Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Uprostřed Mléčné dráhy jsou dvě obří bubliny. Do teď o nich nikdo nevěděl

aktualizováno 
V datech pořízených teleskopem Fermi odhalili američtí astronomové gigantickou kosmickou strukturu ve tvaru dvou nafouklých balonů. Záhadný útvar se táhne podél centrální osy naší galaxie a zabírá víc než polovinu viditelné oblohy.

Mléčná dráha | foto: Profimedia

Je až s podivem, že si toho dosud nikdo nevšiml. Vždyť obě bubliny se rozprostírají téměř přes celou oblohu, od souhvězdí Panny na jednom konci až po souhvězdí Jeřába na druhém. Jejich celková délka je 50 tisíc světelných let a to už je přece nějaká vzdálenost. Tak jak je možné, že o ní až donedávna nikdo nic nevěděl?

Fermi a záření gama

Odpověď na tuto otázku hledejme v mimořádné citlivosti vesmírného teleskopu Fermi. Sonda byla do kosmu vypuštěna v roce 2008, tehdy ovšem ještě pod svým původním názvem GLAST (Gamma-Ray Large Area Space Telescope). Od té doby usilovně zkoumá oblohu v gama spektru elektromagnetického záření.

Představuje vysoce energetickou část tohoto spektra, jeho fotony mají energii vyšší než 10 keV. Je to tvrdé ionizující záření, jež snadno proniká do různých materiálů.

Samozřejmě, že vědci pozorovali nebesa v gama oboru už před Fermim. Například pomocí jiného gama teleskopu COMPTON, který byl v provozu mezi léty 1991 až 2000. Přesto jejich pozorným zrakům obě gigantické struktury unikly. Celou oblohou totiž prostupuje mlhavý závoj záření gama.

Gigantické bubliny v centru Mléčné dráhy

Gigantické bubliny v centru Mléčné dráhy

Tato svou povahou difúzní mlha vzniká, když se částice pohybující rychlostmi blízkými rychlosti světla srážejí se světelnými fotony a mezihvězdným prachem Mléčné dráhy. A právě tato mlha dlouho bránila astronomům v přesnějších pozorováních.

Ovšem s příchodem observatoře Fermi se situace radikálně změnila. Fermi má na palubě nejcitlivější přístroje a navíc obsluha neustále vylepšuje a zdokonaluje jeho možnosti, což nakonec vedlo a v budoucnu jistě i povede k objevu dosud neznámých zdrojů gama záření.

Nových možností teleskopu Fermi využil tým vědců z Harvard-Smithsonianského střediska pro astrofyziku, který vedl Doug Finkbeiner, jemuž se všudypřítomné mlhavé záření z dat pořízených Fermim podařilo odfiltrovat. Výsledkem pak byl objev dvou obrovských bublin, které se táhnou podél centrální osy naší galaxie, každá z nich do dálky 25 tisíc světelných let. Stáří celého úkazu se odhaduje na miliony let.

Odkud se bubliny vzaly?

Jenže s jejich odhalením před vědci vyvstala jiná otázka, a sice, jak tyto bubliny vlastně vznikly. Sám Finkbeiner přiznává: "Podstatě jevu či příčině jeho vzniku zatím úplně nerozumíme." Finkbeinerův tým provedl řadu analýz, jejichž snahou bylo dopátrat se toho, jak se celá prapodivná struktura ve tvaru dvou obřích koulí zrodila.

Mimo jiné zjistil, že gama záření z obou bublin má mnohem větší energii než difúzní "gama mlha", kterou pozorujeme v jiných částech naší galaxie. Obě bubliny mají také dobře rozeznatelné okraje.

Vědci usuzují, že gigantický útvar nezvyklého tvaru by mohl být výsledkem uvolnění obrovského množství energie, navíc v relativně krátké době. Co bylo ale příčinou tohoto energetického výronu, zůstává stále záhadou.

Jedno z možných vysvětlení tvrdí, že bubliny mají na svědomí výtrysky ze supermasivní černé díry, která se nalézá ve středu Mléčné dráhy. Podobné výtrysky už byly pozorovány v jiných galaxiích, vznikají při pohlcování hmoty černou dírou. Čím víc hmoty díra požírá, tím větší výtrysky jsou.

I když se zdá, že černá díra v centru naší galaxie nevykazuje žádnou aktivitu, v minulosti určitě aktivní byla. Bubliny ovšem mohly vzniknout i jiným způsobem. Třeba tlakem plynu během období intenzívní tvorby hvězd, jíž právě před několika milióny lety vznikla početná seskupení hvězd v okolí středu Mléčné dráhy.

Zdroj: www.nasa.gov
Video: http://www.nasa.gov/mission_pages/GLAST/news/new-structure-briefing.html

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.