„Hon na moravské obyvatelstvo“. První nálet hloubkařů v Protektorátu

aktualizováno 
Pošmourná středa 11. října 1944 měla být běžným dnem v protektorátu, daleko od frontových linií, zapsala se však do historie jako den, kdy jeho obyvatelé poprvé ve větší míře zakusili útoky hloubkových letců.

Letouny typu P-51 Mustang z 31. stíhací skupiny | foto: NARA via Fold3

O autorovi:

Filip Vojtášek absolvoval Filozofickou fakultu UK. Zajímá se o letectví za druhé světové války. Je spoluautorem knih Praha v plamenech (2008) a Bomby na Květnou neděli (2012). V příštím roce má vyjít jeho kniha s detailním přehledem všech známých útocích hloubkařů v českých zemích. Na Facebooku najdete Hloubkaře zde.

V 11:45 jedenáctého října 1944 se ze základny San Severo u Foggie v jižní Itálii zvedlo celkem čtyřicet amerických letounů typu P-51 Mustang. Skupina, ve které byly stroje ze všech tří perutí sestavy 31. stíhací skupiny zamířila na severovýchod, do hloubi nepřátelského týlu.

Mustangy se svým doletem umožňovaly akce, které by jiné stroje zvládaly těžko. V tomto případě letadla mířila z jižní Itálie do Prostějova, přesněji na tamní letiště Luftwaffe, kde v té době byla rozmístěna mimo jiné IV. skupina operačně-výcvikové bitevní eskadry SG 151.

Po dvou hodinách se Mustangy dostaly nad Moravu. Skutečnost se oproti plánu nakonec lišila. Nedopatřením, nebo chybným zaměřením, které nebylo za války nikterak neobvyklým jevem, jedna ze tří perutí (308.) nakonec napadla letiště v Brně, které se tehdy rozkládalo na katastru Černovic. 

Luftwaffe je využívala k zalétávání Messerschmittů Bf 109, které byly vyrobeny v továrně Diana u Tišnova a k výcviku bitevních pilotů. Američané nárokovali šest zničených a dvacet jedna poškozených německých letadel, policejní prezident v Brně jakožto velitel civilní protiletecké ochrany oznámil devět zničených, sedm těžce a dvanáct lehce poškozených letadel.

40 minut zkázy

Dochovaná hlášení protektorátních drah nám poskytují vyčerpávající přehled o útocích 31. stíhací skupiny jejich následcích. Všechny se odehrály během doby jen o málo delší než čtyřicet minut zhruba v prostoru Brno – Vyškov – Lanžhot. Hloubkaři svými kulomety vyřadili z provozu dvacet pět lokomotiv, které vesměs táhly nákladní vlaky.

Zahynulo celkem osmnáct lidí, z toho bylo jedenáct železničářů. Na nádraží ve Slatině vzplál vagon s benzinem, který byl patrně určen pro letiště. Žár zkroutil kolejnice a výhybku, a tak doprava na trati do Šlapanic musela být na několik hodin přerušena.

Josef Krejčí ze Slatiny, tehdy jedenáctiletý, vzpomínal: „Přišel jsem po obědě ze školy a šel si s kamarády hrát na hliněný plácek na okraji pole vedle dnešní křižovatky ulic Šmahova – Ráj. Náhle se nad námi objevilo několik letadel, která letěla snad třicet metrů nad zemí, mohli jsme vidět bílé hvězdy na jejich křídlech. Spustila palbu z kulometů směrem nádraží, hluk jejich motorů a střelby byl doslova ohlušující. Pamatuji si, že jsme si s kamarády zacpávali uši a v panice hledali úkryt u sousedů za králíkárnou.“

Novinová zpráva o útocích v okolí Brna 11. Října 1944

Novinová zpráva o útocích v okolí Brna 11. Října 1944

Můžeme předpokládat, že tyto události protektorátní tisk zaskočily, zatímco v případě předchozích náletů spojeneckých bombardérů reagoval velmi ostře, v duchu německé propagandy. Druhého dne tak v novinách vyšla pouze krátká zpráva ČTK (například v Lidových novinách s titulkem „Honba na moravské obyvatelstvo“) zdůrazňující, že terčem hloubkařů se stali civilisté ve vlacích a na polích.

V denních svodkách pražské úřadovny nacistické bezpečnostní služby (Sicherheitsdienst), které představují věrohodný pramen o tom, jak se lidé v protektorátu stavěli k akcím amerických stíhačů, se bezprostředně po 11. říjnu 1944 psalo, že „(tyto akce) byly tamními českými obyvateli živě diskutovány a ve většině případů komentovány v tom smyslu, že tyto útoky nebyly zamýšleny jako terorizování obyvatelstva, nýbrž měly čistě vojenský charakter. Důkazem toho má být, že byly napadeny pouze nákladní vlaky, převážně lokomotivy, průmyslové objekty, letiště a další. […] Jiné cíle byly napadeny jen tehdy, když k tomu byla anglo-americká letadla vyprovokována německou protileteckou obranou.“

Ztracená Miss Betty

William L. Kiggins s manželkou Madeleine

William L. Kiggins s manželkou Madeleine

Připravená obsluha protiletadlových kanonů, jejich stanoviště bylo ukryto v Tuřanském lese, zasáhla jeden z Mustangů, který měl sériové číslo 43-24854 a na trupu nesl přezdívku Miss Betty. Zřítil se v plamenech nedaleko dnešního civilního mezinárodního letiště. Jeho pilot, jedenadvacetiletý 2nd Lt. (poručík) William L. Kiggins, neměl žádnou naději přežít.

Místo havárie okamžitě začali střežit němečtí vojáci a protektorátní policisté. Ohořelé tělo odvezl na koňském potahu jeden sedlák na příkaz úřadů do márnice v sousední Slatině.

William L. Kiggins, který byl jediným příslušníkem amerických ozbrojených sil, který padl na území Brna v dnešních hranicích, byl ve Slatině pohřben při neveřejném obřadu jako „neznámý anglický letec“. Komise americké armády v září 1946 exhumovala a identifikovala jeho ostatky, které dočasně spočinuly na vojenském hřbitově v Saint-Avold ve Francii, v roce 1949 pak byly převezeny do Kigginsova rodného města Toledo ve státě Ohio.

Pamětní deska v Brně-Slatině, odhalená v roce 2007

Pamětní deska v Brně-Slatině, odhalená v roce 2007

V roce 2007 při terénním průzkumu organizovaném Moravským zemským muzeem byly nalezeny reduktor, hliníkové plechy, munice a kosterní úlomky, které v lednu následujícího roku převzali zástupci amerického velvyslanectví a U.S. Army Memorial Affairs Activity-Europe.

Díky úsilí skupiny lidí kolem zesnulého Iva Koukoly byla Williamu L. Kigginsovi u kostela Povýšení sv. kříže v Brně-Slatině 13. října 2007 odhalena pamětní deska ve tvaru křídla Mustangu.

Prameny a literatura:

MAHR, Jan. Vzpomínky na neznámé letce: havárie spojeneckých letadel na Moravě a ve Slezsku v období 2. světové války. Kovářská: Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím, 2011. 448 s.

VESELÝ, Martin. Postoj obyvatel Protektorátu Čechy a Morava ke spojeneckým náletům v roce 1944 ve světle denních zpráv SD. Historie a vojenství. 2010, č. 2, s. 52-66

KOUKOLA, Ivo, ed. Američtí hloubkoví stíhači nad Brnem: (nález trosek P-51B Mustang u Brna-Slatiny). 1., rozš. vyd. Brno: Brko, 2008. 199 s.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Grafika snů: podrobné srovnání RTX 2080 s GTX 1080Ti

Porovnání grafických karet s čipem Nvidia GeForce RTX 2080 a GTX 1080Ti (vpravo)

Porovnali jsme novou grafickou kartu RTX 2080 s předchozí špičkou GTX 1080Ti. Výsledky jsou zajímavé a ačkoli v mnoha...

Další z rubriky

Češi se vykradli jako zloději. Obsazování Sudet očima německého vojáka

1. října 1938 ve 14:00 se zvedla závora před německým celním úřadem...

Mnichovská dohoda byla podepsána, Sudety jsou už na papíře německé a nyní přichází okamžik, kdy se hitlerovská vojska...

Hitler triumfálně přijel do Čech. Děti plakaly, Vůdce odmítl listinu

Přesně před osmdesáti lety, ve čtvrtek 20. 10. 1938, absolvoval domnělý...

Přesně před osmdesáti lety, ve čtvrtek 20. 10. 1938, absolvoval domnělý zachránce sudetských Němců a pozdější masový...

Měl úspěch se lží, pravdou budil strach. Zemřel nejznámější český rozvědčík

Nejznámější český agent Ladislav Bittman, otec Kateřiny Bittmanové

V úterý 18. září zemřel ve svém malířském ateliéru v Rockportu ve státě Massachusetts bývalý důstojník komunistické...



Najdete na iDNES.cz