu ve tvaru dvou nafouklých balonů. Záhadný útvar se táhne podél centrální osy naší galaxie a zabírá víc než polovinu viditelné oblohy.

Mléčná dráha | foto: Profimedia

Je až s podivem, že si toho dosud nikdo nevšiml. Vždyť obě bubliny se rozprostírají téměř přes celou oblohu, od souhvězdí Panny na jednom konci až po souhvězdí Jeřába na druhém. Jejich celková délka je 50 tisíc světelných let a to už je přece nějaká vzdálenost. Tak jak je možné, že o ní až donedávna nikdo nic nevěděl?

Fermi a záření gama

Odpověď na tuto otázku hledejme v mimořádné citlivosti vesmírného teleskopu Fermi. Sonda byla do kosmu vypuštěna v roce 2008, tehdy ovšem ještě pod svým původním názvem GLAST (Gamma-Ray Large Area Space Telescope). Od té doby usilovně zkoumá oblohu v gama spektru elektromagnetického záření.

Představuje vysoce energetickou část tohoto spektra, jeho fotony mají energii vyšší než 10 keV. Je to tvrdé ionizující záření, jež snadno proniká do různých materiálů.

Samozřejmě, že vědci pozorovali nebesa v gama oboru už před Fermim. Například pomocí jiného gama teleskopu COMPTON, který byl v provozu mezi léty 1991 až 2000. Přesto jejich pozorným zrakům obě gigantické struktury unikly. Celou oblohou totiž prostupuje mlhavý závoj záření gama.

Gigantické bubliny v centru Mléčné dráhy

Gigantické bubliny v centru Mléčné dráhy

Tato svou povahou difúzní mlha vzniká, když se částice pohybující rychlostmi blízkými rychlosti světla srážejí se světelnými fotony a mezihvězdným prachem Mléčné dráhy. A právě tato mlha dlouho bránila astronomům v přesnějších pozorováních.

Ovšem s příchodem observatoře Fermi se situace radikálně změnila. Fermi má na palubě nejcitlivější přístroje a navíc obsluha neustále vylepšuje a zdokonaluje jeho možnosti, což nakonec vedlo a v budoucnu jistě i povede k objevu dosud neznámých zdrojů gama záření.

Nových možností teleskopu Fermi využil tým vědců z Harvard-Smithsonianského střediska pro astrofyziku, který vedl Doug Finkbeiner, jemuž se všudypřítomné mlhavé záření z dat pořízených Fermim podařilo odfiltrovat. Výsledkem pak byl objev dvou obrovských bublin, které se táhnou podél centrální osy naší galaxie, každá z nich do dálky 25 tisíc světelných let. Stáří celého úkazu se odhaduje na miliony let.

Odkud se bubliny vzaly?

Jenže s jejich odhalením před vědci vyvstala jiná otázka, a sice, jak tyto bubliny vlastně vznikly. Sám Finkbeiner přiznává: "Podstatě jevu či příčině jeho vzniku zatím úplně nerozumíme." Finkbeinerův tým provedl řadu analýz, jejichž snahou bylo dopátrat se toho, jak se celá prapodivná struktura ve tvaru dvou obřích koulí zrodila.

Mimo jiné zjistil, že gama záření z obou bublin má mnohem větší energii než difúzní "gama mlha", kterou pozorujeme v jiných částech naší galaxie. Obě bubliny mají také dobře rozeznatelné okraje.

Vědci usuzují, že gigantický útvar nezvyklého tvaru by mohl být výsledkem uvolnění obrovského množství energie, navíc v relativně krátké době. Co bylo ale příčinou tohoto energetického výronu, zůstává stále záhadou.

Jedno z možných vysvětlení tvrdí, že bubliny mají na svědomí výtrysky ze supermasivní černé díry, která se nalézá ve středu Mléčné dráhy. Podobné výtrysky už byly pozorovány v jiných galaxiích, vznikají při pohlcování hmoty černou dírou. Čím víc hmoty díra požírá, tím větší výtrysky jsou.

I když se zdá, že černá díra v centru naší galaxie nevykazuje žádnou aktivitu, v minulosti určitě aktivní byla. Bubliny ovšem mohly vzniknout i jiným způsobem. Třeba tlakem plynu během období intenzívní tvorby hvězd, jíž právě před několika milióny lety vznikla početná seskupení hvězd v okolí středu Mléčné dráhy.

Zdroj: www.nasa.gov
Video: http://www.nasa.gov/mission_pages/GLAST/news/new-structure-briefing.html

Autor:


Nejčtenější

Nové iPhony Xs budou stát až 43 500 korun. Do Česka dorazí 29. září

Matura Jan: Online #7043

Apple na akci Apple Keynote 2018 představil tři nové iPhony. Nástupce modelu X se jmenuje Xs, zvětšená varianta pak Xs...

Ve dveřích se ohlédl a usmál. Na co nezapomene česká prokurátorka v Haagu

Anna Richterová v době, kdy pracovala pro tribunál v Den Haagu. Snímek je z...

Prokurátorka Anna Richterová je jedinou Češkou, která pracovala u mezinárodního tribunálu pro vyšetřování zločinů v...



Kennedyho sestru Rosemary zničili ambiciozní rodiče lobotomií

Kennedyho sestru zničili ambiciozní rodiče lobotomií

13. září 1918 se narodila Rosemary Kennedyová, sestra prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Od dětství s ní byly...

Obří Ruslan přistál v Praze. Sledovali jste v přímém přenosu na Slow TV

Antonov AN-124 100 Ruslan přistává v 11.9. v Praze.

Z Pardubic do Prahy má přiletět jedno z největších letadel světa Antonov An-124 100 zvaný Ruslan. Stroj krátce po šesté...

Díru do ISS mohli navrtat Američané, tvrdila ruská média

Mezinárodní kosmická stanice ISS.

Američtí astronauti jsou podle ruské agentury Roskosmos nejpravděpodobnějšími viníky incidentu na ISS, při němž na...

Další z rubriky

Bush sliboval a nedal, Obama rovněž a Trump opět slibuje. NASA slaví 60

Vepředu vpravo je slavná Gibraltarská úžina a blíže k objektivu pak Gibraltar,...

Díky této organizaci stanuli lidé na Měsíci, vzlétly raketoplány a vědeckotechnická revoluce v USA dostala řádný...

Tankocaching zaujal víc čtenářů, než do Československa přijelo okupantů

Prostějovská keška a její první nálezci, kteří jsou v komunitě kačerů známí po...

Na příkaz z Moskvy přitáhlo v srpnu 1968 do Československa více než půl milionu okupačních vojáků. O padesát let...

Nové signály. Neznámé místo ve vesmíru se ozývá častěji, než jsme mysleli

Hubbleův teleskop: mlhovina Kočičí oko

Neurální síť objevila dalších 72 záblesků z neznámého místa ve vesmíru, které astronomové pojmenovali FRB 121102. Jde o...

Najdete na iDNES.cz