Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Václav Pačes: V české vědě se vede bratrovražedná válka o peníze

aktualizováno 
Václav Pačes pro Technet.cz - Čeští vědci mezi sebou vedou nesmyslný, ale o to tvrdší a někdy i špinavý boj o peníze, píše ve svém sloupku bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes. A změna je zatím v nedohlednu.

Budova Akademie věd na Národní třídě | foto: AVČR

Mnozí by si mohli myslet, že čeští vědci svůj hlavní boj o peníze vedou s vládou a s politiky za zvýšení rozpočtu na své výzkumy. To je evergreen, děje se tak při sestavování státního rozpočtu všude ve světě a každý rok. Ovšem ne tak u nás!

Tady bojují o peníze jednotlivé segmenty výzkumu mezi sebou. Je to kontraproduktivní, používají se při tom podrazy a já si říkám, proč by tomu vlastně mělo být jinak? Vždyť se zdá, že používání špinavých metod se u nás v celé společnosti stává normou.

Středeční sloupek

Vždy ve středu vychází na Technet.cz sloupek od jednoho z našich předních odborníků.

Pravidelně se zde budete setkávat s názory biochemika Prof. RNDr. Václava Pačesa, patologa MUDr. Františka Koukolíka, DrSc a kartografa a šéfa České kosmické kanceláře Jana Koláře.

Ale je tomu skutečně tak? Není náhodou většina občanů České republiky slušná, ale jen neví, jak se gaunerům bránit? A neměli by právě vzdělaní lidé, vědci, profesoři, umělci být pro společnost příkladem?

Je, myslím, veřejným tajemstvím, že reprezentace vysokých škol nelibě nese existenci Akademie věd ČR. Po roce 1989 se Akademii odebralo právo samostatně školit diplomanty a doktorandy a snížil se drasticky její rozpočet. Málo se ví, že Akademie musela uzavřít 22 vědeckých ústavů a že propustila polovinu svých zaměstnanců. Česká konference rektorů docela vážně a oficiálně v květnu navrhla, aby se Akademii vzalo v roce 2013 více než 500 milionů korun a v následujících letech vždy více než 400 milionů korun. Jinými slovy: zavřete už konečně tu Akademii věd a dejte nám její peníze.

Peníze by samozřejmě vysoké školy nedostaly, to si může myslet jen velmi naivní člověk. Ale už by tu nebyla konkurence. Vždyť Akademie věd produkuje 40 procent všech vědeckých výsledků. Vysoké školy, kterých je ovšem více než 70 (!), jsou tedy ve svém celku daleko méně produktivní. Z Akademie věd vzešly navíc unikátní patenty a praktické výsledky a to se také někomu nelíbí.

Akademie věd je financována výlučně z kapitoly státního rozpočtu na výzkum, což pokrývá zhruba 40 procent jejích potřeb. Zbytek musí získat mimo tento rozpočet. Vysoké školy získávají kromě peněz na výzkum daleko nejpodstatnější část financí z kapitoly Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Tedy státní podporu nesrovnatelně větší, než má Akademie.

Stačí se podívat na to, co se za poslední léta postavilo na vysokých školách a co v Akademii věd. Jen namátkou: celý velký kampus v Brně-Bohunicích pro Masarykovu univerzitu, nový kampus pro univerzitu v Pardubicích, Filosofická fakulta pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta v Olomouci a další a další nákladné stavby. Všimněte si, že všechno je to mimo Prahu. A v Akademii věd? Snad jen Ústav molekulární genetiky v Krči.

Občas se ozve z nižších pater vysokých škol kritika do vlastních řad: spojme se s Akademií věd a jednejme v jednotě například o reformě vysokého školství včetně samostatného a důstojného začlenění Akademie věd do doktorských studijních programů.

Potenciál Akademie není totiž v přípravě mladé generace odborníků plně využit. A rozhodně není v zájmu společnosti, aby ti nejlepší vědci nemohli předávat své zkušenosti nastupující generaci. Zejména bychom však měli společně postupovat při reformě financování výzkumu. Hlavním problémem totiž je, že se z veřejných prostředků odčerpává značný podíl peněz na firemní výzkum. V tom jsme ojedinělí. V rozvinutém zahraničí firmy jednak financují svůj výzkum samy, ale navíc ještě přispívají univerzitám na jejich výzkum.

Ale všechno je marné, boj letos opět pokračuje.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Laureáti Nobelovy ceny za chemii v roce 2017
Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk

Třetí letošní Nobelovu cenu, za chemii, udělila Švédská královská akademie výzkumníkům v oboru elektronové mikroskopie. Rovným dílem se o ni rozdělili Jaques...  celý článek

Neexistují žádné důkazy o tom, že by káva s mlékem byla nebezpečná kombinace
Otázka dne: Jak na nás působí káva s mlékem?

Spojení kávy s mlékem se podle některých zdrojů může zdát jako nešťastný způsob, jak si jinak zdravé potraviny zkombinovat do nebezpečné směsi. Jde ovšem jen o...  celý článek

Nobelova cena za medicínu udělaná v roce 1962 Francisu Crickovi za jeho podíl...
Jak je to s jet-lagem. „Nobelisté“ za rok 2017 zjistili, co za něj může

Nobelův výbor oznámil první letošní výherce Nobelových cen, a to za medicínu. Cenu získali Jeffrey Hall, Michael Rosbash a Michael Young, kteří pomohli poznání...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.