(Doplněno o otázku souvislosti mezi dobou, která uběhla od očkování, a mírou ochrany, kterou vakcína poskytuje.)
Očkování vakcínami Pfizer nebo Moderna snižuje pravděpodobnost nákazy novým koronavirem SARS-CoV-2 o 90 %. Jedna dávka poskytuje 80procentní ochranu. To jsou výsledky studie amerického CDC.
Autoři této práce sledovali výskyt infekce u lidí, kteří pracovali v „kritické infrastruktuře“ během nejhorších měsíců pandemie. Podle výsledků po vakcíně výrazně ubude případů nákazy, a razantně se tak sníží i možnost, že očkovaný nakazí někoho dalšího.
Takový výsledek není nečekaný, důkazů v tomto směru přibývá. Ovšem nový výsledek je ze speciálně navržené studie, která sledovala účastníky, mnohem důkladněji, než bývá obvyklé.
Lepší je hledět do budoucnosti
Určit přesně, kdo je, či není v danou chvíli nakažený virem SARS-CoV-2, je prakticky nemožné. Není to problém specifický jen pro nový koronavirus, něco takového platilo i u jiných epidemií. Nyní je to ovšem výrazně horší kvůli velkému množství lidí, kteří nemají žádné, nebo mají jen minimální příznaky, ale virus mohou navzdory tomu roznášet.
Když nevíme, kdo všechno virus má, je těžké určit, co před ním chrání a do jaké míry. Platí to mimo jiné i o vakcínách. Ve studiích, které museli výrobci předložit před jejich schválením, se právě proto měřily v první řadě ty nejzjevnější ukazatele: kolik lidí viditelně onemocnělo či bylo přijato do nemocnice.
Ale žádná z oněch velkých klinických studií, ve kterých byly desítky tisíc účastníků, nehledala odpověď na otázku, kdo z očkovaných se nakazil. Za prvé to není nejdůležitější (hlavní je, aby vakcína chránila před vážnou nemocí) a za druhé proto, že je to tak pracné a náročné. Přitom je to však otázka extrémně důležitá. Pokud očkovaní skutečně virus přenáší jen minimálně, epidemie by mohla ustoupit o to dříve a virus by se dokonce mohlo podařit potlačit téměř úplně.
Více dat do problému vneslo zahájení velkých očkovacích kampaní, což tedy znamená především příval údajů z Izraele. V našem již zmíněném článku jsme například citovali zpětnou analýzu výskyty nákazy u stovek tisíc izraelských občanů. Její autoři odvozovali pokles míry přenosu u očkovaných od poměrů v jejich okolí. (Jinak řečeno, v okolí očkovaných lidí se našlo během trasování atp. výrazně méně pozitivních dalších kontaktů než v okolí lidí neočkovaných.)
Šlo tedy o studii tzv. retrospektivní, která se zpětně snažila zjistit, co se v minulosti stalo. Vědci musí pracovat s údaji, které nebyly nasbírány primárně proto, abychom zjistili, jak často se očkovaní nakazí a mohou tedy virus přenášet.
K určení pravděpodobnosti výskytu jakékoliv infekce je mnohem lepší připravit si vše dopředu: vybrat si nějakou skupinu očkovaných a neočkovaných a pak je testovat a testovat a testovat. A přesně to udělala skupina kolem „Covid response“ týmu amerického střediska CDC.
Sami se setřete
Studie zveřejněná v časopise střediska CDC probíhala na osmi místech Spojených států a zúčastnilo se jí 3 950 pracovníků v oborech, jako je zdravotnictví, kteří museli docházet do zaměstnání i během nejhorších týdnů epidemie. Vybráni byli jen ti, kdo před začátkem studie neprodělali nákazu virem SARS-CoV-2 (alespoň pokud tedy bylo známo). Z účastníků dostalo 2 479 (63 %) obě dávky vakcíny, 477 (12 %) pouze jednu dávku a 994 (25 %) bylo neočkováno.
Studie byla zahájena ve stejný den jako americký očkovací program, tedy 14. prosince 2020, a většina očkovaných dostala první injekci během dvou týdnů. Bylo to na vrcholu epidemie v USA: v prvním lednovém týdnu roku 2021 byl zaznamenán nejvyšší denní počet nově nakažených: cca 250 tisíc. Autoři ve zveřejněné analýze prezentují údaje shromážděné do 13. března, ale studie dále pokračuje.
Účastníci se naučili sami si provádět stěry a jednou týdně vzorky odesílat na PCR analýzu. Stěr si měli neprodleně učinit i v případě, že pocítili jakékoli příznaky respiračních onemocnění. Většina infekcí (58 %) byla objevena díky pravidelným testům, tedy nikoli vlivem testování při nástupu příznaků. Ovšem 87 % zjištěných infekcí se nakonec projevilo nějakými symptomy. (Což je mimochodem prakticky opačný výsledek, než měla nedávná studie z Wuchanu, ve které byla drtivá většina zjištěný případů nákazy označena za asymptomatické.)
Ze 172 zjištěných infekcí se 161 vyskytlo mezi neočkovanými. V tomto rameni bylo zaznamenáno celkem 1,38 případů infekce na 1 000 osobodnů. Mezi účastníky, kteří za sebou měli alespoň jednu injekci, byl výskyt 0,19 infekce na 1 000 osobodnů (do této skupiny se počítali jen ti, kdo měli alespoň 14 dní po očkování, aby se stihl projevit ochranný účinek vakcíny). Mezi těmi, kteří za sebou měli i druhou injekci (a znovu ji dostali před nejméně 14 dny), byl stejný ukazatel 0,04 případů infekce na 1 000 osobodnů.
Přeloženo do procentuálních hodnot to znamená, že účinnost vakcíny činila při plné imunizaci 90 % (95% interval spolehlivosti je 68 % až 97 %) a 80 % při částečné imunizaci (59 % až 90 %). Mezi účastníky nebyly prakticky žádné rozdíly při zohlednění věku, pohlaví, rasy nebo místa studie.
Studie nebyla postavena tak, aby dokázala rozlišit mezi účinky vakcín společností Moderna a Pfizer/BioNTech. Druhá zmíněná přitom převažovala, dvě třetiny podaných dávek byly daného typu.
Probíhala těsně po očkování, tedy v době, kdy očkovaní lidé měli výrazně zvýšenou hladinu protilátek proti viru. Vysoká hladina protilátek snižuje riziko nákazy. Pravděpodobnost, že se i očkovaný nakazí - tedy virus se v jeho buňkách uchytí - bude tedy nejspíše časem klesat s tím, jak bude klesat hladina protilátek. Jak přesně, to v tuto chvíli nevíme. (Ochrana proti onemocnění v důsledku infekce, probíhá do značné míry jiným mechanismem, T-buňkám, a bude se tedy v čase měnit jinak.)
Sestry a další z první linie
Studie nebyla na „průměrných Američanech“, protože místa v těchto kriticky důležitých oborech jimi nejsou obsazena. Velkou část (cca 34 % účastníků) tvořily sestry. Proto ve studii celkem výrazně převažovaly ženy (cca 62 %), a to hlavně ve věku 18–49 let. Do této věkové kategorie také spadalo 72 % všech účastníků.
Počet případů nákazy sice nebyl nijak výrazně ovlivněn rasou, věkem nebo pohlavím, ale výrazně se lišil mezi různými povoláními. Což bylo dáno především tím, jak se mezi nimi lišila proočkovanost. Mezi lékaři bylo očkováno 92 %, mezi sestrami 82 %, v případě záchranných složek to bylo 64 % pracovníků. Infikováno pak bylo 1,9 % lékařů, 5,0 % sester a 8,8 % záchranářů.
Výsledky jsou v souladu se závěrem nedávné studie o vlivu vakcíny Pfizer na počet případů infekcí provedené ve Spojeném království.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili zmímku o důležité okolnosti, která ovlivnila výsledky studie, tedy faktu, že probíhala těsně po očkování sledovaných osob.
