Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V Americe by měl vynálezce Cimrman šanci. U nás patří patent tomu, kdo dřív přijde

aktualizováno 
Interview - Patentovat lze jen inovativní přínos, ale užitný vzor dostanete skoro na cokoli. Co všechno je ve světě patentů možné, prozradila v rozhovoru ředitelka patentového odboru Úřadu průmyslového vlastnictví Eva Schneiderová.
Vynálezy - ilustrační fotka

Vynálezy - ilustrační fotka | foto: shutterstock.com

Hledáte-li na internetu "patentový úřad", dostanete se na stránky Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Právě ten v Česku uděluje patenty. Po rozhovoru s Evou Schneiderovou jsme ale začali chápat, že otázka patentů je mnohem spletitější, než se může zdát ze slavné cimrmanovské scény "...teď tu byl".

Ing. Eva Schneiderová, ředitelka patentového odboru ÚPV

Ing. Eva Schneiderová, ředitelka patentového odboru ÚPV

Úřad průmyslového vlastnictví působí i jako studovna a kontaktní misto

Úřad průmyslového vlastnictví působí i jako studovna a kontaktní místo

Co si mohou lidé patentovat?
Samotná patentovatelnost (tedy zda lze či nelze něco chránit patentem, pozn. red.) se zkoumá až po podání patentové přihlášky. Ale, jak už ze zákona vyplývá, patentovat nelze myšlenky. Někdo třeba přijde a řekne: Vymyslel úplně bezvadnou věc, a chci si to nechat patentovat. Ale nápad jako takový se patentovat nedá, musí to být technické řešení, nějak zhmotněné nebo realizovatelné.

Takže když má někdo nápad na netradiční využití již existující technologie…
Tak je to pouze nápad. To není technické řešení. Musí to být realizovatelné, musí to fungovat.

Má přihlašovatel přinést funkční prototyp?
Ne, to v žádném případě. My tu žádnou laboratoř, žádné vzorky nemáme a nezkoumáme. Také se to stává, zavolá nám vynálezce: Já vám to přinesu ukázat a vy mi na to hned dáte patent…

Možná za to může známá filmová scéna…
"Teď tu byl," přesně tak. Aspoň ty dvoudílné plavky… Cimrmanovu sochu tu sice nemáme, to by možná někdo bral jako provokaci, ale hláška "teď tu byl" je na úřadě docela používaná. Ale to jsme odbočili.

Zpátky k té patentovatelnosti. Dostanete papír, přihlášku, a vy posuzujete, zda je to nové?
Realizovatelnost musí vyplynout z dodaných podkladů. Požadavky na patentovou přihlášku jsou celkem široké, nestačí samotný výkres. Musí obsahovat popis vynálezu, zejména patentové nároky, které definují, co je předmětem ochrany. Skutečně tam záleží na každém slovíčku. Součástí přihlášky mohou být také výkresy. V textu má dále býti rozebraný dosavadní stav techniky, vynález musí být určitým přínosem tomu stavu, obohacovat ho a posouvat vpřed. Lze uvést i příklady využití. Vynález musí být opakovatelný. Zkrátka, pokud si někdo patentovou přihlášku přečte, tak by měl na jejím základě být schopen postup reprodukovat a dobrat se stejného výsledku.

Podali jsme tedy přihlášku, ale ta u vás může být docela dlouho, že? Změnilo se něco už samotným podáním přihlášky?
Od chvíle, kdy je přihláška podaná, tak třetí strana, která by si stejnou inovaci chtěla patentovat později, by patent nezískala. To ale neznamená, že někdo nemohl dojít ke stejnému řešení jako vy, a začne vyrábět bez ohledu na vás.

A mohu mu v té výrobě nějak zabránit? Když vlastně čekám na patent?
Přihláška patentu se zveřejňuje ze zákona po 18 měsících od podání. My poskytujeme případnou patentovou ochranu, ale vynálezce na oplátku zveřejňuje svoje řešení. Těch 18 měsíců je mezinárodní úzus. Pak se inovace stává stavem techniky, a kdokoli si může řešení nastudovat a případně napodobit. Přihlašovatel má ale právo na prozatímní ochranu. Má právo nejen povolovat, ale i zakazovat využívání této inovace. Může dotyčného upozornit, že má podanou přihlášku a tedy mu v budoucnu může být uděleno právo zakázat výrobu apod. Záleží na dohodě.

Byl jsem celkem překvapen dlouhými lhůtami, dlouhým čekáním na patent. Připadá mi, že 18 měsíců může být neuvěřitelně dlouhá doba.
Je to strategie, vynálezce musí zvážit, co chce. Nemá význam patentovat si něco, co bude za půl roku překonáno. Rychlejší než patent je v tomto případě přihlásit si užitný vzor. Tam totiž úřad nedělá průzkum. A navíc lze i podat obě přihlášky najednou.

Hledáme české vynálezce

Autoři vynálezů, vylepšováků a zajímavých inovací soutěží na Technetu o vaši přízeň a přízeň poroty. V průběhu následujících týdnů vám představíme soutěžící, kteří se do soutěže o 3D televizi Panasonic P50VT20 přihlásili.

Přehled článků o vynálezech

Soutěž si klade za cíl povzbudit inovativní myšlení a dát nadšeným autorům možnost představit své nápady veřejnosti a získat pro ně podporu i mezi výrobci.

Užitný vzor je levnější a rychlejší, než patent

Co to znamená, že u patentu je nutná "vynálezecká činnost"?
U patentu je potřeba dát si pozor na tři věci. První je celosvětová novost. Nemůžete si u nás patentovat něco, co jste viděli v Německu a líbilo se vám to. Vynálezecká činnost, to znamená, že patent musí obsahovat jakýsi "záblesk génia", nemůže to být jen kompilace známých znaků, známých řešení. Zkrátka invence, která posune stav techniky kupředu. Třetím kritériem je průmyslová využitelnost, opakovaná využitelnost. Proto se nezabýváme různými perpetum mobile…

A užitný vzor je oproti patentu jednodušší a levnější?
U užitného vzoru se patentovatelnost nezkoumá. Jsou tam také podmínky, které musí splňovat užitný vzor: novost a překročení pouhé odborné dovednosti. Ale při zápisu se tyto podmínky nezkoumají. Úřad pouze prozkoumá formální stránku a zapíše užitný vzor do rejstříku užitných vzorů. Pro řešení, která se rychle mění, je užitný vzor často využíván. Je levnější, jednodušší. Navíc můžete zkombinovat užitný vzor s podáním patentové přihlášky, takže zatímco už platí ochrana užitným vzorem, běží zkoumání patentovatelnosti.

Patent a užitný vzor

Takhle to vypadá, že užitný vzor se bude hodit mnohem častěji, než patent. Je ochrana užitným vzorem nějak slabší než ochrana patentem?
U patentu úřad garantuje, že provedl průzkum na splnění podmínek patentovatelnosti. Užitný vzor pouze zaregistrujeme, a pak je to na třetích stranách, aby řekly, že třeba nejde o nic nového. Pak mohou dát návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku. Užitný vzor zapíšeme vždycky, pokud splní více méně formální podmínky dané zákonem. V tisku se občas objeví: byl udělen patent na obyčejnou vařečku, jak je to možné? Ale není to patent, je to užitný vzor, kde se novost nezkoumá. Ale kdykoli může někdo dát návrh na výmaz.

Jinými slovy, zápisem užitného vzoru říkáte něco jako: "Pokud jste opravdu první, tak tady budete mít potvrzeno, že jste byli první."
Přesně tak. A jak říkám, častá strategie je podat přihlášku na obojí, takže běží ochrana a zároveň průzkum patentovatelnosti. Užitný vzor lze prodloužit maximálně na deset let, patent platí maximálně dvacet let. U českých přihlašovatelů převažují právě užitné vzory. Nicméně i u patentové přihlášky můžete požádat o její okamžité zveřejnění, tedy oznámit všem, že "už to mám". Opravdu záleží na konkrétní strategii.

Archiv patentůArchiv patentů
Archiv patentůArchiv patentů

Mezinárodní patenty

Patent je svou platností omezen nejen časově, ale i regionálně. Jak postupovat, pokud chci patentovat vynález ve více státech?
Pokud chcete podat přihlášku v nějaké konkrétní zemi, musíte ji většinou skutečně podat přímo v daném státě. Nebo lze podat například evropskou patentovou přihlášku.

Jeden z našich čtenářů se ptá: proč je na podání této evropské přihlášky lhůta 12 měsíců od podání české přihlášky?
To není náš výmysl. Podle Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1883 má přihlašovatel tzv. prioritní lhůtu 12 měsíců - tedy od prvního podání má přihlašovatel právo podat na ten samý vynález patentovou přihlášku kdekoli ve světě (v zemích, které k dohodě přistoupily). Takže všechny termíny a lhůty se i v těchto dalších zemí počítají od data podání v té první zemi. I po zmeškání lhůty 12 měsíců si může samozřejmě přihlašovatel kdekoli zažádat o patent, ale může se stát, že třeba mezitím pokročil známý stav techniky, případně mu dokonce jeho vlastní přihláška, zveřejněná v jiné zemi, může být na závadu. Už zkrátka jeho vynález nebude nový. Ochranná lhůta 12 měsíců mi tedy připadá celkem logická. Během této doby si může třeba přihlašovatel zjistit, do kterých zemích má cenu podávat patentovou přihlášku.

Co je to evropský patent?
Ten uděluje Evropská patentová organizace, a pokud je udělen, může mít platnost ve všech členských státech Evropské patentové úmluvy. Přihlašovatel ale musí učinit určité kroky, obvykle dodat překlad do národního jazyka a pak platí udržovací poplatky. Samotné udělení evropského patentu neznamená, že bude patent platit těch maximálních dvacet let v každém ze států, je nutno udržovat jeho platnost placením příslušných poplatků. Pokud si například podáte evropskou přihlášku a poté se rozhodnete, že pro vás nemá cenu platit za platnost patentu např. v Polsku, ale pouze v Česku a na Slovensku, může kdokoli z Polska daný výrobek vyrábět a prodávat, nesmí ho ovšem vyvážet do Česka a na Slovensko. Stejně tak i my můžeme vesele využívat americké patenty, pokud tedy nejsou náhodou patentovány i u nás.

Jaké další mezinárodní balíčky patentů má přihlašovatel na výběr? Existuje něco jako celosvětový patent?

Nic jako celosvětový patent neexistuje. Vynález si musíte patentovat v každé zemi zvlášť či využít regionální ochrany, ovšem mezinárodní přihlášku lze podat centrálně.

Ne, celosvětový patent opravdu neexistuje. Ale jsou tu způsoby, jak si mezinárodní patentování zjednodušit. Kromě již zmíněného evropského patentu je tu euroasijský patent, zahrnující státy bývalého sovětského svazu, jsou tu dvě africké regionální organizace… Všechna tato sdružení mají za cíl zjednodušit podavateli přihlášení patentu v jednotlivých zemích. Existuje Smlouva o patentové spolupráci (PCT – Patent Cooperation Treaty), ta má 142 členských států, takže téměř celý svět. Podle ní můžete podat jednu mezinárodní přihlášku, a ta je ekvivalentní tomu, že byste ten den podali přihlášku jednotlivě na všechny patentové úřady členských zemí. Po podání v úřadu členského státu, např. u nás, probíhá mezinárodní fáze řízení v Ženevě (WIPO), jejíž součástí je i provedení rešerše a zveřejnění přihlášky spolu s rešerší. Výsledkem této fáze řízení ale není patent, pouze mezinárodní přihláška upravená a připravená pro podání v jednotlivých členských státech a regionech. Přihlašovatel tedy také na základě rešerše ví, zda má šanci uspět. Ušetří si peníze. Lhůta pro vstup do druhé – národní fáze je až 30 měsíců, to aby si přihlašovatel opravdu vyzjistil, ve kterých zemích chce získat ochranu, kde např. bude mít zástupce, který mu bude jeho práva případně vymáhat. Poplatky za další řízení a patent tedy bude muset přihlašovatel platit v každé ze zemí, ve kterých chce svůj vynález chránit a práva z patentu vymáhat.

To je důležitá poznámka, vy jakožto Úřad průmyslového vlastnictví patenty nevymáháte, třeba že byste někoho žalovali, že?
Správně, my v takové věci k soudu nejdeme. Dáme ale majiteli patentu potvrzení, že byl první a že patent obsahuje všechny náležitosti. Dotyčný ale může Úřad požádat o určení, tedy zda konkurenční výrobek spadá či nespadá do rozsahu ochrany jeho patentu. Náš úřad se pak k tomu vyjádří, soud tím sice vázán není, ale zpravidla k našemu rozhodnutí přihlédne. Podobné je to i u užitného vzoru.

Úřad průmyslového vlastnictví v Praze 6 - Bubenči, Antonína Čermáka 2a (foto: Radek Bartoš)

Úřad průmyslového vlastnictví v Praze 6 - Bubenči (foto: Radek Bartoš)

Jaké jsou časté chyby při podání patentové přihlášky?
Že ta věc není nová. Nějaké formální nedostatky s přihlašovateli opravíme, vykorespondujeme. Další důvod neudělení patentu je třeba to, že přihlašovatel vůbec nepodá žádost o průzkum patentovatelnosti, pak se po 36 měsících řízení automaticky ukončuje. Zapomenout požádat o průzkum, žo je častá chyba, ale spíše začátečnická. Někdy se tedy o průzkum patentovatelnosti požádat zapomene, jindy je to přihlašovatelův úmysl. Pouze podá přihlášku, která je pak zveřejněna. Blokuje tak svou konkurenci, která si daný vynález nemůže patentovat, protože již je stavem techniky. Ve světě si tak například farmaceutické firmy mohou blokovat některé sloučeniny a postupy, aby si je nepatentovala konkurence. I tak se to dá posoudit jako posouvání stavu techniky. A pro vědu je to rozhodně lepší řešení, než si daný vynález držet někde v šuplíku.

Takže ty nejtajnější vynálezy a technologie se asi raději ani nepatentují, že?
Přesně, protože pak by to museli zveřejnit. Když někdo rozjede výrobu, a později zjistí, že by výrobek mohl ještě výrazně vylepšit, nicméně už postavil výrobní linku za miliardy, tak přece nebude ové, lepší řešení patentovat, dával by tak návod konkurenci. Nechá jej v šuplíku.

Na kolik peněz vynálezce takový patent přijde?
Poplatky spojené s patentem a užitným vzorem najdete na našich stránkách (upv.cz), zde jsou aktuální sazby. (V následující tabulce uvádíme pouze krátký výčet.)

Ceny patentů a užitných vzorů
Položka Patent Užitný vzor
Podání přihlášky 1 200 Kč 1 000 Kč
Úplný průzkum 3 000 Kč -
Vydání listiny (do 10 normostran) 1 600 Kč -
Platnost (základní) - 4 roky
Platnost (maximální) 20 let 10 let
Celkem poplatky za 7 let 10 000 Kč 6 000 Kč
Celkem poplatky za 10 let 19 000 Kč 13 000 Kč

V tom samozřejmě nejsou zahrnuty poplatky patentovému zástupci. Ti se v Česku sdružují v Komoře patentových zástupců a pomáhají žadatelům s celým procesem, od podání přihlášky až po hlídání, udržování a vymáhání patentů. Evropské patenty, to už jsou vyšší částky. Třeba za rešerši zaplatíte přes tisíc eur.

Myslím, že v Česku se vždycky říká "nechat si patentovat", i když užitný vzor by byl často mnohem výhodnější...
Úřad průmyslového vlastnictví se zabývá nejen patenty a užitnými vzory, ale zapisujeme i průmyslové vzory, ochranné známky... Užitné vzory zapisujeme bez průzkumu, takže když si veřejnou databázi projdete, určitě tam najdete i perličky.

Nějaká, která vám přišla obzvláště vtipná? (Snažím se z paní Schneiderové vytáhnout tipy na české směšné patenty.)
Víte, to, co se mně zdá směšné, může být pro někoho závažná a užitečná věc. Pobavil mne třeba nápad na společenskou hru v restauraci s kostkovanými ubrusy - figurkami mají být samotné sklenice... V užitných vzorech se toho najde hodně. Spousta nápadů není možné patentovat. Pokud nejde o technické řešení, tak je vynálezci samotný nápad k ničemu. Důležité požadavky na patent, tedy technické řešení, využitelnost a přínos ke stavu techniky, musejí být dodrženy. Nezabýváme se např. ochranou softwaru (na softwarová řešení se ale může vztahovat autorské právo).

Jak se patentování změnilo oproti komunismu?
Za komunismu byl vlastníkem udělených práv stát, který uděloval českým vynálezcům autorská osvědčení. Dnes patří právo tomu, kdo patent podá a vlastní, je jeho majetkem. Což může být pro někoho nezvyk, protože o to právo se pak ten člověk musí sám starat, vymáhat jej apod.

A český patentový systém oproti patentům ve světě?
Náš systém vychází z evropského; historicky navazuje na prvorepublikový česko-slovenký a ten na systém rakousko-uherský. Je tu rozdíl proti americkému systému: v Česku platí: "kdo dřív přijde na patentový úřad" (first to file), zatímco v USA platí "kdo dříve přišel s danou myšlenkou a může to prokázat" (first to invent). Takže to mají svým způsobem "zajímavější".

Zdroje a odkazy

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

Eureka Park a část startupů z Francie.
Deset českých startupů pojede v lednu do Las Vegas. Můžete to být vy

Agentura CzechInvest vybere deset začínajících firem, které budou vystavovat v obřím start-up pavilonu na veletrhu CES 2018 v Las Vegas. CES je největší...  celý článek

WD MyPassport SSD
Gigabajt za pět sekund. Externí 1TB SSD se vejde do kapsičky u košile

Maličký lehoučký externí disk s elektronickou pamětí pojme až 1TB dat a ukládat i číst je můžete extrémně vysokou rychlostí. Vyzkoušeli jsme nový WD MyPassport...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.