Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vakcína proti malárii nečekaně uspěla, ale umírat se bude dál

Díky "triku" ve zkouškách nečekaně uspěla staronová vakcína proti malárii. I když jde o pozoruhodný úspěch v těžké problematice, problém v dohledné době nevyřeší. Už proto, že laboranti za hodinu zvládnou rozřezat jen 150 komárů.

Komár Anopheles stephensi se krmí krví lidského hostitele. Ze zadečku už vylučuje část vysáté krve. | foto: CDC

Komáři rodu Anopheles nakazí ročně malárií 300 milionů lidí a milion z nich zemře. To jsme psali v roce 2007 a od té doby se mnoho nezměnilo. Malárie nakazí možná "jen" něco přes 200 milionů lidí a zabije podle novějších odhadů 0,6 až 1,2 milionů lidí.

Je proto povzbudivou zprávou, že se vědcům z USA podařilo v praxi vyzkoušet vakcínu proti této tropické nemoci (zaznamenali jsme zde). Jedné skupině očkovaných, která dostala nejvíce dávek, poskytla dokonce úplnou ochranu před malárií, hlásí vědci v časopise Science. Bližší pohled však bohužel tolik optimismu do nejbližší budoucnosti nenabízí.

Jak to funguje?

Malárii dnes dokážeme léčit pomocí speciálních léků. Obvykle zabírají na všechny typy nemoci, mívají vedlejší účinky, jsou poměrně drahé, a obyvatelé oblastí stižených malárií je tedy nemohou dostávat celý život. Nejlepší ochranou je tedy se vůbec nenakazit. Při tom pomáhá hubení komárů (třeba DDT bylo pro tyto oblasti požehnání), včetně jejich hromadné "genetické kastrace", i třeba rozšiřování ochranných sítí mezi obyvatele a další metody.

Jedním ze způsobů boje proti nemoci by měla být i vakcína. Samozřejmě pokud možno levná a snadno dostupná.

Její vývoj je však obtížný. Malárii způsobují komáry přenášení prvoci zimničky (lat. Plasmodium) a ti jsou na vakcíny příliš šikovní. Očkování funguje tak, že tělo se naučí poznávat bílkoviny na těle daného "škůdce". Imunitní systém si je zapamatuje a příště proti nim reaguje rychleji. "Zimnička a další prvoci ovšem dokážou bílkoviny na svém povrchu rychle pozměnit, a pak vakcína rychle zcela ztrácí účinnost," říká český parazitolog Miroslav Oborník z Parazitologického ústavu Akademie věd.

Existuje ovšem starý způsob, jak to obejít. Už 40 let totiž vědci vědí, že imunitní ochranu před malárií lze získat, když vás pokouše hodně (přes tisíc) ozářených moskytů s radiací oslabenými parazity v těle (studie zde). Radiace parazity oslabí natolik, že se nedokáží v těle nemocných dále množit, takže představuj jen vhodný tréninkový materiál pro imunitní systém. V dlouhodobém měřítku jsou však neškodní.

Velmi podobnou metodu použili i vědci při nových úspěšných zkouškách. Ve vakcíně podávají vědci oslabenou formu prvoka, který malárii způsobuje. Tzv. sporozoid je jedna z podob prvoka během jeho složitého životního cyklu. Vzniká v těle komára (ve slinných žlázách), odkud se dostává do lidského těla, kde se pak mění na další formu.

Samozřejmě, metoda vakcinace tisícovkou ozářených komárů je v praxi poněkud nepraktická a v podstatě neproveditelná ve větším měřítku. Biolog Stephen Hoffman, který se tomuto přístupu rozhodl věnovat, proto pracoval především na jejím zjednodušení a úpravě do lepší podoby. Povedlo se mu to jen do jisté míry: jeho tým izoluje množení neschopné prvoky izoluje jeho tým z těla komárů, a pak tuto "živou vakcínu" podává lidem. Na nich pak může organismus "trénovat" delší dobu a seznámit se s různými způsoby ochrany.

Klopýtnutí a nitrožilní úspěch

Ovšem první zkouška přípravku před několika lety byla neúspěšná. Vědci tehdy podávali lidem vakcínu injekcí pod kůži a vakcinou proti malárii byli ochráněni pouze dva ze 44 dobrovolníků. Až následující výsledky na zvířatech ukázaly, že by vakcína mohla lépe pracovat při nitrožilním podávání, a tak se vědci rozhodli vyzkoušet tuto metodu i u lidí.

Mezi říjnem 2011 a 2012 tak dostalo vakcínu 40 dospělých dobrovolníků, v různém počtu dávek v průběhu celého roku. Po jisté době je pak vědci vystavili komárům s malárií (dobrovolníci pak dostali okamžitě dávku léků, aby neonemocněli). Šest účastníků, kteří dostali pět dávek, bylo stoprocentně chráněno s jen minimálními vedlejšími účinky. Z těch, kteří dostali čtyři dávky, bylo chráněno šest z devíti.

Výsledek je na pohled skvělý. "Mě osobně překvapuje, že rozdíl v podávání, tedy nitrožilně místo pod kůži, vedl k tak výraznému zvýšení účinnosti," říká parazitolog Miroslav Oborník. Toto zajímavé zjištění by mohlo v každém případě být jako vodítko pro lepší porozumění nemoci a možná vývoji dalších zdokonalených metod boje proti ní.

Škoda, že máme varovné případy z dějin. V roce 1997 byly například uveřejněny výsledky podobně malé zkoušky jiné vakcíny (tzv. RTS S vakcíny), která tehdy ochránila šest ze sedmi dospělých pacientů. Ale ve větším měřítku už tak dramatický úspěch nezopakovala, i když dokázala ochránit asi třetinu očkovaných.

Zbývá spousta věcí

Povzbudivý úspěch první zkoušky je jen začátek. Vědci teď musí ověřit, jestli bude vakcína fungovat i na jiné "podtypy" parazita v jiných částech Afriky a také jak dlouho vlastně její účinek přetrvává. Je tedy především nutné uspořádat další, větší a také o hodně dražší zkoušky.

Dobré by bylo změnit i typ její administrace. Šest dávek je hodně a zaručit, že je pacienti opravdu dostanou, by bylo obtížné i ve vyspělých zemích, natož v Africe. Nitrožilní injekce je také poměrně náročná, zvláště u dětí (alespoň se vakcína podává v malých dávkách, a je tak možné použít malou injekci). Když se očkuje ve velkém v málo rozvinutých oblastech, nejlepší výsledky jsou s perorálně podávanými vakcínami a s injekcí do svalu, kdy se nemusí "trefovat" žíla.

Musí se zrychlit i výroba. Nyní se paraziti získávají z těl nakažených a ozářených komárů, kterým je nutné rozříznout slinné žlázy a z nich extrahovat prvoky. To se nyní dělá ručně, přičemž jeden zkušený laborant prý dokáže vypreparovat 150 komárů za hodinu. To prý je málo a celý proces se bude muset automatizovat.

Vakcína se také musí skladovat v tekutém dusíku, což také klade nároky na infrastrukturu. Podporovatelé vakcíny chtějí využít toho, že v dusíku už se i v Africe dopravuje do venkovských oblastí zvířecí sperma pro potřeby umělého oplodnění. Když to jde v tomto případě, mělo by to jít i u vakcíny proti malárii.

Vědci doufají, že se problémy podaří překonat a za zhruba deset let by mohla být vakcína připravena k nasazení do praxe.

Chtělo by se skepticky poznamenat, že i pokud se vakcína osvědčí v dalších zkouškách, neskončí u obyvatel těch nejhůře postižených oblastí, ale zřejmě u "zápaďáků", kteří mají v oblastech postižených malárií strávit delší dobu, od turistů přes byznysmany až po vojáky.

Ale to není důvod, abychom Hoffmanovi a jeho kolegům nedrželi palce v práci. A kdo chce, může pomoci i něčím hmatatelnějším, třeba zde.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 45 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 22 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Za vyhynutím dinosaurům mohla být i doba temna

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

Dopad planetky je nyní většinou odborníků považován za hlavní příčinu vyhynutí zhruba 73 až 76 %...

Podívejte se na Boeing C-17 Globemaster, který do Česka přivezl nové vrtulníky

v diskusi jsou 2 příspěvky

29. března 2024

V sobotu 23. března dosedl v Praze nákladní letoun USAF, který vezl obzvlášť cenný náklad. Z...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 22 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...