Výjimečně příznivé pozorovací podmínky vznikly díky Měsíci, který bude několik hodin po novu, takže jeho svit nebude rušit. Nejlepší čas pro sledování bude mezi půlnocí a nedělní půl pátou ranní. Maximum nastane v 7:30 SELČ hodinu a půl po svítání.
Frekvence roje by mohla díky gravitačním poruchám prachových částic, které za sebou nechává mateřská kometa Thatcher, nakrátko stoupnout až na 90 meteorů za hodinu, uvedl astronom Petr Horálek.
Příčinou světelného efektu jsou právě takové prachové částice, které se při letu atmosférou rozžhaví a vypaří. Přitom se ionizuje okolní plyn, a tak vzniká svítící čára na obloze.
Další výhodou podle Horálka je, že místo, odkud meteory jakoby vylétají (radiant), leží západně od souhvězdí Lyry, které se koncem dubna nachází před svítáním takřka v nadhlavníku. Právě po něm má toto nebeské divadlo jméno.
Nejlepší způsob, jak roj pozorovat, je podle zkušených pozorovatelů lehnout si do teplého spacáku či lehátka. Meteory sice vylétají ze směru od souhvězdí Lyry, ovšem objevují se v různých místech na celé obloze. První Lyridy bylo možné podle Horálka spatřit už v pátek.
Z minulosti jsou známy ještě silnější maxima. Zřejmě nejvýraznější nastalo v roce 1803, kdy jeden americký novinář popisoval, že viděl padat hvězdu, kamkoliv se zrovna podíval. Frekvence tehdy nejspíš přesáhla úctyhodných 600 meteorů za hodinu.
Meteory mají obvykle jasnost jako hvězdy v souhvězdí Velkého vozu.
Rychlostí okolo 49 kilometrů za sekundu patří mezi nejsvižnější. Občas se objeví i bolid, meteor jasnější než planeta Venuše, který ve výjimečných případech nakrátko ozáří okolní krajinu.
