Linka moskevského metra 1 - Sokolničeskaja je nestarší trasou metra v Moskvě. Právě na ní leží stanice Lubjanka i Park kultury, které ráno napadly sebevražedné atentátnice. Více v tomto článku.
Oběti výbuchu v moskevském metru na stanici Lubjanka. Teroristé vyhodili do povětří soupravu Krasnaje strela (Rudá střela), která vznikla na počest 75. výročí stejnojmenného legendárního vlaku. . (29. března 2010)
Jak se na teror připravuje pražské metro |
Uvnitř rudého vlaku s nápisy 75 Krasnaja strela byla připravena stálá expozice o výrobě, uvedení do provozu a samotném provozu legendárního vlaku. Další plakáty informovaly o vývoji v ruské hromadné dopravě. Použity byly i unikátní a dříve nezveřejněné fotografie.
Nejstarší linka metra v Moskvě
První úsek trasy 1 byl otevřen 15. května 1935. Do roku 1990 se linka rozšiřovala až do dnešní podoby. Měří 26,2 km a má 19 stanic. Pro srovnání, nejdelší linka pražského metra - B, je dlouhá 25,7 kilometrů a má 24 stanic. Nejdelší moskevskou linkou je trasa 3 -Arbatsko-Pokrovskaja s délkou 44,3 kilometry a jednadvaceti stanicemi.
Stanice Park Kultury byla do roku 1957 konečnou stanicí linky 1 a od roku 1950 je přestupní s trasou 5 Kolcevaja. Denně tam přestoupí zhruba sto tisíc lidí, všichni procházejí relativně složitým systémem propojovacích chodeb. Zjednodušený přestup je stále ve stádiu příprav.
Jako jedna z mála stanic od výstavby téměř nezměnila vzhled.
Stanice je vyhloubena velmi mělce, pouze 10,5 metru pod povrchem, protože půda v okolí je podmáčena nedalekou řekou. Ze stanice vedou dva výstupy. Na přestupní lince pět je stanice o třicet metrů hlouběji a z nástupiště vede jen jeden výstup.
Nástupiště zdobí 22 sloupů pokrytých mramorem dovezeným z poloostrova Krym.
Stanice Lubjanka, dříve Dzeržinskaja (podle zakladatele Čeky), je vyhloubena 32,5 metrů pod povrchem. Je přestupní na linku 7 Tagansko-Krasnopresněnskaja.
Stanice metra Lubjanka v Moskvě. Zde se odehrál první výbuch ve chvíli, kdy vlak zastavil a lidé začali vystupovat a nastupovat do vagonů. Stanice byla otevřena v roce 1935.
Moskevské metro - krásné a vytížené
Začalo se stavět ve 30. letech minulého století poté, co naprostý kolaps ve městě zaplaveném miliony uprchlíků před hladem z venkova přiměl v lednu 1931 Ústřední výbor komunistické strany k usnesení o stavbě podzemní dráhy. Původně byla pojmenovaná po Lazaru Kaganovičovi, který byl tehdy pravou rukou Stalina.
-
První zkušební jízda se konala 4. února 1935 a první úsek v délce 11,2 kilometru s 13 stanicemi byl uveden do provozu 15. května 1935. Ruská (tehdy sovětská) metropole byla desátým městem na světě s metrem.
-
Dnes je moskevské metro, jehož vlastníkem je ruský stát, po tokijském druhé nejvytíženější na světě: ročně přepraví 2,5 miliardy lidí (v roce 2009 to byly 2,3 miliardy).
-
Je páteří moskevské dopravy; na metro připadají skoro tři pětiny cestujících. O víkendech přepraví sedm milionů, ve všední den devět milionů lidí.
-
Tvoří ho síť dvanácti většinou podzemních linek o celkové délce 299 kilometrů; jednotlivé linky mají svůj název, barvu a od 90. let i číslo.
-
Metro má 180 stanic, kterými projíždí 500 souprav.
-
Je i svérázným muzeem, do něhož vstupenka stojí 26 rublů (16 Kč; původně stála tři haléře a tehdejší žetony se vhazovaly do turniketů z dubového dřeva). Zejména stanice z 30. až 50. let jsou ukázkou socialistického realismu. Jsou obloženy dekorativními kameny (žula, mramor různých barev) a zdobí je mozaiky či reliéfy na téma budování komunismu.
-
Vzdálenost mezi stanicemi je relativně dlouhá, v průměru 1800 metrů, nejdelší úsek je na sedmé lince mezi stanicemi Tekstilščiki a Volgogradskij prospekt (3413 metrů). Vlaky proto v metru relativně vysokou průměrnou rychlostí kolem 43 kilometrů za hodinu.
-
Pro cestující směřující do centra hlásí stanice mužský hlas, v protisměru ženský. Podobně na okružní lince mužský hlas oznamuje stanice ve směru podle hodinových ručiček, ženský v opačném.
-
Během druhé světové války sloužilo metro jako letecký kryt. Ve stanici Majakovskaja pronesl několik veřejných projevů diktátor Stalin. V metru byla údajně vybudována i síť "Stalinových bunkrů", v nichž mělo někdejší komunistické vedení zhruba 60 metrů pod zemí přežít i jadernou válkou.
-
Po Stalinově smrti bylo "Kaganovičovo" metro překřtěno na "Leninovo" a z podzemí mizely Stalinovy portréty, dnes se jmenuje "Moskevské metro". Nedávno se však do jedné ze stanic vrátily verše sovětské hymny opěvující Stalina.
-
První útok v moskevském metru se odehrál 8. ledna 1977, kdy Moskvou otřásla série tří explozí (jedna v metru, dvě na ulici), při nichž sedm lidí zemřelo a 37 bylo zraněno. Při tajném procesu byli za atentát odsouzeni k trestu smrti a popraveni tři Arméni; spekulovalo se ovšem, že za útokem stojí tajná policie (KGB).
Obrovskou zásobu dokumetárních videí nejen o moskevském metru najdete na této stránce (pouze v ruštině).