Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Urychlovač částic v CERN se rozběhne až v listopadu

  9:39aktualizováno  9:39
Plánované znovuspuštění urychlovače částic LHC se má uskutečnit za čtvrt roku. Zařízená, které má odpovědět na řadu otázek o složení hmoty a vesmíru, bylo odstaveno loni po havárii.

Část urychlovače částic | foto: Václav Nývlt - Technet.cz

Mnohokrát odsunuté opětné spuštění největšího urychlovače částic na světě (Large Hadron Collider - LHC), vybudovaného Evropskou organizací jaderného výzkumu (CERN) na hranicích mezi Francií a Švýcarskem, je plánováno na letošní listopad. Zařízení ale nepojede ihned na plný výkon, ale jen částečný, aby se prozkoumala funkčnost součástí a personál získal zkušenosti. Oznámil to dnes mluvčí CERN v Ženevě.

Obří urychlovač se porouchal loni 19. září ještě během zkušebního provozu.

Závadu supermagnetu způsobenou špatným zapojením vodičů zavinila lidská chyba. Součástí oprav, které se proti předpokladu protáhly a také prodražily, proto je i zavedení nového systému kontroly a ochrany funkce spojek a stykačů, které napříště na nich budou permanentně a s větší citlivostí měřit elektrický odpor. Právě jeho nadměrné zvýšení stálo v pozadí loňské poruchy. V důsledku poruchy zaplnilo pak tunel velké množství hélia, nezbytného ke chlazení supermagnetů.

K dalším uskutečňovaným úpravám patří instalování nových pojistných ventilů na stávajících vakuových branách pro celý podzemní prstenec, v další fázi pak budou instalovány pojistné ventily na všech dipólových magnetech. Tyto ventily mají výrazně zmenšit škody na zařízení v případě opakování podobné závady, k jaké došlo loni v září.

Urychlovač je vůbec největším zařízením vybudovaným lidmi a právě evropská věda na něj může být oprávněně hrdá. Byl postaven asi 100 metrů pod zemí v kruhovém tunelu dlouhém 27 kilometrů. Je vybaven soustavou 9 600 velkých supermagnetů, které řídí a urychlují tok částic až téměř k rychlosti světla. Má umožnit experimenty, které se přiblíží podmínkám, jaké existovaly během prvních okamžiků existence vesmíru.

Tehdy se vytvářely procesy představující principy energie vesmíru a jejich odhalení může pomoci lidstvu v řešení základních problémů jeho existence.

Zařízení bylo uvedeno do provozu počátkem září 2008, brzy se však porouchalo. Na budování LHC trvajícím téměř 13 let se podílelo více než 10 000 fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa, včetně českých. Projekt stál zhruba šest miliard švýcarských franků (asi 100 miliard Kč).

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Test Boeingu 747 přestaveného na hasicí letoun
Největší hasičské letadlo světa nyní zasahuje v Kalifornii

Boeing 747 patří mezi největší letadla světa a má za sebou nejednu nelehkou službu. Jeho speciální verze již několik let zasahuje u velkých požárů.  celý článek

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.