Řešení, které by mohlo pomoci vymýtit rozesílání nevyžádané elektronické pošty, známé také jako „spam“, budou v krátké době projednávat američtí senátoři. A jak je to ve Spojených státech amerických zvykem, celá věc se nyní dostává do rukou mocné lobby...
Obchodní společnosti, který tento kontroverzní způsob oslovení potencionálních zákazníků využívají, považují omezení možnosti rozesílat nevyžádané poštovní zprávy za diskriminační a proti přijetí příslušné legislativní normy bojují všemi prostředky. Otázkou však je, zda tento odpor není marný – Federální obchodní komise již totiž začala odesílatele nevyžádaných zpráv postihovat, a to alespoň v rámci stávajících zákonů a nařízení, které umožňují potrestat ty, kteří v obchodním styku užívají nečestných nebo podvodných praktik. Odesílatelům, kteří užívají matoucích předmětů zpráv nebo nereagují na žádosti uživatelů o odstranění z ze seznamu adresátů hrozí nejen finanční postih, ale v krajních případech i vězení. Nový zákon by měl přinést možnost finančního postihu ve výši až 30 dolarů za odeslání jedné nevyžádané zprávy s tím, že celková vrchní hranice takového postihu by se mohla pohybovat až ve výši kolem 1,5 miliónu dolarů. 
V případě, že odesílatel bude navíc skrývat svoji identitu, předpokládá návrh zákona trest ještě přísnější – takové jednání bude totiž považováno za vážný kriminální čin.
Odporu proti přijetí tohoto zákona ze strany obchodnické lobby se však nelze divit, vždyť jde o peníze a ne malé! Marketingové kampaně vedené prostřednictvím elektronické pošty jsou totiž mnohem levnější a efektivnější než standardní rozesílání „papírových“ nabídek do domovních poštovních schránek. Podle průzkumu společnosti Gartner se úspěšnost dobře vedené kampaně s využitím elektronické pošty pohybuje v rozmezí 6 – 8 procent, přičemž v tom horším případě je úspěšnost stejná jako v případě, kdy jsou nabídky rozesílány klasickou poštou. V takovém případě se úspěšnost pohybuje někde kolem jednoho procenta. Elektronické kampaně také zabírají méně času a lze je realizovat prakticky v průběhu jednoho týdne. Odpovědi na rozeslané zprávy pak zpravidla přicházejí v průběhu tří dnů. A nakonec, to nejdůležitější – rozeslání nabídek na 1000 adres elektronické pošty přijde zájemce pouze na 5 až 7 dolarů. Ekvivalentní kampaň prostřednictvím klasické pošty je až stokrát dražší, její cena se pohybuje ve výši 500 až 700 dolarů.
V České republice problematiku rozesílání nevyžádaných reklamních zpráv řeší zákon o regulaci reklamy, který byl nedávno novelizován. Tento zakazuje šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje. Novela by měla vejít v platnost v červnu tohoto roku a těm, kteří tento zákon poruší by měla hrozit pokuta ve výši až dva milióny korun. Postižitelní však budou pouze čeští pachatelé, na ty zahraniční je naše legislativa krátká. Bohužel, v současné době prakticky neexistuje stoprocentní ochrana před takovými útoky. Existuje však prostředek, pomocí kterého lze důsledky této činnosti alespoň částečně eliminovat – filtrování příchozích zpráv elektronické pošty. Někteří poskytovatelé připojení k internetu či provozovatelé služeb elektronické pošty nabízejí možnost filtrování zpráv přímo prostřednictvím poštovního serveru. Tato varianta poskytuje výhodu hlavně v tom, že se nevyžádaná pošta ve skutečnosti nedostane do schránky uživatele a ten tak neztrácí čas a peníze zbytečným připojením k poskytovateli. Nevýhodou je, že v případě filtrování na serveru může za určitých okolností dojít i ke ztrátě důležité zprávy, pokud ta bude nějakým způsobem vykazovat některé znaky charakteristické právě pro nevyžádanou poštu.
